8. 11. 2005
Jaké jsou kořeny násilí ve Francii a proč se tak rychle šíří ?Zprávy o násilí ve Francii se již několik dní drží mezi hlavními titulky francouzských a zahraničních médií. Události jsou často představovány jako nečekané a francouzská veřejnost je prý šokována. Kritiku od novinářů sklízí především francouzský model Republiky a politika integrace přistěhovaleckých menšin. Na průběhu událostí ale bohužel nesou svůj díl viny i média. |
Problém rostoucího násilí na předměstích není neznámýJiž dlouhou dobu sledují francouzští sociologové změny v druhu násilí mladistvých. Od konce 80-tých let ubylo rapidně činů souvisejících s krádežemi, zato přibývá těch, které jsou namířeny na destrukci majetku a proti různým osobám, zejména pak reprezentantům veřejných istitucí - učitelům, policistům, řidičům dopravních prostředků atd. Násilí se soustředí v zónách, které je možné mapovat. V roce 1991 bylo takto zmapováno 100 problematických lokalit a v roce 2000 již 800, z toho 160 zvláště závažných. Skupinky mladých, nejčastěji dětí či vnuků přistěhovalců z předchozích vln imigrace, ovládly části veřejného prostoru na sídlištích a svým teritoriím vtiskly vlastní zákony. Tito mladí lidé se uzavřeli do jisté kontra-kultury založené na zahořklosti a nenávisti, kterou systematicky rozvíjejí a zdůvodňují. Šikana na školách, výkony trestů nařízené vůdci part vůči vrstevníkům, ródea v kradených automobilech, vyřizování si účtů mezi bandami za použití zbraní a obchod s drogami udělaly z některých lokalit místa strachu pro ostatní, řekněme obyčejné obyvatele. Městské násilí (violence urbaine), které se projevuje navenek, má charakter revolty spojené s nezaměstnaností a s pocitem vyřazenosti ze společnosti. Nezaměstnanost je mezi touto mládeží, která většinou nemá potřebnou kvalifikaci, zhruba 30%. IntegraceTeorie o konci republikánského modelu jsou možná zjednodušením, ale skutečnost je taková, že základní instituce, o kterou se tento model opíral - škola - je mladými přijímána jen jako další nástroj diskriminace a exkluze. Tuto beznaději prožívají kromě revoltujících i běžní studenti. Poté, co opustí gymnázium "se špatnou adresou", je čeká mnoho problémů s hledáním práce, které ztěžuje nefrancouzské jméno v životopise. Samozřejmě, že někteří uspějí. Někteří jsou však zahořklí již od vstupu na půdu školy a podle toho jednají. Sociální integrace v době, kdy rodiče těchto mladých přišli do Francie, byla díky zaměstnání mnohem snažší. V době dnešní nezaměstanosti a struktuře pracovních příležitostí není škola stupínkem k zaměstnání. Zásady a pravdy, které mladým škola vštěpuje, tak mohou skutečně zaznívat falešnými tóny. Veřejný pořádek a trestyPolicie byla prvním cílem útoků mladíků rozhořčených osudem dvou z nich, kteří byli smrtelně zraněni elektrickým proudem transformátoru, ve kterém hledali úkryt při pronásledování policií. Těžko lze označit výroky ministra vnitra Sarkozyho o "lůze" a "úklidových strojích (Karcher)" za příčinu vzniklé vlny násilností. Policie a její hlavní představitel jsou však mladými považováni za zdroj šíření neporozumění a napětí. Loňské zrušení místních policejních jednotek bylo koncem nejen slavné stanice v Saint Tropez, ale i jednotek na sídlištích, které měly k místnímu terénu a poměrům blíže. Reorganizace policie ve prospěch posílení aktivních složek přináší sice kvantitativnější výsledky, ale u mladíků, kteří jsou několikrát denně legitimováni s nepříliš vstřícnými gesty, to vyvolává pocit ponižování a pobouření. Stejně tak se přitvrdilo i v trestním stíhání. Výhrůžky, útoky, kontroly a tresty vytvářejí spirálu událostí, která počet násilností nesnižuje. A jelikož soudy již nemohou prosazovat nápravu pomocí zařazení do pracovního procesu, a jiná řešení současný systém nenabízí, tresty žádný kladný účinek nepřináší. Mezi těmi, kteří se v těchto dnech ocitají před vyšetřovateli, je zhruba polovina s čistým trestním rejstříkem. Média a šíření nákazy násilíSoučasné události přece jen něčím překvapily, a to svou nakažlivostí, šířením a vytrvalostí. Dřívější násilnosti, například ve Vaulx-en-Velin v roce 1990 se uklidnily poměrně rychle. Média ale tentokrát "kaši pěkně přihřívají". Sociální a ekonomické problémy předměstí jsou téměř rovnocenně představovány vedle událostí, které mají charakter kriminální. Média opakují slova ministra Sarkozyho o lůze, avšak citována mimo původní kontext, kdy se jednalo o případ oběti, usmrcené při vyřizování účtů gangů. Nařčení z lůzy je teď ústy rozhořčených mladíků opakováno zároveň s odhodláním pokračovat v násilnostech až do ministrova odstoupení. Přestože původně neměly násilnosti žádný politický kontext, vystoupení politiků v televizi jim ho dodává. A přestože násilnosti neměly původně ani žádný konkrétní cíl, teď ho mít budou : Sídliště na předměstí opustí mnoho z těch, jejichž pobyt vznik ghet odvracel. Zdroje :L. Bui Trong, Městské násilí : důvody šíření, Figaro, pondělí 7 listopadu 2005, Rozhovor L. Mouloud se sociologem F. Baileau, L Humanité, 29 září 2005. |
Francie | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
8. 11. 2005 | Vyhlásí Francie výjimečný stav? | Simone Radačičová | |
8. 11. 2005 | Motivace násilí ve Francii není ani politická, ani náboženská | ||
8. 11. 2005 | Co budoucí děti Ukrajinců? | Milan Daniel | |
8. 11. 2005 | The Times: Francie diskriminuje své menšiny | ||
8. 11. 2005 | Daily Telegraph: Rozdělená Francie | ||
8. 11. 2005 | Francie je na pranýři | ||
8. 11. 2005 | The Times: Příčinou násilí ve Francii je nezaměstnanost | ||
8. 11. 2005 | Jaké jsou kořeny násilí ve Francii a proč se tak rychle šíří ? | Lucie Doleželová | |
8. 11. 2005 | Co si počít ve Francii | ||
8. 11. 2005 | "Západ je dokonalý a Francii ohrožují teroristé" | Jan Čulík | |
7. 11. 2005 | Násilí ve Francii dosáhlo zatím největší intenzity | ||
6. 11. 2005 | Násilí ve Francii přerostlo v celostátní krizi | ||
6. 11. 2005 | Násilí ve Francii: Evropské společnosti musejí přistěhovalce integrovat | ||
4. 11. 2005 | Sarko cirkus čili Neklidné noci v Clichy-sous-Bois a jinde | Josef Brož | |
31. 10. 2005 | Francií otřásá skandál "Ropa za potraviny" | Simone Radačičová |