1. 11. 2005
Mitrochin: Castro byl pro Sověty "příliš aktivní", KGB financovala AllendehoChristopher Andrew, Vasili Mitrokhin : The Mitrokhin Archive II: The KGB and the World, Allen Lane ISBN: 0713993596
Vasilij Mitrochin byl vrchní archivář KGB. Dostal úkol přestěhovat svazky z první hlavní správy - zahraniční rozvědky KGB - do nového ústředí. Tak měl volný přístup k archivům KGB. Zaznamenával si materiály a v roce 1992 emigroval i se svým archivem (šest velkých kontejnerů) z Ruska do Británie. První svazek informací z Mitrochinova archívu vyšel v Londýně v roce 1999. Zásadními informacemi, zveřejnými v tomto prvním dílu bylo, že KGB velmi úspěšně manipulovala západními médii, že velmi úspěšně kradla západní technologii, že měla obrovský strach z politické diverze v Rusku a že sovětské vedení většinou nedokázalo inteligentně využít často její často vynikající politické informace. Nyní vychází druhý díl - The KGB and the World - KGB a svět , jehož autorem - stejně jako v případě prvního dílu - je historik tajných služeb Christopher Andrew. Tato základní témata tento druhý díl sleduje po celém světě a informuje o tom, do jaké míry měla KGB vliv na vedoucí politiky v rozvojových zemích. |
V knize je znovu potvrzeno to, co už před časem vyvolalo v Indii palcové titulky - že měla sovětská KGB množství agentů v indické vládě za vlády Indiry Gándhíové. "Zdálo se, že je celá Indie na prodej," uvedl otevřeně jeden vedoucí pracovník KGB. KGB v Indii ovlivňovala volby, přispívala k významným politickým ujednáním, nebo jim bránila, a do domu Indiry Gándhíové byly pod rouškou noci doručovány kufříky s množstvím peněz v hotovosti (Gándhíová nikdy nevracela prázdné kufry). Jen v roce 1975 se KGB podařilo umístit do indických sdělovacích prostředků asi 5510 protizápadních zpráv. Gándhiová však sama agentkou KGB nebyla, píše v britském konzervativním deníku Daily Telegraph spisovatel Tony Judd, tomu protiřečí ruský list Kommersant, který tvrdí, že naopak agentkou byla. Podle Brita Judda si KGB pěstovala, stejně jako Gándhíovou, množství vedoucích politiků v třetím světě, ale většinou je charakterizovala jen jako "důvěrné kontakty" - osoby, které KGB podporovala a ovlivňovala, ale nevyužívala jich jako agentů. Tak například začaly styky mezi KGB a prezidentem Salvadorem Allendem v Chile v roce 1953 a po roce 1961 se staly "systematickými". Během doby, kdy byl Allende u moci, byly styky s agenty KGB ujednávány prostřednictvím Allendovy oblíbené milenky a docházelo k nim při sledování pornografických filmů a různých sexuálních orgiích. Jednou dostal Allende na ruku od KGB 40 000 dolarů na "upevnění důvěrných vztahů", jindy 400 dolarů za "cenné informace". KGB financovala Allendovu volební kampaň částkou 420 000 dolarů. Z dokumentů v Mitrochinově archivu není jasné, zda Allende věděl, odkud tyto peníze pocházejí. Podle ruského listu Kommersant to nevěděl, ale "musel to tušit." Jenže KGB byla s Allendem nespokojena. Allende sice vykonával sovětská doporučení, ale nebyl tak oddaným marxistou jako Castro na Kubě. Odmítl proměnit Chile v druhou Kubu. Kromě toho si byl jist, že ho lidé zvolí i bez podpory Sovětského svazu, a pyšnil se tím, že je prvním marxistou, který se dostal v Latinské Americe k moci demokraticky. KGB Allendeho přestala podporovat v roce 1972 - v září 1973 proti němu provedla chilská armáda pravicový puč a Allende se zastřelil puškou, kterou mu daroval Fidel Castro. I s Fidelem Castrem měla KGB však potíže. Na začátku byl Castro bohatý statkář, který se nijak o komunismus nezajímal (zájem projevil až poté, co uchvátil moc). Tehdy se rozhodl, že se postaví na stranu Sovětského svazu, a začal ho přehnaně a pro Sověty až trapně podporovat. Například Castro veřejně srovnal zvolení amerického prezidenta Reagana se zvolením Adolfa Hitlera a navrhoval, aby Sověti rozmístili své jaderné rakety na Kubě, pokud by Američané rozmístili své střely s plochou dráhou letu v Evropě. Castro nadšeně podporoval organizátory neúspěšného puče proti Gorbačovovi. Když cestoval mladší bratr Fidela Castra Raoul do Prahy na nákup zbraní, agenti KGB v Praze informovali ústředí, že Raoul má ve zvyku spát v botách a že projevuje pozoruhodné pedantství: vyžadoval, aby všechny prostitutky, které mu byly v Praze poskytnuty k dispozici, byly blondýnky. Velmi úspěšné byly mediální dezinformační kamapaně KGB. Například KGB rozšířila falešnou zprávu, že chorobu AIDS vytvořila CIA. Jinou úspěšně rozšířenou zprávou bylo, že Američané v jižní Americe unášejí děti a používají je jako zdroj pro transplantaci orgánů pro bohaté nemocné Američany. Zprávu převzali a vydatně ji šířili Svědci Jehovovi. Vasilij Mitrochin se narodil v roce 1922. Po Chruščovově projevu v roce 1956, odsuzujícím Stalinovy zločiny, ztratil svou víru v komunismus. Informace z archívu KGB začal shromažďovat od roku 1972, kdy se tyto archivy stěhovaly z ústředí KGB v Lubjance do nové budovy v Jasenevu. Zakopával svůj osobní archiv na chatě za Moskvou. V roce 1992 se vydal Mitrochin do Lotyšska a tam chtěl dát svůj archiv k dispozici americké výzvědné službě. Avšak agenti CIA tuto nabídku odmítli - nepovažovali jeho archiv za důvěryhodný. Skládal se totiž jen z Mitrochinem ručně opsaných přísně tajných sovětských doumentů. Američané usoudili, že jde o podvrh. Mitrochin, jeho rodina a celý archiv, který obsahuje informace o činnosti sovětské tajné služby od třicátých let do posledních let dvacátého století, byli pak odvezeni do Británie. Pravost archivu byla pak potvrzena - autor knih vzniklých na základě Mitrochinova archivu historik výzvědných služeb Christopher Andrew konstatoval: "Padělat desetitisíce dokumentů tak, aby neprotiřečily žádnému jinému dokumentu, jaké máme, by bylo tak obtížné, že se zdá, že je to naprosto nemožné." První svazek Mitrochinova archivu obsahuje informace o tom, že Rusové odposlouchávali Kissingerovy telefonní rozhovory, že měli tajné agenty v čelných amerických firmách, pracujících pro Pentagon, že 35 vysokých francouzských činitelů bylo agenty KGB a že agenty KGB - což bylo konec konců známo - byly naprosto infiltrovány všechny politické strany, soudy a policie v západním Německu. Mitrochin zemřel v Británii 23. ledna 2004. |