|
1. 11. 2005
Volby 2006: nejasná zahraniční politika ČR -- příkladem je ÍránCíle české zahraniční politiky stojí mimo hlavní pozornost českých médií. Občan ČR neví, zda hájíme více zájmy USA, nebo zda jsme spíše -- což by mělo být samozřejmé -- loajální vůči Evropské unii, v níž žijeme. Sami sebe považujeme za bezvýznamnou zemi, až tak bezvýznamnou, že se nevyplatí o naší zahraniční politice přemýšlet - natož abychom měli sebevědomou ambici podílet se svými jasnými postoji na utváření pozitivního konceptu moderního světa. A tak není divu, že aktuální materiál na webových stránkách MZV ČR v rubrice "zahraniční vztahy" je starý více než 17. měsíců - pochází totiž z 1. března roku 2004... cíle zahraniční politiky - MZV ČR ZDE |
Írán?Napsal jsem žádost na MZV ČR (mimochodem, pod Firefoxem, který se striktně drží norem pro tvorbu webu, některé odkazy na sekce na webu MZV ČR nefungují), aby mi někdo vysvětlil, jaký bude postoj země, ve které žiji, pokud by USA nečekaly na "pomalou Evropu" a vzaly (podobně jako vícekrát v nedávné historii) spravedlnost do svých vojenských rukou. V dopise jsem též zmínil, že v médiích se zprávy tohoto typu objevují, viz článek v BL z 21. 10. 2005 s názvem "Česká vláda v síti pavoučí bez křídel motýlích", kde se mj. píše:
"Proto se v USA v současné době mluví o tom, že okupace Íránu by nejspíš proběhla jako blesková a neohlášená akce (nikdo, komu to připomene Hitlerovy akce, by se neměl mýlit, že takový vývoj ve světové politice rozhodně nemůže prospět demokracii ani proklamované úctě k lidským právům. Pokud právo na nezávislost a svobodu končí s vlastnictvím strategické suroviny, je zbytečné o čemkoli takovém diskutovat). Co tedy vykonala česká vláda, když se připojila k Argentině, Velké Britanii a Jižní Koreji v žádosti, aby se rada bezpečnosti OSN zabývala íránským jaderným programem? Nepochybně nahrála vládě USA (která ji o to jistě žádala) v její snaze získat v OSN ospravedlnění vojenského útoku na Írán..."
Jak komunikuje MZV ČR se svými občanyUdělal jsem chybu, že jsem mylně předpokládal, že mi z MZV ČR odpoví přímo z jednotlivých sekcí (např. z Odboru společné zahraniční a bezpečnostní politiky pan Petr Kaise nebo např. náměstek pro aktuální politické otázky Jaroslav Bašta...).
-----Original Message----- From: Michal Rusek Sent: Saturday, October 22, 2005 10:42 AM To: info@mzv.cz Subject: Žádost o informaci k případné zahraniční situaci (rozdělovník) Dobrý den Prosím o Vaše oficiální stanovisko za ten úsek Ministerstva zahraničí ČR, za který zodpovídáte (viz rozdělovník). V médiích se objevil názor, že akce vedoucí k případnému obsazení Íránu "by nejspíš proběhla jako blesková a neohlášená akce" (viz např. http://www.blisty.cz/2005/10/21/art25496.html ). Prosím o informaci, jaké bude oficiální stanovisko české zahraniční politiky k této situaci, pokud k ní opravdu dojde, tedy k bleskovému obsazení Íránu vojenskými silami USA. (...) Předpokládám, že můj dotaz je formulován dostatečně jasně a jednoznačně, a tedy že i stejně jednoznačně bude pochopen a zodpovězen. Předem velice děkuji za Váš čas a především za stručnou, dostatečně podrobnou a rychlou informaci... Úspěšný pracovní týden přeje Michal Rusek Tiskový mluvčí MZV ČR Vít Kolář mi odpověděl takto:
----- Original Message -----
