2. 5. 2005
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
30. 4. 2005

Jak je to ve skutečnosti s Modrou šancí pro zaměstnanost

Chtěl bych učinit několik stručných poznámek k článku Josefa Víta "Začít vyrobené zboží prodávat Marťanům", v němž autor analyzuje "Modrou šanci pro zaměstnanost" z pera Aleny Páralové, míní Matěj Šuster.

I.

Josef Vít:

"Deficity české obchodní bilance (...) jsou katastrofou pro naši výrobu (způsobily bankroty a likvidaci podniků) a jejich důsledkem je i vysoká nezaměstnanost. Vysoký obchodní deficit u nás "vyrobil" desetiprocentní nezaměstnanost. Z výše uvedeného je vidět, že nový trend kapitalismu - volný pohyb zboží a kapitálu - prováděný z návodu WTO je výhodný pouze pro nadnárodní monopoly. Pro státy a pro lidi je vražedný. Celní bariery dvě stě let bránily státy před nezaměstnaností a chudobou. Vynucovaný volný obchod způsobuje bídu u nás a smrt milionů lidí ve třetím světě."

Pokud by skutečně umělé bariéry uvalované vůči svobodnému obchodu mezi lidmi z různých států "chránily před chudobou", jak pan Vít tvrdí, pak bude jistě souhlasit s tím, že čím větší umělé překážky stát dobrovolným (a tedy přinejmenším ex ante oboustranně výhodným) směnám mezi lidmi klade, tím lépe budeme všichni "chráněni" před chudobou. "Ideální" by tedy z tohoto pohledu zřejmě bylo, kdyby byl autoritativně omezován prostor nejen pro dobrovolné směny mezi lidmi žijícími na území různých států, ale i pro dobrovolné směny mezi lidmi kupř. z různých krajů, obcí, ulic, etc. v rámci daného státu. Konečným výsledkem by tak byli izolovaní jednotlivci, kteří by spolu navzájem vůbec žádné směny neuzavírali. Chudoba by dozajista tímto způsobem byla úspěšně beze zbytku pokořena.

Josef Vít si nejspíše neuvědomuje, jaké obrovské výhody přináší mírumilovná lidská kooperace založená na specializaci a dělbě práce. Ve skutečnosti v tomto směru není žádný relevantní rozdíl - z hlediska spotřebitelů - mezi dobrovolnou směnou, kterou učiní Jožka z Horní Dolní s Ríšou z Přední Zadní a mezi dobrovolnou směnou, kterou uskuteční Honza z Prahy s Pierrem z Paříže.

Doporučuji panu Vítovi ke studiu např. následující publikaci:

Dan Šťastný - Protekcionismus: "ptolemaiovský" systém populární ekonomie, zejm. s. 19 -21,

Pozn. JČ: Nicméně je pozoruhodné, že mnozí "asijští tygři" z jihovýchodní Asie (především Jižní Korea, dále Japonsko, do určité míry Čína) vybudovali svou dynamickou ekonomiku prostřednictvím ochranářství, než ji otevřeli vnějšímu světu. Metodou státu v těch zemích bylo silně investovat do inovací v uzavřeném a ekonomicky slabém prostředí, v němž ochranářství zabraňovalo mezinárodním podnikatelským zájmům, aby v nerovném ekonomickém boji nad domácími podnikateli zvítězili, a teprve až domácí ekonomika posílila natolik, že mohla konkurovat mezinárodně ve volném tržní prostředí, země se hospodářsky otevřely. Podle mnohých odborníků byla tato metoda jak stimulovat zaostalé ekonomiky k dynamickému hospodářskému vývoji podstatně účinnější než doporučení Mezinárodního měnového fondu otevřít slabé trhy globální konkurenci od samého počátku.

II. ad: "Páralová chce zrušit veřejné zdravotní pojištění"

Josef Vít podle všeho není schopen rozlišit "veřejné zdravotní pojištění" od "nemocenského pojištění". Páralová navrhuje zrušit u zaměstnanců povinnou účast na nemocenském pojištění, zatímco o "veřejném zdravotním pojištění" vůbec nehovoří. Účelem nemocenského pojištění je nahradit ztrátu příjmů, která nastala v důsledku dočasné pracovní neschopnosti, takže Vítovy výroky typu "chtěl bych vidět člověka, který neplatí zdravotní pojištění a vytváří si fond na budoucí transplantaci ledviny nebo operace a pobyt na JIPce v případě havárie" anebo výroky o "50 milionech lidí, kteří v USA nemají zdravotní pojištění (...) protože na něj nemá", jsou založené na omylu.

III. "Náklady práce a zaměstnanost/výše čisté mzdy"

Co se týče povinných odvodů na "sociální pojištění atd., Josef Vít by si měl uvědomit, že z hlediska zaměstnanců nejde o žádný "free lunch", neboť důsledkem podobných opatření je to, že zaměstnanci si domů prostě odnesou o to nižší mzdu - anebo - do té míry, do jaké firmám bude uměle zabráněno přenést tyto náklady na zaměstnance (např. v podobě minimální mzdy a minimálních mzdových tarifů) - bude důsledkem vyšší nedobrovolná nezaměstnanost, než jaká by byla jinak.

