|
1. Václav Klaus: Evropská unie se stane státem a bude mít všechny základní rysy státu. Bude mít svou ústavu, své občany, své území, svou vnější hranici, svou měnu, svého prezidenta, svého ministra zahraničních věcí, atd. Bude mít vlastní vlajku, hymnu a státní svátek.
Evropská unie se nestane státem. Stát má pravomoc sám sobě svěřit kompetence, zatímco unii mohou svěřit kompetence jen její členské státy a všechny s tím musejí souhlasit. Unie si sama nemůže změnit pole působnosti. To je hlavní rozdíl mezi státem a společenstvím, světě unikátním, kterému se říká Evropská unie. Vlajku, hymnu měnu má EU už dnes a ani tyto symboly z ní nedělají stát.
2. Václav Klaus: Dnešní členské státy budou v tomto nově vzniklém státě federativního typu pouhými regiony nebo provinciemi.
Nebudou. Sama ústava říká, unie respektuje identitu svých členských států včetně jejich vnitřního uspořádání, politických a ústavních systémů, a podobně. Unie nemůže změnit vnitřní uspořádání jednotlivých zemí a nic na tom nezmění ani ústava. Česká republika zůstane Českou republikou i po přijetí ústavy
3. Václav Klaus: Ústava státu Evropská unie bude nadřazena ústavám členských států. I celý právní řád unie bude nadřazen právním řádům členských států.
Evropská ústava nebude nadřazena ústavám členských států a totéž platí o právních řádech členských zemí. Pouze evropské zákony z oblastí, kde má Evropská unie pravomoc přijímat právní akty, budou nadřazeny národní legislativě. Tak to ale bylo od počátku integrace a platí to už dnes. Je přeci logické, že když se členské státy společně dohodnou, že nebudou znečišťovat ovzduší, musejí se tím všichni řídit.
4. Václav Klaus: Sám termín "ústavní smlouva" je nepřesný a pouze dočasný. Smlouvou mezi suverénními státy bude tento dokument jen do doby, než bude v členských státech - jako smlouva -ratifikován. Pak se tento dokument stane skutečnou ústavou.
Ústava je smlouvou mezi členskými státy, stejně jako byly maastrichtská či amsterdamská smlouva. Má povahu ústavy, protože obsahuje Chartu základních práv, hodnoty unie, její instituce a podobně, a také v politickém slovníku se vžil termín ústava. Po právní stránce však je mezinárodní smlouvou, protože ji musejí ratifikovat všechny členské státy, a smlouvou zůstane také po její ratifikaci.
5. Václav Klaus: Opouští se v dnešní, staré EU dosud dominantní koncept "sdílení suverenity" a místo toho vzniká suverenita nová, celoevropská. Státy v nové EU ztratí své dosud výlučné právo tvořit si své vlastní zákony.
Princip sdílené suverenity zůstává. Unie může stále jednat pouze v těch oblastech, kde jí k tomu členské státy daly pověření. V ostatních oblastech jsou jednotlivé země suverénní. Tento princip ústava naopak ještě posiluje, protože říká, že unie má konat jen tam, kde je to užitečné. Národním parlamentům navíc dává moc kontrolovat dodržování tohoto principu. A tvrzení, že státy ztratí právo přijímat své vlastní zákony, je absolutní hloupost. Ani český parlament ani německý Bundestag nepřijdou o svoji roli tvůrce zákona. Unie do celé řady věcí nezasahuje, ponechává široký prostor národním legislativcům a ústava na tom nic nemění.
6. Václav Klaus: Občané jednotlivých členských států se stanou občany státu Evropská unie, s právy a povinnostmi přímo vůči institucím tohoto evropského státu.
Občanství Evropské unie není nic nového. Zavedla ho už v roce 1992 maastrichtská smlouva. Je to ale občanství doplňkové - dává občanům členských států například právo volit v místních volbách jakékoli země unie - a nenahrazuje například české občanství.
7. Václav Klaus: Členské státy budou moci vykonávat jen ty pravomoci, které jim ústava EU ponechá, nikoli opačně, což byla původní myšlenka evropské integrace. Odvozené (sekundární) právní akty EU budou nadřazeny původním (primárním) právním aktům členských států.
Už bylo řečeno, že členské státy budou dál vykonávat pravomoci tam, kde si to budou přát a kde nemá výlučnou pravomoc unie. Zásadu takzvané subsidiarity, tedy toho, že EU má zasahovat jen tam, kde je to ku prospěchu věci, ústava opravdu velmi posiluje. Jakákoli nová legislativa EU projde dvojí kontrolou: v Radě ministrů a v národních parlamentech. A ty budou moci říct stop, pokud dojdou k závěru, že unie překročila svoje pole působnosti. A co se týče nadřazenosti sekundárního práva nad primárním: to je právní nonsens. Sekundární právo, tedy zákon, nemůže být nadřazen primárnímu, tedy ústavě.
8. Václav Klaus: EU, nikoli členské státy, bude uzavírat mezinárodní smlouvy s jinými státy.
Evropská unie bude podepisovat mezinárodní smlouvy, ale jen v oblastech, kde má výlučnou pravomoc jednat - například v zahraničním obchodě. Platí to ale už dnes. Rozdíl je jen v tom, že zatímco doposud podepisuje smlouvy Evropské společenství, napříště to bude unie, protože unie získává ústavou právní subjektivitu.
9. Václav Klaus: Ústavní smlouvou se v hlasovacích procedurách snižuje váha menších členských států, tedy i České republiky (oproti dnešnímu stavu, vycházejícímu ze smlouvy z Nice).
Ústava zavádí princip dvojí většiny při hlasování: států a občanů. Pro méně lidnaté země obsahuje několik pojistek, kdy nebude rozhodující populační hledisko, ale právě počet zemí. A z celkového počtu pětadvaceti států jich je devatenáct menších a středně velkých. Navíc téměř nikdy při hlasování proti sobě nestojí menší země na jedné straně a velké na druhé, koalice se tvoří podle tématu. Je to proto takový virtuální argument.
10. Václav Klaus: I ty oblasti rozhodování, v nichž členským státům i do budoucna zůstane právo veta, mohou být v libovolné chvíli předvedeny pod většinové hlasování (stačí, aby s tím souhlasili prezidenti nebo premiéři zemí EU, tedy bez možnosti toho, aby o tom musely rozhodnout národní parlamenty, o souhlasu občanů ani nemluvě).
Toto je absolutně špatně, je to čistá lež. Sama ústava říká, že se změnou hlasování musejí souhlasit jak všichni šéfové států a vlád, tak národní parlamenty. Pokud se národní parlament vysloví proti, změna není možná.
|