From: "Spokesman" spokesman@mzv.cz To: Michal Rusek Cc: "INFO MZV ČR" info@mzv.cz Sent: Monday, October 24, 2005 3:50 PM Subject: FW: Žádost o informaci k případné zahraniční situaci Vážený pane, k Vašim dotazům sděluji, že MZV komunikuje s občany prostřednictvím odboru tiskového mluvčího, který pro Vás za odbory MZV shrnul následující: MZV nemá žádné informace o "akci", kterou zmiňujete. Proto ani nepřipravuje hypotetické stanovisko. Obecně: Na takto hypoteticky formulované dotazy neexistují konkrétní odpovědi. S pozdravem Mgr. Vít Kolář, Tiskový mluvčí, MZV ČR To mi nedalo, protože považuji situaci za velmi vážnou (viz příloha zde zcela dole) a napsal jsem otázek více, abych zjistil, kde se naše interpretace přítomnosti liší:
-----Original Message----- From: Michal Rusek Sent: Tuesday, October 25, 2005 12:00 AM To: spokesman@mzv.cz Subject: Re: Žádost o informaci k případné zahraniční situaci (...) Předpokládám, že ČR je suverénní země a snaží se - samozřejmě v rámci svých možností - vést nezávislou a sebevědomou zahraniční politiku. Bohužel světový vývoj v poslední době ukazuje, že kromě nešťastné situace v Iráku je možné, nechci-li použít slova "pravděpodobné", že dojde k použití síly právě v oblasti Íránu. Prosím tedy o pochopení, že mě zajímá, jak bude země, ve které žiji a ve které také volím své poslance a skrze ně i ministry a jejich úředníky - a tedy vlastně i Vás, vážený pane Koláři - reagovat, pokud k uvedené situaci dojde. Myslím, že na tom není nic nepochopitelného, ale navíc se domnívám, že by mělo každého aktivního občana ČR zajímat, jaký postoj jeho země (slovo vlast se už nepoužívá?) zaujme, pokud k takové vojenské akci dojde. Proč je to nutné? Protože není zcela jasné - a doufám, že na tento názor mám právo - není zcela jasné, zda vojenská akce v problematickém regionu dále nezvýší napětí, které tam už panuje. Tedy myslím, že ptát se na postoj své země v tak vážné věci je nanejvýš důležité - už dávno měly české elity o této situaci diskutovat. Těžce se mi píše tento dopis, když cítím, že má slova Vás zřejmě nepřesvědčí o tom, že je povinností Ministra zahraničí ČR (a celého ministerstva) vést aktivní samostatnou politiku - a to znamená i aktivně se snažit dosáhnout konsensu elit (filosofové, novináři, učitelé atd.) ve výše zmíněné situaci - což je možné pouze s předstihem předem, protože "pak" už na žádnou klidnou diskusi čas nebude a bude i zbytečná. Konsensu nelze dosáhnout bez veřejné diskuse, to je snad zřejmé... Závěrem mi tedy dovolte několik stručných dotazů: 1) Chápu správně, že pro Ministerstvo zahraničí ČR případná vojenská akce USA v Íránu není natolik závažnou situací, aby jí bylo nutné věnovat předem zvýšenou pozornost? 2) Chápu správně, že Vaše ministerstvo nemá zájem v předstihu upozorňovat na možná nebezpečí, tj. vlastně nechce být významným aktérem naší vnitřní "české" diskuse na důležitá témata? 3) Máte pravdu, že uvedená situace v Íránu je hypotetická, ale to neznamená, že je nereálná. Předpokládám, že se nemýlím, že v popisu práce Vašeho ministerstva je i předcházet nebezpečným situacím. Ví se, že není vyloučené, že Írán vyvíjí atomové zbraně a také se ví, že USA za jistých okolností berou spravedlnost do svých rukou. Myslím, že je opravdu zapotřebí, aby ČR - tedy její ministerstvo zahraničí - mělo určité situace dobře promyšlené předem - a nejlépe i podpořené většinovým konsensem elit. - Tak vnímám ideální funkci každé demokratické vlády. Můj třetí dotaz tedy zní: Znamená to, že dnes, na konci října roku 2005 nemá ministerstvo zahraničí připravené scénáře pro případnou vojenskou akci USA v Íránu? 