Totéž se v zásadě týká veškerých regulací, které uměle zvyšují cenu práce. Zkrátka, i zde platí, že "nic není zadarmo".

IV. ad: "minimální mzda" atd.

Pan Vít si zjevně myslí, že stát svým "pouhým" arbitrárním dekretem může podstatně zvýšit mzdy všech zaměstnanců nad úroveň, jaká by jinak převládla na trhu, aniž by to vedlo k vzrůstu nezaměstnanosti.

Dnes je minimální mzda relativně nízká a její efekt je tedy vcelku málo významný. Představme si, co by se stalo, kdyby byla zvýšena kupř. na 14 000 Kč měsíčně, tedy v podstatě na dvojnásobek současné její výše. Výsledkem by prostě byla ještě mnohem větší nezaměstnanost a práce v "černé" či "šedé" zóně, než je tomu dnes. Nejvíce postiženi minimální mzdou by přitom byli ti nejslabší: starší lidé bez vzdělání, kteří si těžko mohou zvýšit kvalifikaci, anebo naopak studenti, kteří si přivydělávají ke stipendiu nebo ke kapesnému. Postiženy by byly i menšiny, které mají obecně obtížnější pozici na trhu práce (např. Romové).

Pozn. JČ: Četné diskuse o minimální mzdě se vedly i ve Velké Británii, kde byla před několika lety zavedena. Výše uvedené argumenty jsou platné, avšak - jako je to se vším - pouze do určité míry. Na druhou stranu je nutno postavit problém, kdy jsou nejslabší zaměstnanci naprosto nechráněni před vykořisťováním. Rozumná míra minimální mzdy - byla nakonec v Británii přijata. Argument, že minimální mzda vyvolává nezaměstnanost, byl odmítnut na základě zkušeností s minimální mzdou z USA.

                 
Obsah vydání       2. 5. 2005
2. 5. 2005 Usekali jim prsty. Bratra upálili v koupelně. V Británii nemají nárok na azyl
1. 5. 2005 Sunday Times: "Blair plánoval útok na Irák už v roce 2002"
2. 5. 2005 Blairovo globalizační úsilí o modernizaci Británie
2. 5. 2005 O chybách v myšlení prezidenta Klause Petr  Dvořák, Václav  Legner
2. 5. 2005 Babylonské zmatení kolem katarského "prince" Zdeněk  Jemelík
1. 5. 2005 Divné pocity neznalého člověka ze dne 1. května Marek  Radecki
2. 5. 2005 Hodnoty - zda a proč? Přemysl  Janýr
2. 5. 2005 Hitler jako "sociální revolucionář" Richard  Seemann
2. 5. 2005 Česká televize zahajuje experimentální digitální vysílání
2. 5. 2005 Absťák Jindřich  Kalous
2. 5. 2005 Ústavní smlouva není ústava Petr  Jantač
2. 5. 2005 Svátek práce v sociálním státu Boris  Cvek
2. 5. 2005 Před léty sto devatenácti... Ladislav  Žák
2. 5. 2005 Prima diletanti Štěpán  Kotrba
2. 5. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 8. - 17. dubna 2005
2. 5. 2005 Modrá šance -- doprava Josef  Vít
30. 4. 2005 Jak je to ve skutečnosti s Modrou šancí pro zaměstnanost
2. 5. 2005 České "pravicové" servery a homosexuálové
2. 5. 2005 Freetechno party rozpuštěna policejním komandem
2. 5. 2005 Má je! František  Schilla
2. 5. 2005 Rozpory v Bibli lze jednoduše vysvětlit Karel  Sýkora
2. 5. 2005 Francie: "Ano" euroústavě vede Simone  Radačičová
30. 4. 2005 Slet sociálně demokratických čarodějnic a nového premiéra Štěpán  Kotrba
2. 5. 2005 Armáda USA disponuje elitnou jednotkou hackerov
2. 5. 2005 Ratzinger chtěl chránit církev Boris  Cvek
29. 4. 2005 Matka britského vojáka zabitého v Iráku podává podnět k trestnímu stíhání Tonyho Blaira
29. 4. 2005 Zveřejněn kompletní dokument generálního prokurátora, varující před právními důsledky útoku na Irák
29. 4. 2005 Šest závažných otázek ohledně Blairova rozhodnutí zaútočit na Irák
30. 4. 2005 www.rozhlas.cz/valka Štěpán  Kotrba
29. 4. 2005 Rozhlasový dokument o atentátu na Heydricha
29. 4. 2005 Pár střípků k Prvnímu máji Miloš  Dokulil
29. 4. 2005 Spěchem k úspěchu Zdena  Bratršovská, František  Hrdlička
29. 4. 2005 Váha mlčení Zdena  Bratršovská, František  Hrdlička
28. 4. 2005 Nebylo to nedospělé rozhodnutí nějakého spratka Jan  Čulík
29. 4. 2005 Martin Erva: "Nejsem politický aktivista"
9. 4. 2005 Hospodaření OSBL za únor a březen 2005
22. 11. 2003 Adresy redakce