Pro některé přispěvatele-matematiky připodotýkám, že vím o tom, že v formálním popisu ekonomie se takovým rovnicím říká identity a že simplifikace, která zjednodušuje problém, takže se de facto popisuje něco jiného, se říká lineární úvaha. Korupce v ekonomickém popisu reality souvisí s pojmem vzácnosti (statků) na straně jedné a s tržní nerovnováhou na straně druhé (převis nabídky nad poptávkou). Školní (mikro)ekonomie (základní kurs), čímž se rádi zaštitují téměř všichni, totiž předpokládá silná zjednodušení, nabídka (poptávka) jsou rostoucími (klesajícími) funkcemi ceny a protínající se v jednom bodě. K tomu se vezme několik dalších předpokladů, např. že trh je dokonalý, není tam nějaký dominantní hráč (tj. ten, co má monopolní sílu)a pak lze jednoduše říci, že každý státní zásah je škodlivý. Proto rozhodování státu (regionu, obce) je nutno podrobit přísným pravidlům. Právě zde je nutno pro (nejen pro lingvisty) jisté terminologické vysvětlení. Běžně se těmto postupům říká transparentnost. V případě, že jedná o vztah občan -- úřad, pak se tomu říká byrokracie. Jak to v praxi funguje, lze demonstrovat na informatizaci státní správy (samosprávy):

• v nějakém prvním tendru (pro železničáře: to není kotel u parní mašinky, ale soutěž, i když se tam musí taky někdy pěkně přikládat) se vybere nějaké pro daný případ optimální řešení.
• Pro další tendr by bylo dost logické, že se bude rozvíjet ono optimální řešení. Leč aby se zamezilo možné korupci,jsou 2 možnosti:
  • komise bude rozvíjet ono optimální řešení, a proto se komise rozpustí
  • komise vybere Microsoft

Pokud se ještě někdy bude pokračovat z bodu 1, pak rovnou vybere Microsoft.

Časem všichni mají totéž. Říká se tomu unifikace, standardizace, kompatibilita a pokud to přestoupí rámec jedné členské země EU, pak se jedná o harmonizaci. Jak vidno, když dodává jeden, tak se o korupci nemluví (proč by také ten jeden korumpoval, že?). Pokud ten jeden pořád vybíraný přesto něco poskytuje, pak se hovoří v ekonomii o tzv. pozitivní externalitě, čili něco pozitivního navíc o co si vlastně adresát neřekl.

Zbývá tedy otázka, proč vlastně (české) pravicové strany chtějí i tento, od korupce očištěný stát dále minimalizovat. Pořád totiž hrozí nebezpečí, že přijde někdo, kdo nepůjde zaškatulkovat.

Méně státu méně korupce, zní jeden z klíčových sloganů pravice. Tomu přisvědčuje většina občanů, mezi podnikateli si každý může dělat co chce, tedy může jeden kupovat od druhého co chce. Je přece hlídá trh. Dopátrat se v soukromém sektoru toho, co běžný občan-nepodnikatel (zřejmě z laického pohledu) označuje za korupci, je obtížný úkol. Jako nepodnikatel se k tomu přiblížím tak někdy na maturitním večírku v pozdních večerních hodinách (nebo v časných ranních hodinách), kdy již jsou vyčerpány školní vzpomínky a rodinné záležitosti hovor se pak stáčí na vedlejší problematiku. Pak, zřejmě pod vlivem konzumace začíná docházet ke splývání výstavby rodinné firmy a výstavby rodinné vily, prokládané nadáváním na socany a komouše, jak se to těžko někdy zapracovává do účetnictví.

Naštěstí návratu totality v podobě majetkových přiznání se zatím podařilo zabránit. Díky tvrdé práci a výhodným zakázkám pro státní sektor se podařilo dát firmám solidní základy.

Protože státní a veřejný sektor se (díky bohu zmenšuje) a tak těch zakázek z něj už tolik nebude, je třeba trochu těm zaměstnancům snížit platy. Jistě, že ti zaměstnanci nebudou rádi, ale když se jim vysvětlí, že jakoby dostanou (díky menším daním) víc, tak zprvu nebudou tak remcat. Ti socdemáci sice v tom trochu váhali, ale ten Jahn tam pro nás odvedl velký kus práce. Nejjednodušší by sice bylo dát těm lidem půlku přes pásku a půlku rovnou do ruky, ale to vždycky bohužel nejde. Teď jsou tady ty nadnárodní firmy, a ti mí lidi vůbec netuší, co mi dá za fušku u nich dostat zakázku. Ale měl jsem kliku v jednej z nich z nich dělá Franta, a on toho svýho kluka chce dostat na tamtu soukromou školu, ale i tam mají náký přijímačky z matiky nebo co, von to sice potřebovat nebude, ale oni to chtěj. A on školu mít musí, protože šéf z Rajchu mu říkal, že když tý sousední firmě trochu zastřihnu křídla, tak , že oni ji pak koupěj a ten jeho kluk by tam mohl dělat lajtra. Tak jsem řekl, že v tý škole jsem řiditeli dělal halu a říďovi by se to samý šiklo na chatě. Čili jsem Frantovi slíbil, že když tam ten řída toho jeho kluka vezme, takže mu tu chatu zmáknu, ten materiál už je stejně vyfakturovanej. Akorát tam musím poslat bráchu, aby se ti moji lidi pak někde neprokecli v hospodě. A jak je to tedy vlastně s tou korupcí mezi soukromníky? Jaká korupce, to bejvalo za totality, když jsem ještě dělal náměstka a musel jsem na partajní sekretariát přinést pár flašek a chlebíčky, voni tam měli nějakou družební delegaci. A to tenkrát nikde nic nebylo...

Podobnost kohokoli s kýmkoli je čistě náhodná.