4) Pokud bude existovat konsensus k situaci, která ve skutečnosti nenastane, k žádné velké škodě nedojde. Souhlasíte se mnou, že opačné stanovisko není možné vyslovit? (Tj., když k určité závažné situaci, dříve hypotetické, přece jen dojde, a tato situace nebyla elitami předem do hloubky diskutována, že se nic neděje?) 5) Je pravda, že Ministerstvo zahraničí ČR pro vojenskou akci v Íránu připravené scénáře má, ale tyto jsou tajné a občané ČR s nimi nebudou předem seznámeni? 6) Kdo - prosím jmenovitě - rozhodl o tom, že případná vojenská akce na území Íránu je hypotetická akce, a proto se k ní nebude Vaše ministerstvo vyjadřovat? (...) S přáním pěkného dne Mgr. Michal Rusek A zde je druhá odpověď tiskového mluvčího MZV ČR Víta Koláře:
----- Original Message ----
- From: "Spokesman" spokesman@mzv.cz To: "Michal Rusek Sent: Tuesday, October 25, 2005 1:12 PM Subject: RE: Žádost o informaci k případné zahraniční situaci Vážený pane, k Vašim dotazům sděluji: ad 1) Tato interpretace je nesprávná a odmítám ji. Znovu upozorňuji, že diplomacie standardně aktivně nekomunikuje hypotetické otázky. ad 3) Ano, v popisu naší práce je sledovat vývoj ve všech zemích a vyhodnocovat je. ad třetí dotaz) MZV nepřipravuje scénáře pro případnou vojenskou akci USA v Iráku. ad 4) nerozumím otázce ad 5) viz předchozí dotaz ad 6) rozhodl o tom zdravý rozum a komunikuje s Vámi tiskový mluvčí Vít Kolář. Hezký den, Mgr. Vít Kolář, Tiskový mluvčí, Ministerstvo zahraničních věcí ČR Odpověď na druhý dotaz zcela chybí. Když jsem si četl tuto "odpověď" vlády jejímu občanovi, vzpomněl jsem si na slova ředitelky TI ČR A. Krnáčové (byť byla vyslovena v jiné souvislosti):
"Nevůle a nezájem. Částečně i nepřikládání důležitosti zveřejňovat tyto informace a podceňování občanů, že jim budou rozumět. K obecné kultivaci prostředí patří i to, že když občan něčemu nerozumí, tak mu v rámci možností úředník vysvětlí, co je třeba." ZDE. A protože z mé komunikace s MZV ČR se téměř zdálo, že k tématu Írán mi MZV vlastně nemá co říct, s podivem jsem dne 27. 10. 2005 našel na webových stránkách MZV ČR čerstvou aktualitu, která mé obavy potvrdila. V některých případech (zcela zjevně podpora politiky USA, tj. politika zvyšování napětí) je činnost MZV ČR překvapivě rychlá: "Prohlášení MZV ČR k hrozbám Íránské republiky:Česká republika je znepokojena aktuálními hrozbami prezidenta Íránské islámské republiky Mahmúda Ahmadínežáda vyzývajícími k "vymazání Izraele z mapy." Právo Státu Izrael na existenci je zcela nezpochybnitelné. Necivilizované verbální výpady vrcholného představitele Íránu na adresu Izraele ohrožují stabilitu regionu Blízkého východu a podkopávají mnohostranné a dlouhodobé úsilí o dosažení míru na Blízkém východě a ve světě. Česká republika proto výroky íránského prezidenta rozhodně odmítá a odsuzuje je jako zcela nepřijatelné." MZV ČR neupozorňuje občany na nebezpečíVěnujeme málo pozornosti prioritám MZV ČR. Je nebezpečné, když v demokratické zemi vede MZV mezinárodní politiku bez širší společenské diskuse (politologové, historici, filosofové, novináři, studenti...) - tedy svévolně. Jedním z důležitých úkolů MZV ČR je iniciovat diskuse na vážná mezinárodní témata -- a především pak respektovat majoritní názorový trend, který z těchto diskusí vzejde. Oproti tomu je alarmující způsob, jakým arogantně přehlíží dotazy svých aktivních občanů, kteří projevují obavy o svoji budoucnost. A tak se mohu zřejmě jen do větru ptát, zdalipak je přímý nadřízený tiskového mluvčího MZV ČR spokojen s jeho prací... MZV ČR a volby 2006
