2. 11. 2005
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
2. 11. 2005

Německo:

Zemětřesení v SPD

V pondělí odpoledne volilo předsednictvo SPD mezi dvěma kandidáty pro úřad generálního tajemníka strany. Jednalo se sice teprve o předběžnou volbu, protože generální tajemník bude zvolen až za čtrnáct dní na sjezdu v Karlsruhe, ale bylo dohodnuto, že jen vítěz této volby předstoupí před sjezdové delegáty jako kandidát.

Je jakýmsi nepsaným principem, že předseda strany si vybere generálního tajemníka, ke kterému má důvěru -- nebo jinými slovy, který bude plnit jeho vůli a bude stranu v tomto smyslu ovládat -- a nechá si jej pak onou volbou v předsednictvu potvrdit. Předseda strany Franz Müntefering navrhoval ve veřejnosti málo známého Kajo Wasserhövela. Jako protikandidátka se ale do volby přihlásila bývalá předsedkyně mladých sociálních demokratů ( JUSO ) Andrea Nahlesová, která si svou kandidaturu nenechala vymluvit sliby, že jsou pro ni připraveny jiné "zajímavé" posty. Andrea Nahlesová byla považována za kandidátku levého křídla strany, i když ani v těchto řadách údajně neměla jednoznačnou podporu.

Najednou a zcela nenápadně tedy tato formální záležitost dostala zcela jiný rozměr. Ještě pár hodin před volbou tiskové agentury odhadovaly, že Nahlesová nemá velké šance a proto se ani nijak neuvažovalo nad tím, jaké následky by přinesl jiný výsledek volby. Včera odpoledne však formální schvalovací mechanismus zklamal a volba se stala tím, co v demokracii má být. Volbou - v tomto případě s nádechem protestu.

Naprosto jasný výsledek -- 23 hlasy pro Andreu Nahlesovou, 14 pro Kajo Wasserhövela způsobil na německé politické scéně opravdové zemětřesení. Předseda strany Franz Müntefering vzápětí oznámil, že na sjezdu v Karlsruhe nebude znovu kandidovat na svou stranickou funkci - a pak už se řítila lavina dál. Reakce sociálně demokratických potentátů byla unisono zděšená -- i představitelé levicového křídla dávali najevo, že nebylo jejich cílem odstranit Münteferinga, což ale může být jen alibismus. Z úst politických protivníků u unionistických stran ( CDU/CSU ) se ozývaly chvalozpěvy na předsedu strany a jeho roli v SPD -- což samo o sobě je dost pozoruhodné a nemělo by zůstat bez povšimnutí. Bavorský ministerský předseda Stoiber, designovaný na roli ministra hospodářství v dojednávané Velké koalici se vyjádřil, že ve vládě s SPD bez Franze Münteferinga nemá co hledat a že zůstane za těchto okolností raději v Mnichově.

Politické seismické vlny vyvolané výsledky volby předsednictva SPD zasáhla i lešení budované Velké koalice a ozývají se nejen hlasy, že celý projekt je silně ohrožen, ale dokonce FDP vnáší znovu do hry o moc již pochovanou versi tzv. jamaiské koalice ( CDU/CSU, FDP, Zelení )

I když se události řítí dál strašlivým tempem a jedna blesková zpráva střídá druhou, neuškodí se trochu pozastavit nad pozadím celé aféry.

Prozatím se sice divoce spekuluje, co a kdo stojí za scénářem volby předsednictva. Je sice možné, že šlo jen o náhlou, bezcílnou vzpouru proti arogantním metodám ovládání strany, ale je taky možné, že se opravdu jednalo o zákulisní manévry. Proslýchá se, že Nahlesovou tlačí různými intrikami dopředu Heidemarie Wieczorek-Zeul, která měla právě pro Nahlesovou uvolnit místo v předsednictvu strany, ale stejně se může spekulovat o návratu Schrödera do čela strany. Lze ale již nyní říci, že Franz Müntefering ztroskotal na svých metodách ovládání strany. V komentářích je sice veleben jako nejschopnější stranický manager, ale jako takový právě nyní katastrofálně selhal. Měl znát rozložení sil v předsednictvu a nenechat se hnát svou mocenskou arogancí slepě na nůž. Měl vědět, že spousta činitelů strany s ním má nevyřízené účty, protože jako adlatus Gerharda Schrödera stranu ovládal podle jeho přání - a proti vůli členstva - které se v několika zemských volbách postavilo ke své straně zády, když ta nastoupila neoliberální hospodářský a sociální kurs. Když nyní Schröder hodil ručník a nechce se v zamýšlené vládě Velké koalice angažovat, předsednictvo strany dalo najevo, že jiného Schrödera nemá zapotřebí. Jeho výroky určené Nahlesové -- a potažmo celé nové generaci v SPD -- že má počkat ještě čtyři roky a pak na ni bude řada při generační obnově strany se dají označit jen jako necitlivé, když už ne jako provokace způsobená omámením mocí. Moc oslepuje - a našla si tak další oběť.

