1. 11. 2005
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
1. 11. 2005

CIA: Chcete-li být dobrým špionem, čtěte noviny

"K čemu je vůbec CIA? Mají tam více než 40 000 zaměstnanců, kteří nedělají nic jiného, než že čtou noviny," vyjádřil se kdysi pohrdavě americký prezident Nixon. Ano, měl pravdu. Studium otevřených zdrojů je pro výzvědnou práci nesmírně důležité. Informace nejsou významné proto, že byly někde získány tajně. Často je daleko důležitější získat klíčové informace, které jsou v daných zemích volně šířeny ve sdělovacích prostředcích, argumentuje na stránkách CIA Stephen C. Mercado:

Příliš často si politikové a agenti výzvědných služeb myslí, že informace, získané tajně, jsou daleko významnější než informace, získané z otevřených zdrojů. Rozdíl je však často velmi malý. Otevřené zdroje jsou často stejně významné, anebo ještě významnější než informace z utajovaných zdrojů, analyzujeme-li naléhavé problémy, jako je terorismus, šíření zbraní hromadného ničení a kontrašpionáž. Posmívat se otevřeným zdrojům, to není způsob jaké vést výzvědnou službu. Pro výzvědnou práci mají otevřené zdroje zásadní význam.

Výzvědné agentury nyní získávají podstatné množství informací z fotografování zemského povrchu ze satelitů, z analýzy elektronického komunikačního provozu a pak od lidí. CIA také analyzuje vysílání zahraničních rozhlasových a televizních stanic. Bohužel však je studium otevřených zdrojů vážně zanedbáváno. Je na ně ve výzvědném rozpočtu věnováno pouze jen asi 1 procento!

Přitom je známo, že tajné zprávy byly často v minulosti kompilací novinových výstřižků z různých zemí světa. Tisk často publikuje zpravodajství, založené na prozrazených důvěrných informacích. Veterán agent CIA James Lilley si před leti uvědomil, že čínští agenti CIA "podváděli" jeho kancelář tím, že mu poskytovali údajně důvěrné informace o vývoji v Číně, ve skutečnosti to však byly vyšperkované překlady článků z regionálního čínského tisku. Podobně i evropští podvodníci v padesátých letech často předávali CIA informace, získané ze sovětského tisku.

Avšak není to úplně špatné. Za druhé světové války. bylo přísně zakázáno informovat v médiích o letech bombardérů B-29. Agent Samuel Halpern vzpomíná na to, jak jednou překvapil jednoho admirála, když ve svém informačním shrnutí informoval o letech těchto bombardérů. "Jak je možné, že to víte," ptal se admirál. Halpern ho informoval, že o letech bombardérů ze dověděl z monitoringu japonského rozhlasu. To, co bylo v USA utajováno, bylo v Japonsku otevřenými informacemi. To může vést k absurdní situaci, kdy se cizinci dovídají o akcích CIA z celostátních sdělovacích prostředků, avšak v Americe je to přísně tajné a armáda a CIA vůbec nevědí, že se o těchto akcích otevřeně píše v místním tisku. Vlastně je to potom tak trochu "jednostraně utajovaná" zpráva.

Otevřené zdroje jsou důležité, a to z těchto důvodů:

Rychlost. Často jsou nejvýznamnějšími informacemi, které se šíří nesmírně rychle. Když dojde ke krizi v nějaké části světa, pokud tam výzvědné agentury nemají agenty, přirozeně se analytikové v první řadě obrátí na televizi a na internet.

Množství informací. Na světě je daleko více bloggerů, novinářů, analytiků, televizních reportérů a odborníků než výzvědných agentů. Je velmi pravděpodobné, že informační analýza, vypracovaná kompilací všech těchto zdrojů, bude daleko kvalitnější než to, co mohou dát dohromady tajní agenti.

Kvalita: Jak známo, tajní agenti občas píší své zprávy tak, že je zakládají na novinových článcích a část informací si vymýšlejí. Takové analýzy mají daleko menší hodnotu než otevřené zdroje, nepokažené lžemi tajných agentů.

Náklady: Výzvědný satelit vám poskytne fotografie střechy zbrojovky anebo ponorky v moři, ale bude to stát miliardy dolarů. Zahraniční magazín, jehož roční předplatné málokdy stojí víc než 100 dolarů, možná otiskl fotografie toho, jak to vypadá uvnitř té zbrojovky anebo uvnitř té ponorky.

Otevřené zdroje jsou velmi cenné. Když si nějaký stát začne vyvíjet zbraně hromadného ničení, na takovém programu se musejí podílet stovky, možná tisíce inženýrů, vědců a výrobců. Byrokraté a obchodníci pak prodávají tyto zbraně v zahraničí. Možnosti otevřených zdrojů jsou obrovské. Inženýři cestují na vědecké konference, vědci publikují vědecké články, výrobci zavádějí výrobní linky, byrokraté vydávají předpisy, obchodníci tisknou brožury pro možné zákazníky.

Předtím, než teroristé spáchají atentát, vydávají varování. Náboženští představitelé přednášejí kázání, političtí představitelé prosazují v projevech svou politiku. Otevřené zdroje nám možná nedají vědět, kde vybuchne příští bomba, ale umožňují nám pochopit agendu teroristů a odstranit jejich pocit křivdy případně zahájit přesvědčovací protikampaň.

Podrobnosti v angličtině ZDE

                 
Obsah vydání       1. 11. 2005
1. 11. 2005 Mitrochin: Castro byl pro Sověty "příliš aktivní", KGB financovala Allendeho
1. 11. 2005 CIA: Chcete-li být dobrým špionem, čtěte noviny
1. 11. 2005 Česko, Evropa, svět Egon T. Lánský
31. 10. 2005 Prezident zdravotnictví Oldřich  Průša
1. 11. 2005 Priorita Petr  Wagner
1. 11. 2005 Martin Komárek: I nejostřejší názor lze vyjádřit důstojně
1. 11. 2005 Volby 2006: nejasná zahraniční politika ČR -- příkladem je Írán Michal  Rusek
1. 11. 2005 Noc v lese Jaroslav  Kvapil
4. 11. 2005
1. 11. 2005 Sazebník pokut policejního prezidenta a zákonodárná činnost Stanislav  Huml
1. 11. 2005 O rozporuplném Klausovi a o věčných českých tématech Miroslav Václav Steiner
2. 11. 2005 Zahraniční politika SRN Miroslav  Polreich
1. 11. 2005 Joschka Fischer popáté ženatý, tentokrát s dcerou íránského disidenta Josef  Brož
1. 11. 2005 Milý strýčku Jiří  Dolejší
1. 11. 2005 UNHCR vyhlašuje VIII. ročník novinářské soutěže Příběh uprchlíka
1. 11. 2005 Charta 77 a dnešek, aneb lidská práva tehdy a nyní Jaroslav  Jirušek
1. 11. 2005 Kyberprostor/Cyberspace 2005 Jan  Sýkora
31. 10. 2005 Přichází vláda šedin
31. 10. 2005 Průměrná délka života směřuje ke stovce
31. 10. 2005 Cesta do města neboli staré dobré klišé Alex  Koenigsmark
31. 10. 2005 "Call centres" v Indii jsou "novodobým otroctvím"
31. 10. 2005 Neschválí-li vás Komise, neexistujete Boris  Cvek
31. 10. 2005 Miloš Zeman: Byl bych pro zavedení agentů provokatérů Jan  Mech
22. 11. 2003 Adresy redakce
8. 10. 2005 Hospodaření OSBL za září 2005