2. 11. 2005
Německý politbarometr předvídá špatné počasíJako blesk z nebe zaznělo prohlášení předsedy SPD a kandidáta na vicepremiéra Franze Münteferinga, že odstupuje ze své funkce a nebude na ní ani kandidovat na listopadovém sjezdu strany v Karlsruhe. Stalo se tak poté, co překvapivě při hlasování v předsednictvu strany neprošel jeho kandidát na generálního tajemníka Kajo Waserhövel a místo toho byla zvolena Andrea Nahlesová, představitelka levého křídla strany. |
Politologové poukazují, že se stal obětí vlastní taktiky, kdy před tím bývalou předsedkyni mladých sociálních demokratů JUSO sám prosazoval, aby pak přišel s jiným předem neprosaditelným kandidátem. Přitom Nahlesová (35), která byla nyní opět zvolena do Spolkového sněmu je ve straně velmi populární především tím, že se zastává zájmů tzv. obyčejných lidí a nesouhlasí s reformami, které by je měli nyní postihnout. Zřejmě nikdo neočekával tak razantní rozhodnutí Münteferinga (65), takže v SPD propukl doslova chaos. Ozývají se hlasy, že by nyní mělo odstoupit celé předsednictvo a tím nést odpovědnost za své rozhodnutí a sama Nahlesová nevyloučila odstoupení z kandidatury na místo generální tajemnice. Jedni navrhují, aby stranický sjezd v Karlsruhe měl odsunout personální otázky až po sestavení případné velké koalice, druzí navrhují do funkce předsedy braniborského ministerského předsedu Matthiasa Platzecka, který má zkušenosti s velkou koalicí v zemské vládě. Dalším kandidátem se stal ministerský předseda Porýní-Falce Kurt Beck. Rozporuplná situace však vznikla i u stran CDU/CSU, protože jeden z hlavních vyjednávačů, designovaný ministr hospodářství a technologie Edmund Stoiber oznámil, že za této situace není ochoten přejít z Mnichova do Berlína a přenechává svou funkci šéfovi zemské frakce CSU Glosovi. Otázka zůstává, nakolik upřímné je toto vyjádření a neni-li spíše využití situace, když někteří publicisté Stoibera označují za "tragickou osobnost". Jeho volitelnost klesla s hodnoty 1,3 na 1,0. Méně však má i šéf SPD Franz Müntefering s 0,9, který je za Merkelovou na pátém místě následován Schrödrem s 0,7 .Na prvním místě je však dolnosaský premiér Christian Wulff (CDU) s 1,8. Důvěra voličů v politické strany se však v zásadě nezměnila. Kdyby se nyní volilo pak by zvítězila opět CDU/CSU s 37% (-1), před SPD s 35% (0). Na třetím místě by se umístila FDP s 8% (+1), Zelení 8% (+1) a Levicová strana se 7%. Z toho vyplývá, že volební možnosti na sestavení koalice zůstávají stejné. Tuto situaci se nyní snaží využít především opoziční strany, které hovoří o třech možnostech, které by v současné krizi sociálních demokratů mohly nastat. Po ztroskotání jednání o velké koalici místo toho možnost vytvořit náhradní dvě koalice: Jamaiku za pomoci CDU/CSU, Svobodných FDP a Zelených nebo tzv. rudo-rudou-zelenou koalici z SPD, Zelených a Levicové strany. Čtvrtou možností by bylo vyhlášení nových voleb - a už se objevilo jejich datum, 26. březen 2006. I uvnitř CDU zaznívají nyní hlasy, že "se stává velká koalice nejistou", jak prohlásil ministerský předseda Severního Porýní-Vestfálska Rüttgers. Vedoucí vyjednavači velké koalice Merkelová a Müntefering ubezpečili, že přes vzniklou situaci budou jednání dále pokračovat tak, aby do poloviny byly uzavřeny. To má garantovat stále skupina Merkelová, Stoiber, Müntefering a Schröder, jako jediní, kteří jsou schopni připravit program velké koalice. Ta ve stejné době, kdy v sousední Belgii vypukla generální stávka po oznámení, že odchod do důchodu se zvyšuje z 58 na 60 let, oznámila německému občanu, že v jeho případě to bude ještě o sedm let více. Jak pokračuje téměř nepřetržité jednání mezi unionisty a sociálními demokraty o podmínkách velké koalice, tak každým dnem ba hodinou, jak píše Der Spiegel, se německý občan dozvídá nové hororové informace, jak bude postižen v důsledku připravované úsporné politice vlády. Důvodem je hledání škrtů v spolkovém