Je možno ovšem polemizovat, jestli právě nyní je vhodná doba pro vnitrostranické vzpoury a jestli právě Andrea Nahlesová je ta pravá osoba, která by z posice generálního tajemníka měla a mohla stranu vyvést znovu na výsluní. Zřejmě není a i ona snad pocítila, že nemá patřičnou oporu ani v řadách levicového křídla, když dokonce den po svém zvolení uvažuje o ústupu z kandidatury na sjezdu strany. Taky na obzoru není žádný charismatický vůdce a taky není nikdo, kdo by nastoupil na místo starého praktika a taktika Münteferinga..

Očekává nás tedy velice turbulentní listopad, ve vichrech podzimu nebude nad německou politickou krajinou jenom zvířené listí prázdných slov, ale i úřady, funkce, nová jména a ...boj o moc.

                 
Obsah vydání       2. 11. 2005
2. 11. 2005 Britská vláda: Evropa nás už nezajímá
2. 11. 2005 Quo vadis, Evropo Oskar  Krejčí
2. 11. 2005 Dějiny se opakují dvakrát: poprvé jako tragédie, podruhé jako fraška Petr  Gočev
4. 11. 2005
1. 11. 2005 Dobrá zpráva -- můžeme číst Václav  Dušek
2. 11. 2005 Velký bratr se dívá Pavel  Kopecký
2. 11. 2005 Naše historická paměť Pavel  Kopecký
2. 11. 2005 Zemětřesení v SPD Tomáš  Krček
2. 11. 2005 Německý politbarometr předvídá špatné počasí Richard  Seemann
2. 11. 2005 Předpis na pokuty Josef  Vít
2. 11. 2005 Z vlastní zkušenosti neukázněného řidiče
2. 11. 2005 Zaplať nám, nebo zemřeš! Ivan  Brezina
1. 11. 2005 Ivan Brezina: Opět evidentně nepravdivé informace
1. 11. 2005 České univerzity již dávají svým studentům peníze Zdeněk  Moravčík
1. 11. 2005 Martin Komárek: I nejostřejší názor lze vyjádřit důstojně
2. 11. 2005 Zahraniční politika SRN Miroslav  Polreich
1. 11. 2005 Milý strýčku Jiří  Dolejší
1. 11. 2005 Charta 77 a dnešek, aneb lidská práva tehdy a nyní Jaroslav  Jirušek
1. 11. 2005 Kyberprostor/Cyberspace 2005 Jan  Sýkora
1. 11. 2005 Mitrochin: Castro byl pro Sověty "příliš aktivní", KGB financovala Allendeho
1. 11. 2005 CIA: Chcete-li být dobrým špionem, čtěte noviny
1. 11. 2005 Česko, Evropa, svět Egon T. Lánský
1. 11. 2005 O rozporuplném Klausovi a o věčných českých tématech Miroslav Václav Steiner
1. 11. 2005 Volby 2006: nejasná zahraniční politika ČR -- příkladem je Írán Michal  Rusek
31. 10. 2005 Přichází vláda šedin
31. 10. 2005 Cesta do města neboli staré dobré klišé Alex  Koenigsmark
8. 10. 2005 Hospodaření OSBL za září 2005
22. 11. 2003 Adresy redakce

Německo dnes RSS 2.0      Historie >
2. 11. 2005 Zahraniční politika SRN Miroslav  Polreich
2. 11. 2005 Zemětřesení v SPD Tomáš  Krček
2. 11. 2005 Německý politbarometr předvídá špatné počasí Richard  Seemann
19. 10. 2005 Hitlerovi "čestní árijci" Richard  Seemann
14. 10. 2005 Merkelová je pro Německo dobrou zprávou   
13. 10. 2005 Příliš drahé kancléřské křeslo Richard  Seemann
12. 10. 2005 Angie (skoro) u cíle Igor  Záruba
12. 10. 2005 Odchod velkého bojovníka Radek  Vogl
11. 10. 2005 Merkelová je slabá   
29. 9. 2005 Kancléřem budu já Igor  Záruba
29. 9. 2005 SPD čeká na Godota Richard  Seemann
22. 9. 2005 Německé volby jako slepá ulička Miroslav Václav Steiner
20. 9. 2005 V barvách Jamajky, nebo nové volby? Jan  Stuchlík, Igor Záruba
20. 9. 2005 Pyrrhovo vítězství Igor  Záruba