Smyslem tohoto článku je ukázat, že nynější zahraniční politika ČR neodpovídá moderním demokratickým požadavkům. Snad se podaří do voleb 2006 alespoň trochu přitáhnout pozornost k tématu "jaká může být zahraniční politika ČR", protože její schizofrenní bipolárnost (USA kontra EU) budí dojem, že spíš než o politiku suverénní evropské země, jde o podivné zájmy některých jednotlivců. Povšimněme si, že současná politika EU je mírová, místo zvyšování napětí se skutečně snaží prosadit nevojenská řešení, např. požaduje přímo po USA, aby garantovaly Íránu bezpečnost (viz citace níže). Opakem je politika USA, politika zvyšování napětí. USA vyhovuje zlý Írán, takový Írán bude nutné zpacifikovat
USA vyhovuje zlý Írán, který bude nutné vojensky zpacifikovat. USA budou před světovou veřejností mluvit o šíření demokracie, ve skutečnosti jim půjde o získání kontroly nad důležitou oblastí se strategickými surovinami. -- Povšimněme si, jak některé dovedně vypouštěné "memy-viry" brání pochopit tento logický pohled. (V Africe, kde je též řada brutálních režimů, avšak není tam ropa, USA nezasahují.) Vysocí politikové Spojených států objíždějí Evropu, aby pro své plány získali spojence. A zdá se, že íránští politikové neprohlédli skutečnost, že pro zásah v Íránu je nutné před světovou veřejností najít alespoň jakoukoliv záminku -- což právě nyní prezident Íránu udělal. Proč je tak snadné přepadnout zemi vojensky kvůli slovním útokům? V demokratických zemích není myslitelné, aby se politika vlády rozcházela se zájmy občanů. MZV ČR však správně cítí, že by pro svou podporu další "vojenské mírové mise" nenašlo u svých občanů pochopení. Snaží se tedy jednat spíše skrytě a o věcech příliš nemluvit, nediskutovat je. Ale až si pustíme v TV zprávy a opět uvidíme, že "řada vojenských cílů byla bezchybně zničena", možná bychom měli přece jen vnímat, že se míra utrpení v Iráku po zásahu "našich" spřátelených západních vojsk zmnohonásobila. Což je nezpochybnitelný fakt. Proč jsme tak zlhostejněli, že v denním zpravodajství už pravidelný přísun mrtvých považujeme za běžný standard? Opravdu to jsou pro nás všechno zlí muslimové-teroristé? Proč jsme si tak jisti, že my, křižáci, znovu neseme pochodeň spravedlnosti? Odkazy z tisku:EVROPSKÝ PARLAMENT, 12.-13. 2005: "V usnesení - 499 pro, 43 proti, 89 se hlasování zdrželo - europoslanci kritizují používání dvojích standardů, které jsou uplatňovány podle toho, zda země vlastní jaderné zbraně nebo ne. Írán má právo na vývoj jaderné technologie pro mírové účely, zdůrazňuje Parlament." JANA HYBÁŠKOVÁ (poslankyně EP), 19. 10. 2005: "Usnesení EP z minulého týdne je obrazem této filozofie. Žádá Írán, aby se vrátil k jednacímu stolu, okamžitě zmrazil obohacování, transparentně jednal s MAAE. Nežádá ale projednávání v Radě bezpečnosti, nežádá sankce, nežádá vyloučení Íránu z mezinárodních sportovních, kulturních akcí, jednání o WTO a přípravy Olympiády. Naopak, žádá Spojené státy, aby poskytly bezpečnostní záruky Íránu. Pravda, pod hrozbou hlasování proti vlastnímu usnesení pravice EP vypustila íránské právo na vlastní bezpečnost, z titulu, že Indie, Pákistán a Izrael mají jaderné zbraně. Parlament potvrdil podporu Trojce, Komisi i Radě, společnou pozici, ale od Íránu nepožádal vůbec nic. Naopak, vyloučili jsme vojenská řešení a přiznali explicitně právo Íránu na mírové využití jaderné energie." ČESKÝ ROZHLAS 1, 13. 