To je jen příznak obecnějšího rysu k určování pravých nováků. Kromě nováků obsahuje český národ i menšinu docela normálních lidí, vzdělaných i nevzdělaných, jejichž mozek provozuje jak podle momentálního podnětu, tak i z vlastního zájmu celou sérii běžných mentálních operací. Hezkou sérii mentálních činností navrhl před padesáti lety psycholog Bloom: vybavování z paměti, porozumění slovům, porovnávání, aplikace, analýza, syntéza, posuzující hodnocení. A je dobře, že se už dnes, tak brzy poté, začínají o této taxonomii učit například učitelé dětí. Možná že za podobně krátký čas i pochopíme, jaký význam má rozlišovat ty operace. Běžný prostý člověk nemá tyto nebo podobné operace v hlavě zabrzděny ani mindrákem, ani strachem z posměchu nebo ze školních známek, ani přebujelou ješitností, ani je nemá přiskřípnuty vytrvalým čuměním na televizi.

Takové brzdy jsou však obvykle pramenem a příznakem nováka. Jeho mysl podvědomě odmítá se pouštět do všeho, co smrdí myšlením. Novákovi je hned jasné, že když před ním někdo myšlení provozuje, bude to jistě proto, aby se nad novákem vytahoval a jeho osobně ponížil.

Abych usnadnil klasifikaci nováků i jejich rozpoznání mezi autory příspěvků v novinách, chatech, v hospodě a na rodinné oslavě, položím zde hrubé základy ke vzniku "WikiKlíče k určování nováků".

1. Narazíte-li na výplod, který vzbuzuje dojem, že jde o výplod nováka, ověřte, zda jeho myšlení a řeč vyzrazuje, že on neví, že neví. Podle tohoto rysu poznáte nováka velmi spolehlivě. Postaru se tomu říká "je to blbec" (sr. v románě Fr. Župana "Pepánek Nezdara" výrok pana učitele "Děti nesmějte se, zde vidíte ubohého blbce," 1907).

Zatímco filozof řekl "Vím, že nic nevím," novák praví "Jsem normální, nemusím nic vědět, a ani mě vlastně nenapadá, že něco nevím, ti okolo taky nic nevědí a nevědí o tom."

2. Právě opora ve společenství nováků je dalším určovacím znakem nováka a jeho plodů. Věc sama, nějaký problém, otázka nebo jen složitější struktura čehokoliv, například kuchyňského mixéru, pro něj není důležitá. Důležité je, že tento mixér nám všem pěkně ukázal náš milý Horst v milé telce, a ještě tak vtipně!, takže když na něj tolik diváků kouká, nemůže přece jít o šmejd.

3. Ne vždy, ale velmi často novák nese průvodní rys protiútoku. Jako by tušil, že jeho nováctví je zkoumáno a bude odhaleno, vyráží instinktivně k protiútoku. Buď osočuje badatele z nafoukanosti, nebo na něj práskne jeho vlastní (i jen domnělý) projev nováctví, aby mu dokázal, že "je taky náš člověk".

4. Až při bližším, mikroskopickém studiu nováků nacházíme znaky skryté prostému oku. Novák například požaduje jednoznačná řešení a vysvětlení (např. koncovka u slova češi smí být jen jedna, není možné fandit i Slavii, i Spartě, když nejlepší je Baníček, harekršnisti ohrožují své děti atp.).

5. Hezkým a snadno rozpoznatelným znakem nováka je to, že v jeho projevech chybějí jisté pojmy: například nezná pojem "informované mínění", čili poučený názor. S oblibou hájí svobodu slova, aby mohl vyslovovat "názor". V jeho světě pak stojí - či spíše leží - názory různé kvality vedle sebe, a novák neví, který si vybrat. Novák si názor ani nevybírá - názor mu obvykle prostě narostl. V souladu se znakem č. 1 pak novák netuší, že jsou lidé, kteří své narostlé názory podrobují kultivaci už při jejich pučení a růstu, a i poté jsou s to přijmout názory jiné, které jim samým nenarostly, když uznají, že vyrostly z lepších informací a lepšími mentálními procesy byly vypěstovány.

6. Máme-li možnost pozorovat nováka po delší čas, můžeme zachytit i další projevy: Novák vypuzuje ze svého těla různé látky a výroky, kterými ve svém okolí hubí projevy nenováctví. Typické věty: "Jděte někam s takovým strašením, to bysme se ani nenajedli," nebo "Vy zase už pracujete, nechte toho a poďte se pořádně bavit!" Je důležité posoudit při určování, zda se pozorovaný objekt opravdu snaží výrokem zlikvidovat myšlení nebo i jen zájem ve svém okolí (pak jde o nováka), nebo zda jde o projev okamžité únavy. Proto právě je třeba nováky pozorovat v dlouhodobých projektech.

7. Jsou ovšem i další znaky nováka, které, jak doufám, budou komunitou wikipedistů doplněny a rozpracovány, patrně podle toho, jak je agenda na Britských listech bude přinášet.

Kromě znaků "rychlého nasazení", které můžeme na novákově plodu rozeznat zběžnou prohlídkou, bude nutné vymezit i přechodové jevy:

Například není jisté, zda je znakem nováka, že se vzdává rozumné myšlenky, na kterou přišel a které porozuměl, a namísto ní že volí postoj nebo řešení méně úplné, méně propracované, méně inteligentní, protože by příliš moudré rozhodnutí přivodilo újmu jeho týmu, jeho skupině souvěrců, či dokonce celému nováctvu. Anebo je takové chování znakem prosté stupidity (podle Drtilové a Koukolíka), která je vlastní i skupinám obyčejných lidí v určité naléhavé situaci?

Někdo rozumný může namítnout, že určování nováků je jen napodobeninou cimrmanologie. Obávám se, že je tomu naopak - cimrmanologie je hrou na skutečnou detekci a klasifikaci nováků, ale taky jiných, zábavnějších a neškodných i prospěšných jevů. Je otázka, zda klíč k určování nováků nemáme (jako nějaký Opus Dei) naopak utajit, aby se nedostal do rukou těch, kdo ho zneužijí mocensky. - Proboha, oni ho asi už dávno mají!

Nováci jsou v podstatě škodliví. Kdyby jich byly tisíce, šlo by o nevýznamný zdroj k získávání korumpovatelných úředníků, stranických vůdců, bicích policajtů. Ale protože nás chodí milióny k volebním urnám, je to malér na generace - Hospodin tresce hříchy otců do těch vnuků a pravnuků. Moderní nárůst počtu nováků je nástrojem a příčinou odumírání civilizací.

Posledním, ale prvním významným znakem nováka vytrvalého, který zde ještě vyzradím teď před volbami, je jeho totální neporozumění pro důležitost vzdělávání a školství. Novák chce školu pro své děti takovou, jaká i jeho učinila novákem. Novák ve vládě má vždy závažnější úkoly. Novák v kultuře má názor, že festival je důležitější než nějaké kursy pro učitele vašich dětí. Novák v parlamentu cítí, že k lepšímu školství nesmí dojít (viz znak č.6). Novák doma se ptá dítěte "Tak co bylo ve škole?"