3) platí, že přistěhovalec zůstává přistěhovalcem, i když jeho mateřskou zemí je třeba Francie

4) není to Francouz s právy a možnostmi jako každý jiný, nýbrž přistěhovalec druhé, třetí generace

5) jediná cesta, jak s přistěhovalci různých generací zacházet, je přinutit je k totální asimilaci

Když jsem si to přečetl, ihned se mi vybavil typický komentátor českých internetových periodik, z nichž leckterá např. Neviditelný pes ZDE ZDE o nepokojích ve Francii referovala jako časopis Republika SRP-RSČ blahé paměti.

Stereotypem se zpravidla rozumí výrazně zjednodušený postoj, v důsledku něhož není třeba řešit každou situaci jako novou. Není svou podstatou vždy zavrženíhodný, ale často staví na předsudcích, a je pro něj typická vysoká odolnost vůči změně. Čím více se člověku od stereotypu podaří oprostit, tím větší má šanci pochopit, o co ve skutečnosti jde. Nezbytným předpokladem pochopitelně je, aby člověk nebyl líný přemýšlet o jiných názorech, než o kterých je přesvědčen. Fischerovy body 1-5 se týkají právě předsudečného hodnocení vycházejícího z xenofobie, neznalosti a hlouposti.

Téma nepokojů ve Francii již bylo probráno snad ze všech stran, a nemá cenu opakovat, co již bylo vyřčeno. Proto jen upozorním na jiná, víceméně odlišná hodnocení těchto událostí z českých internetových médií, kterým se stereotypnímu hodnocení podle mne podařilo vyvarovat:

Respekt: ZDE

BBC: ZDE

Celá vydání Britských listů, obsahujících výtahy hodnocení jiných evropských deníků: ZDE a ZDE