8. 2005: "Bush hrozí Íránu kvůli jadernému programu. (...) Americký prezident George Bush pohrozil Íránu použitím síly. Na svém texaském ranči v Crowfordu řekl izraelské televizi, že silové řešení připadá v úvahu pouze v krajním případě, pokud se Teherán nevzdá svého jaderného programu." EVROPSKÝ PARLAMENT, 10. 3. 2005: "Evropský parlament s ohledem na čl. 103 odst. 4 jednacího řádu (...) 32. vyzývá vládu USA, aby poskytla plnou podporu diplomatickému přístupu EU při řešení tohoto problému, pokládá tuto otázku za rozhodující pro obnovenou transatlantickou spolupráci a vítá nedávné prohlášení USA k této otázce, stejně jako dřívější ujištění, že by se nezapojily do preventivní vojenské akce proti Íránu..." BBC: "Condoleezza Riceová, ministryně zahraničí Spojených států, stanovila "bašty zla", do nichž Spojené státy musejí pomoci šířit svobodu. Mezi tyto země podle ní patří Kuba, Írán, Severní Korea, Zimbabwe, Barma a Bělorusko..." BBC: "Spojené státy podezírají Írán z pokusů o vývoj jaderných zbraní. Írán se brání tím, že využívá jadernou technologii k získávání energie. Spojené státy a Evropa se rozcházejí v názorech na řešení problému..." BBC, 15. 10. 2005: "Americký velvyslanec v OSN John Bolton obvinil Írán, že se osmnáct let snaží vyvinout jadernou zbraň a celému světu o svých záměrech nepokrytě lže." ČTK, 14. 10. 2005: "FRANCIE a USA společně varují Írán. Perspektiva Íránu vybaveného jadernými zbraněmi je pro Francii a Spojené státy nepřijatelná. Shodli se na tom při jednání v Paříži francouzský prezident Jacques Chirac a americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová. Chirac se přitom vyslovil pro další dialog s Íránem. Oznámil to jeho mluvčí." MUSLIMSKÉ LISTY, 29. 9. 2005: "Pátý odstavec článku ,Záliv klíčovým faktorem při volbě íránského premiéra` obsahoval následující slova: ,Američtí představitelé sdělili v minulých týdnech indickým představitelům, že USA PLÁNUJÍ INVAZI DO ÍRÁNU PŘED KONCEM BUSHOVA VOLEBNÍHO OBDOBÍ.` Přemýšliví, slušní, morální občané těchto Spojených států: Žádám vás, pište vydavatelům svých místních a národních novin a žádejte, aby potvrdili nebo vyvrátili informaci přinesenou indickým listem. Kromě toho vás žádám, pište svým kongresmanům (nebo kongresmankám) a ptejte se, co oni vědí o tomto tvrzení. Do třetice vás žádám, pište prezidentu Bushovi, státní tajemnici Condoleezze Riceové nebo tajemníkovi obrany Donaldu Rumsfeldovi a ptejte se jich, zda plánují před odchodem z funkcí invazi do Íránu." ČESKÝ ROZHLAS 6, 19. 9. 2005: Poměrně agresivní celkový tón vystoupení íránského prezidenta, jenž hovořil o "nezadatelném právu" své země vyvíjet jadernou technologii, zklamal ty západní diplomaty, kteří si dělali naděje, že se s Íránem přece jen nějak dohodnou. Začíná být jasné, že to nepůjde. ČTK, 16. 9. 2005: WASHINGTON -- "Máme stejný cíl. Nechceme, aby Íránci a Severní Korea vlastnili jaderné zbraně," zdůraznil Bush. Pokud Írán nesplní své závazky vyplývající ze smlouvy o nešíření jaderných zbraní, celou záležitostí by se měla zabývat Rada bezpečnosti OSN, dodal americký prezident. Kdy k tomu dojde, bude záležet na diplomacii, uvedl na společné tiskové konferenci s Putinem." TISKOVÉ AGENTURY: 22. 