7. 1. 2004
Británie: Dotace pro ožebračování třetího světa?George Monbiot v úterý ostře zaútočil v deníku Guardian na rozvojovou politiku Velké Británie: namísto rozvojové pomoci v třetím světě Británie podle něho financuje vyvlastňování lidí. Je to prý stejné jako v devatenáctém století: Během hladomoru v Irsku ve čtyřicátých letech devatenáctého století byla britská vláda ochotna poskytnout umírajícím Irům pomoc, avšak pouze pod podmínkou, pokud se vzdali své půdy. |
Ultrapravicová londýnská lobbistická instituce, Adam Smith Institute, dostala loni od Blairovy vlády dotaci ve výši 7,6 milionů liber. Dostává více finančních prostředků z britského ministerstva pro rozvojovou pomoc než Libérie či Somálsko, dvě nejzoufalejší země na světě. Účelem Adam Smith Institutu je vymýšlet nové způsoby pro korporace, jak se zmocnit zdrojů, které dosud existovaly ve veřejné doméně. Předseda této organizace Madsen Pirie o sobě tvrdí, že vymyslel slovo "privatizace". Právě jeho institut přesvědčil britskou vládu, aby prodala železnice, deregulovala autobusovou dopravu, zavedla osobní místní daň, zprivatizovala služby, které dosud poskytovala komunální správa a částečně zprivatizovala britské školství a zdravotnictví. "My navrhujeme věci," chlubil se jednou Pirie, "o nichž si lidi myslí, že jsou na hranici šílenství. A hned poté se stanou součástí vládní politiky." Adam Smith Institute nyní pro Británii navrhuje privatizaci podpory v nezaměstnanosti a kompletní privatizaci zdravotnictví a školství. Rozvojová pomoc západních zemí byla vždy nástrojem zahraniční politiky, argumentuje dále Monbiot. Během studené války se používala rozvojová pomoc k tomu, aby si supervelmoci koupily loajalitu států, o nichž hrozilo, že jinak přejdou na druhou stranu. Dodnes dostávají největší množství rozvojové pomoci ty státy, které jsou pro dárcovskou zemi strategicky nejužitečnější. Právě proto poskytují Spojené státy více hospodářské pomoci Izraeli než celé subsaharské Africe. Avšak motorem zahraniční politiky je také obchod a zejména potřeby domácích vývozců. Hospodářská pomoc plyne do zemí, které jsou schopny si kupovat západní výrobky. Někdy vůbec nejde rozvojová pomoc do rozvojových zemí, ale rovnou západním výrobním firmám. Internetové stránky americké vlády se vychloubají, že "prvotní prospěch z programů americké zahraniční pomoci vždycky měly samy Spojené státy. Až osmdesát procent smluv a grantů amerického Úřadu pro mezinárodní rozvoj plyne přímo americkým firmám." Jeden lékař, který pracuje v nemocnici v Ethiopii, britskému novináři nedávno napsal, co to znamená v praxi. Jeho nemocnice nemá žádné základní učebnice o tropických chorobách, které potřebuje. Ale má 21 výtisků osmistránkové knihy nazvané "Estetická chirurgie tváře" a 24 svazků knihy jménem Oční patologie. V Etiopii se neškolí žádní oční patologové. Tento nejchudší stát na Zemi, překvapivě, nemá žádné chirurgy, kteří by prováděli estetickou plastickou chirurgii. Spojené státy vydaly 2 miliony dolarů na lékařské učebnice, které američtí vydavatelé nemohli prodat doma, tak je nazvali hospodářskou pomocí a nechali je odvézt do Etiopie. Britská vláda tvrdí, že takových praktik nepoužívá, už proto, že porušují předpisy EU o hospodářské konkurenceschopnosti.Avšak britská vláda nyní nalezla daleko efektivnější způsob, jak pomáhat bohatým a předstírat přitom, že pomáhá chudým. Vydává své rozvojové dotace na projekty, které umožňují předávat veřejný majetek soukromým korporacím. Britská vláda nyní poskytuje 342 milionů liber indickému státu Andrapradéš. Je to patnáctkrát více, než kolik loni vydala na boj proti hladomoru v Etiopii. Proč? Protože první ministr státu Andrapradéš (říká si dnes "generální ředitel") celý stát privatizuje. Británie tam financuje "restrukturalizaci" a "reformu" státu a jeho podniků veřejných služeb. Program státu Andrapradéš připraví 20 milionů lidí o pozemky a silně přispěje k chudobě lidí. Samotná analýza britského ministerstva pro zahraniční rozvoj konstatuje, že tento privatizační program má "vážné chyby", bude mít "záporné důsledky pro zajišťování zabezpečení potravinami" a nezajišťuje "alternativní příjem pro lidi, kteří budou odstraněni z půdy". V Zambii vydává britské ministerstvo pro zahraniční rozvoj pouhých 700 000 liber na zlepšení výživy, ale 56 milionů liber na privatizaci měděných dolů. V Ghaně financuje britská vláda modernizaci vodárenské sítě pod podmínkou, že bude částečně zprivatizována. Britské ministerstvo pro zahraniční rozvoj využívá londýnského Adam Smith Institutu jako poradenské organizace. Institut radí rozvojovým zemím za peníze britské vlády, jak privatizovat. Jihoafrické přípravy na privatizaci vedly k tomu, že téměř 10 milionů lidí přišlo o dodávku pitné vody, 10 milionů lidí o dodávku elektřiny a 2 miliony lidí byly vystěhovány z domova za to, že neplatily účty. |
Financování "neziskových" struktur | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
7. 1. 2004 | Británie: Dotace pro ožebračování třetího světa? | ||
22. 8. 2003 | Kdo platí výlety s ekologickými aktivisty do Bavorského lesa | Štěpán Kotrba |
Somálsko mezi národně osvobozeneckým bojem a islámským terorismem | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
7. 1. 2004 | Británie: Dotace pro ožebračování třetího světa? | ||
15. 5. 2003 | Ropa a stratégia: K politickej ekonómii ohlásenej vojny | Michael Ehrke | |
25. 3. 2003 | Blesková válka s.r.o. | Oskar Krejčí | |
12. 3. 2003 | Irák a invaze: Nevěrný manžel Hussein, euro a ropa | Petr Baubín | |
25. 2. 2003 | Konflikty roku 2003 | Viktor Kovaľov | |
23. 8. 2002 | Tajná moderní křižácká výprava | Miloš Kaláb | |
21. 6. 2002 | 7. Postmoderní sociální konflikt | Martin Hekrdla | |
16. 5. 2002 | 1. Střet civilizací ve světle vědy | Miloš Mendel | |
15. 3. 2002 | Důkazů není zapotřebí, jen rovnou vybombardujte Bagdád jadernými zbraněmi! | ||
2. 1. 2002 | Britský novinář John Simpson: symbol buržoazní nezávislosti, kritičnosti a slušnosti | Jan Čulík | |
17. 12. 2001 | Působí al Qaeda i mezi Albánci v UCK na Balkáně? | ||
27. 11. 2001 | Napadnou Američané nyní Irák? |