Patentová žádost přišla na konci roku 2004, vyhlášeného OSN jako "Rok rýže", ve kterém soukromé subjekty i státy dokončily výzkum jednotlivých částí sekvence genomu rýže. Syngenta je v současnosti největší agrochemickou firmou, následována Bayerem, a druhým největším světovým prodejcem osiva (přestihla i Dupont a Monsanto), v současném světě geneticky modifikovaných potravin jsou tyto firmy tržně nejperspektivnější. Patentová kontrola rýže jim získává výhodu v pěstování světově nejrozšířenější zemědělské plodiny a také silnou pozici pro budoucí expanzi na kontrolu ostatních zemědělských plodin.

Rýže je plodina s klíčovým významem v přímé obživě lidí. Živí lidi díky miliónům malých políček v Číně, Indii a Indonésii. Tím pádem není rýže mezinárodně obchodovanou komoditou jako soja či pšenice, navíc rýže bude jednou z prvních zemědělských plodin, jejichž sekvence DNA bude kompletně zmapována. To otevírá prostor výzkumníkům i koncernům k podobným ("homologovaným") plodinám, přičemž Syngenta chce zaujmout první místo. V mnoha ohledech již Syngenta je v předstihu, když porazila jak veřejně financovaný International Rice Genome Sequencing Project (IRGSP), tak své konkurenty a to když v lednu 2001 zmapovala genom rýže japonica.

Tlak veřejnosti vedl k tomu, že Syngenta některé z těchto informací uvolnila v roce 2002 pro veřejné potřeby, avšak její strategie je vždy založena na utajení některých svých výzkumů, zatímco ujišťuje, že žádný zisk z DNA nemá. Nynější patenty na proces kvetení jsou součástí této dlouhodobé strategie.

Nicméně pečlivě udržované image firmy ohleduplné veřejnému prospěchu slouží jako vstupenka do vlivných orgánů zabývajících se zemědělstvím a potravinářstvím. Syngenta Foundation je člen Poradní skupiny mezinárodního zemědělského výzkum (International Agricultural Research -- CGIAR) složené z 15 výzkumných center, jejichž cílem vyvinout "globální veřejné statky dostupné všem". Podle skupiny ETC rovněž "společné vazby v organizaci OSN: FAO (Organizace pro potraviny a zemědělství) jsou v souladu s politikou Kofi Annana rozvíjet partnerství se soukromým sektorem. Nedávno bylo farmáři a nevládními organizacemi ostře odmítnuto členství Syngenty v Kulatém stolu WWF o trvale udržitelné soji, avšak oproti Monsantu či Dupont se jí daří udržovat své image společnosti s ohledy na veřejný zájem lépe a vyplácí se jí to. S účastí v CGIAR a lobbyistickým vlivem u OSN má Syngenta zástupce v klíčových orgánech, které mají regulovat její moc.

Zdroj Corporate Watch News, 26. 1. 2005