8. 2005 " ,Očekávají, že zasáhnou do vnitřních záležitostí Íránu a umlčí Írán v důležitých regionálních a mezinárodních otázkách,` uvedl íránský prezident a dodal: ,Jaká je to rovnováha? Je to kruté a nespravedlivé. Náš národ nebude tolerovat takovéto chování na mezinárodní scéně.` Prezident také poukázal na to, že Írán má ,legitimní právo` na výrobu obohaceného uranu na mírové účely v souladu se Smlouvou o nešíření jaderných zbraní z roku 1968." ČT, 14. 8. 2005: "Írán pohrozil USA odvetou za případný americký útok. Reagoval tak na prohlášení George Bushe. Ten nevyloučil vojenské řešení, pokud Teherán nezastaví jaderný program. Nový íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád také představil návrh na sestavení své vlády. Klíčové posty obsadili tvrdí konzervativci." LIDOVÉ NOVINY, 10. 8. 2005: "Ahmadínežád: Nabídky EU uráží Írán. (...) Zástupce ředitele íránského Úřadu pro jadernou energii Muhammad Saídí včera zároveň oznámil, že MAAE do dnešního odpoledne odstraní pečeti z dosud uzavřených klíčových provozů v Isfahánu. ,MAAE slíbila, že odstraní pečeti do poledne místního času, protože bylo dokončeno instalování (dohlížecích) kamer,` řekl Saídí." TISKOVÉ AGENTURY: 28. 6. 2005: "Jaká bude další politika EU vůči Íránu? (...) Podle Vysokého představitel pro Společnou zahraniční a bezpečnostní politiku (SZBP) Javiera Solany nemá EU zatím důvod svou dosavadní politiku vůči Íránu měnit a hodlá pokračovat v jednání o jaderném programu pod vedením zmíněné trojice členských zemí. Unie chce koncem července nabídnout Íránu souhrnný balík návrhů s cílem oživit oboustranný dialog, a to jak o jaderných otázkách, tak o dalších tématech, jako je například ochrana lidských práv. ,Teď doporučuji čekat... a uvidíme, jak se nový íránský prezident zachová,` uvedl Solana pode agentury AFP. Evropský komisař Franco Frattini uvedl, že očekává kromě jednání o jaderném programu také rozhovory o lidských právech. Když bude íránská odezva v obou bodech negativní, nemá podle jeho názoru Evropská unie jinou šanci, než dialog s Íránem zastavit. IVANA ŠTĚPÁNKOVÁ, 19. 6. 2005: "Spojené státy by neměly zahánět Írán do "úzkých". Mnohem spíše by vývoji v této velmi důležité zemi Blízkého východu prospělo, kdyby nechaly volný průběh pozvolnému procesu demokratizace, který v Persii nabírá na dynamice.Takový názor vyslovují nejen "íránologové", ale třeba i v jednom z posledních čísel čtvrtletníku Foreign Affairs bývalý zástupce Íránu v Mezinárodním měnovém fondu Jahangir Amuzegar." FERNAND BRAUDEL CENTER, Binghamton University, 1. 6. 2005: "Když jste mocná země, není těžké hrát si s ohněm. Ale Bushův režim byl obzvlášť lehkomyslný. Vezměme například trojúhelník Írán, Irák a Spojené státy. Je to známá historie. K prvnímu známému zásahu CIA vůbec došlo v roce 1953 v Íránu. V té době měl premiéra Mohameda Mosadeka, politika ze sekulární střední třídy, který měl odvahu znárodnit íránskou ropu. Šáh odešel do exilu. Velká Británie a Spojené státy byly takovým vývojem velmi znepokojeny a podpořily skupinu vojáků, která zatkla Mosadeka a dosadila šáha znovu na trůn. Od té chvíle byl šáh věrným spojencem Spojených států. Režim šáha Rézy Páhlavího byl autoritářský a velmi represivní, ale to Spojeným státům nevadilo, protože byl pilířem proamerických sil na Blízkém východě." |
