24. července 2003 se Peter Kosminsky rozhodl natočit film o dr. Davidu Kellym a "o tom, proč jsme zaútočili na Irák" pro britskou televizní stanici Channel Four. Bylo zjevné, že výzkum pro tento film bude vyžadovat spolupráci britské vlády. "Mé styky s Downing Street byly ovšem na bodu mrazu." Předchozí Kosminského film pro BBC, The Project, o Labouristické straně, byl především známý tím, že Labouristická strana s ním nechtěla mít nic společného.

Scénárista filmu The Project, Leigh Jackson, chtěl zjistit, jak zvítězila Labouristická strana - po mnoha letech vlády konzervativců - ve volbách v roce 1997 a co se stalo s její armádou mladých aktivistů poté, co se dostala k moci. Problémem ovšem bylo, že nikdo z Labouristické strany nechtěl filmařům poskytnout rozhovor. Blairovo mediální oddělení, v jehož čele stál Alastair Campbell rozeslalo celé Labouristické straně dopis: neposkytujte rozhovory Kosminskému.

Nakonec, píše Kosminsky, jsem měl možnost zajít na čaj s autorem tohoto dopisu, Lancem Pricem. Řekl jsem mu, že je tato strategie Labouristické strany kontraproduktivní. Přistupujeme k projektu s otevřenou myslí a rozhodnutí Labouristické strany nás odříznout od názorů stranických činitelů nás nutně zavede do objetí labouristických disidentů, lidí, kteří byli z labouristické strany vyhozeni.

Po odvysílání filmu The Project se Kosminsky účastnil diskuse v televizním pořadu Newsnight s Davidem Hillem, který byl před volbami v roce 1997 hlavním tiskovým tajemníkem Labouristické strany. Filmaři ho před natáčením filmu dvakrát neúspěšně požádali o interview. V pořadu Newsnight Hill argumentoval, že Kosminského film interpretoval události v Labouristické straně naprosto špatně a že se Kosminského filmaři na něho nikdy neobrátili se žádostí o informace.

Jako většina národa, můj první kontakt s Davidem Kellym byl prostřednictvím televize, píše dále Kosminsky. Díval jsem se na jeho svědectví v parlamentním výboru pro zahraniční vztahy v červenci 2003. Bylo to, jako kdyby byl najednou světlu vystaven někdo, kdy byl zvyklý pobývat ve stínu, organismus, který se skrýval pod kamenem, který někdo najednou obrátil. Avšak Kelly byl zvyklý na vystupování ve sdělovacích prostředcích, v 90. letech byl v Iráku zbrojním inspektorem a věděl, co to znamená, odpovídat na otázky před kamerou. Proč byl tak strašně nervózní, proč mu bylo tak nepříjemně v roli, kterou musel hrát? Proč byly některé jeho odpovědi tak provládní, proč jiné byly zcela nekonstruktivní?

Díval jsem se na Blairovu reakci, když Kellyho o tři dny později nalezli v lese mrtvého.

Důvod, proč zemřel, mělo vysvětlit Huttonovo vyšetřování. Avšak Hutton se nezabýval mnoha z témat, která jsme potřebovali osvětlit - charakterem, motivací a podrobnostmi každodenního života Davida Kellyho. A Huttonova zpráva se vůbec nezabývala sedmi lety práce Davida Kellyho jako zbrojního inspektora v Iráku, což se zdálo být hlavním důvodem, proč Kelly v květnu 2003 hovořil s tehdejším reportérem BBC Andrewem Gilliganem. Tak jsme chtěli o Giliganovi dělat s britskými vládnimi činiteli rozhovory.

Zpočátku to vypadalo dobře. Huttonova zpráva kritizovala BBC a naprosto očistila vládu. Premiér Blair tvrdil, že bude o Kellyho smrti informovat naprosto otevřeně. Doufali jsme, že nám vládní úředníci poskytnou potřebné informace.

"Vážený pane Chinne (napsal David Hill, ředitel komunikací v Blairově úřadě produkčnímu pracovníku televizního týmu),

nemáme absolutně v úmyslu se dále zabývat otázkami, o nichž chcete natočit film. S pozdravem, David Hill."

Kosminsky napsal Hillovi sám dopis a upozornil ho, že není férové vzniklý film kritizovat, když předem odepřu novináři informace. Žádná odpověď.

Pak se setkaly všechny žádosti o rozhovor ohledně Davida Kellyho se všemi vládními úředníky s okamžitým: "Ne."

Bylo to překvapivé, protože Kosminsky předtím natočil filmy o válkách na Falklandech a v Bosně za plné spolupráce britského ministerstva obrany. Bylo nám také zakázáno filmovat v jakékoliv vládní budově či v její blízkosti a nesměli jsme filmovat na žádné vojenské základně, nesměli jsme natočit žádné britské letadlo nebo vozidlo. Pokusili jsme se využít vozidel a letadel v muzeích, ale i tam nám byla odepřena pomoc.

Typická byla jedna epizoda, píše Kosminsky. Potřebovali jsme pro jednu scénu záběry vojenské kapely. Hledali jsme po celé zemi, snažili jsme se najít kapelu, která by byla ochotna ve filmu vystoupit. Nakonec jednu nalezli v Cattericku v severním Yorkshiru. Souhlasila a opravdu chtěla ve filmu zahrát. Těsně před natáčením nám zatelefonoval její velící důstojník a omluvil se, že hrát v našem filmu nesmějí.

Film jsme samozřejmě natočili. S filmaři nakonec hovořilo až 120 lidí, mnozí z nich při tom velmi osobně riskovali.

Otázky, proč Kelly zemřel, jsou složité a nový film se snaží analyzovat některé z nich. Ať se před Kellyho smrtí dělo cokoliv, po jeho smrti se britská vláda zachovala poctivě a zahájila vyšetřování, které bylo veřejně přístupné. I když někteří lidé jeho výsledky nepřijímají, není pochyb, že význačný britský soudce shledal britskou vládu nevinnou za smrt Davida Kellyho.

Takže, proč se chová britská vláda tak defenzívně? Jde snad o to, že je to hluboce tajnůstkářská vláda, která se bojí veřejné kritiky a nedokáže dovolit šíření informací, aniž by měla možnost je předem zmanipulovat?

Kosminského film The Government Inspector (Vládní inspektor) se bude vysílat na Channel Four dne 17. března 2005.

Podrobnosti v angličtině ZDE