rozpočtu a to v téměř astronomické výši 35 miliard Euro (tj. více jak 1500 miliard Kč). Mezi ně především patří postupné zvýšení důchodového věku tak, aby od roku 2035 byl v plné výši poskytnut teprve od 67 let. Přitom v příštích letech - nejméně do roku 2008 - nemá dojít k zvýšení starobních důchodů. Dalším negativním opatřením bude zrušení bezplatného zdravotního pojištění nepracujících manželů, kteří v budoucnosti si budou muset hradit nemocenskou ze svého. Současně s tím probíhá diskuse o zvýšení DPH, a to podle ministerstva financí z 16 na 20%. Přitom se počítá i se zvýšením daní pro osoby z vyššími příjmy ze současných 42% na vyšší o kterých se ještě budou muset strany velké koalice dohodnout, aby nebyly postiženy jen chudé vrstvy- k tomu však přistupuje ještě celá řada dalších opatření. Má být zrušena státní podpora malozemědělců ve výši 22 800 Euro pro rodiny s dvěma dětmi. Podstatně má být sníženo cestovné pro dojíždějící pracovníky a rodiče budou muset finančně podporovat ubytování svých dětí do 25 let. Dalším návrhem je zrušení podpor pro mladé nezaměstnané. U dobře vydělávajících, kteří mají nevýdělečné partnery, budou z toho vyplývající daňové výhody drasticky omezeny. Zaměstnanci přijdou o příplatky zaměstnavatele na zdravotní pojištění, které si budou muset hradit v plné výši. Z jednání grémií obou stran byly vyloučeny veškeré návrhy na snížení daní a dalších výhod, které slibovaly během volebního boje. Navíc odbory nečekají od velké koalice nic dobrého, naopak počítají s tím, že počet nezaměstnaných dosáhne opět pěti milionů. Přitom podle statistického spolkového úřadu kupní síla za uplynulý rok se snížila jako celek a není zatím naděje, že by došlo k nějakému závažnějšímu obratu. Případné zvýšení reálné mzdy bude plně kryto inflací. V důsledku vysokých cen především paliv inflace v eurozoně došlo v srpnu nárůstu inflace o 2,2%. Zatím nechtějí politici obou stran otevřeně hovořit o těchto opatřeních s tím, že "nebylo nic konkrétního dohodnuto a bude se muset ještě pilně vyjednávat". Edmund Stoiber jen zatím konstatoval : "Je nám jasné, že musíme naše dluhy odbourat!". Pesimistické informace o výsledcích jednání koaličních partnerů se plně odrazilo na tzv., politbarometru Druhé německé televize ZDF. Z něho vyplývá, že valná většina občanů očekává negativní dopad připravovaných opatření na svou životní úroveň. Za současné nejasné situace v SPD je velkým otazníkem jak se zachová její listopadový sjezd, který bude muset schválit program velké koalice. Pokud se potvrdí předpovědi, že strana nyní učinila vlevo bok pak Německo bude stát před složitou situací, kterou ještě snad jedině zažila za Výmarské republiky před sedmdesáti lety. Naději na vyřešení situace si někteří slibují od rozhodnutí Münteferinga, že je připraven převzít funkci vicekancléře a ministra práce. Vedoucí politici SPD toto rozhodnutí, které oznámil dopisem straníkům, uvítali a prohlásili, že strana je od středy znovu způsobilá k jednání o velké koalici. |
Německo dnes | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
2. 11. 2005 | Zahraniční politika SRN | Miroslav Polreich | |
2. 11. 2005 | Zemětřesení v SPD | Tomáš Krček | |
2. 11. 2005 | Německý politbarometr předvídá špatné počasí | Richard Seemann | |
19. 10. 2005 | Hitlerovi "čestní árijci" | Richard Seemann | |
14. 10. 2005 | Merkelová je pro Německo dobrou zprávou | ||
13. 10. 2005 | Příliš drahé kancléřské křeslo | Richard Seemann | |
12. 10. 2005 | Angie (skoro) u cíle | Igor Záruba | |
12. 10. 2005 | Odchod velkého bojovníka | Radek Vogl | |
11. 10. 2005 | Merkelová je slabá | ||
29. 9. 2005 | Kancléřem budu já | Igor Záruba | |
29. 9. 2005 | SPD čeká na Godota | Richard Seemann | |
22. 9. 2005 | Německé volby jako slepá ulička | Miroslav Václav Steiner | |
20. 9. 2005 | V barvách Jamajky, nebo nové volby? | Jan Stuchlík, Igor Záruba | |
20. 9. 2005 | Pyrrhovo vítězství | Igor Záruba |