23. 11. 2004
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
Bohuslav Sobotka, ministr financí
22. 11. 2004

ANALÝZA pragmatismu ČSSD a trestuhodné neznalosti

Ministr financí Sobotka neví, o čem mluví

Poučnou sondu do sladkých slov socální demokracie o všeobímající "upřímnosti" předvedla svým nedělním rozhovorem s ministrem financí Sobotkou parlamentní zpravodajka serveru Česká média Irena Ryšánková. Věcnými, emocionálně neutrálními dotazy, na které dostávala zmatené odpovědi páně ministra, docílila, že si o kvalitě řízení resortu i politice ČSSD učiní názor nepředpojatě každý čtenář sám. Čtenář si udělá obrázek o kvalifikaci ministra hlavně za situace, kdy rozpočtová agenda bude hlavní náplní novin až do vánoc. Volič či člen sociální demokracie si udělá obrázek o tom, koho volil a jestli to byla správná volba. Redaktorka ministra neškolila, dala mu naprosto exaktně a věcně vymezený prostor k vyjádření. Jak jej ministr využil, bylo jen a pouze na něm. Rozeberme si proto odpovědi ministra trochu blíže. Stojí to za to.

Č.M.: Čím konkrétně podporuje [rozpočet] strategii vaší strany - ČSSD, definovanou slovy "dát ekonomice ČR dlouhodobou dynamiku umožňující její reálné a podstatné přiblížení ekonomické úrovni zemí EU"?
B.S.: Zdravé veřejné finance jsou nezbytnou podmínkou hospodářského růstu a udržení moderního sociálního státu a rozpočet na příští rok je důležitým krokem k celkovému ozdravení veřejných financí. Předpokládáme, že se postupně projeví také vliv zavedení střednědobých výdajových rámců, které přispějí k větší rozpočtové kázni veřejného sektoru.

Tolik konkrétních kroků nelze od ministra financí ani očekávat. Kdyby své práci rozuměl, neměl by problém vyjmenovat opravdu KONKRÉTNÍ kroky. A nebo že by v rozpočtu žádné takové nebyly??? O tom, jak se realizuje záměr hospodářské strategie ČSSD na zvýšení dynamiky hospodářského růstu jako podmínky pro přiblížení k ekonomické úrovni zemí EU ani slovo.

Č.M.: ČSSD deklarovala cíl své hospodářské politiky "v udržení vysokých úrokových sazeb s cílem snížit nabídku peněz v naději, že se jí současně podaří snížit i poptávku". Poptávka se nesnížila, lidé si zvykli na spotřebitelské úvěry a úvěry ze stavebního spoření - nákup na dluh. Považujete to za vítězství nebo prohru hospodářského programu ČSSD, vyjádřenou kompromisem ve vládě se středopravicovými stranami?
B.S.: Nejsem si vědom, že byl cíl hospodářské politiky definován tímto způsobem. Hlavním cílem je zrychlení růstu, posílení konkurenceschopnosti při udržení sociální soudržnosti.

Problém je někde jinde -- ministr financí by měl vědět, že i přes rekordně nízké úrokové sazby na vkladech, jsou např. úroky ze spotřebitelských úvěrů běžně nad úrovní 15 %. Stát nebyl schopen zakročit ani proti nejrůznějším soukromým poskytovatelům úvěrů občanům resp. nebankovním subjektům, které zcela bezostyšně nabízejí obyvatelstvu půjčky za 20 % i více ročního úroku. Tato úroková míra už může být chápána jako lichva. Stát nebyl schopen dodnes ani definovat, co je či není lichva. Kdo jiný než stát by ale měl slabšího v těchto vztazích -- tedy občana - bránit? Kdo jiný než vrcholný představitel strany, která má v názvu sociální a demokratická, by měl zasáhnout proti lichvě? O tom, že by se dostupnost úvěrů zejména pro malé a střední firmy, či pro začínající firmy zlepšila, si nelze dělat iluze. Nechť promluví někteří malí podnikatelé...

Sociální demokracie v čele vlády a nejdůležitějších ekonomických resotech dokázala doposud pouze to, že výše spotřebních úvěrů obyvatelstvu s většinou nepřiměřenými úroky drasticky vzrostla, přitom makroekonomici varují, že obyvatelstvo nebude schopno vysoké úroky a vysoké úvěry splácet. Ožebračování chudých není politika sociální, tím méně demokratická.

Č.M.: Přitom cíle hospodářské politiky jsou na webu vaší strany, pane ministře... ZDE
Hospodářský program ČSSD také praví, že součástí hospodářské politiky vaší strany, tzv. "politiky konkurenceschopnosti" je definování "zcela jiného poměru státu ke své úloze vlastníka. Stát (resp. pověřená instituce) nemůže netečně přihlížet k tomu, co se děje s jeho majetkem, že se jeho hodnota snižuje, firma je pozvolna přiváděna ke krachu, neprobíhá restrukturalizace na nové tržní podmínky apod." Změnil se tento stav a jestliže ano, tak jak? Vystupuje dnes stát důrazněji jako vlastník, je nositelem těchto změn a iniciuje tržní chování firem, které vlastní?
B.S.: Stát pokračuje v privatizaci svých majetkových účastí. U státem vlastněných společností došlo ke změně modelu řízení přechodem na tzv. německý model. Je to standardní s transparentní způsob vedení firem.

Opět to je debata o voze a o koze. Problém přece vůbec není v německém modelu vztahu dozorčí rady a představenstva. Problém je v tom, že na řadě míst v představenstvech státních či polostátních firem sedí jako představitelé státu nekompetentní lidé -- hlavně "naši kamarádi", kteří nemají nejmenší představu o tom, co se v těchto firmách děje. O řízení firem, o ekonomice firem, nemluvě již o marketingu nevědí vůbec nic. A ani je to nezajímá. Ono to nelze dělat tak, že tam tito představitelé přijdou jednou za měsíc a při jednání koukají na hodinky, kdy už konečně skončí. Revizi těchto "státních" angažmá a jejich soulad se strategií vlády nesleduje nikdo. Podle toho to ve státních firmách vydpadá.

Nikdo ze státní administrativy -- a to ani z ministerstva financí se nestará o to, zda firma se tátní účastí má zisk či nikoli. Na druhé straně nikdo ze státní administrativy také nepřijde -- hospodaří-li státní firma dobře - aby řekl, díky vám - představitelé státu -- za vaši práci. Nikoho to totiž na straně vlády nezajímá -- jedině když se objeví nějaký problém -- viz Čepro. Prioritou moudré a přitom levicové politické strany by přeci neměla být privatizace, ale opravdu kvalifikovaná správa majetku společnosti - ať již majetku státního, veřejnoprávního nebo obecního. Jinak by bylo nejjednodušší privatizovat rovnou celou vládu. Za jednu korunu českou.

Č.M.: V případě "slepice, která snáší zlatá vejce" Českého Telecomu se namísto o kvalitní správě státními manažery uvažuje o urychleném prodeji - a to i za situace, kdy management outsourcingem "core businessu" - správy sítí - snižuje hodnotu firmy před privatizací a tím provedl skrytou privatizaci sám - bez účasti státu... Médii na povrch vyšlá koncepce restrukturalizace Telecomu to potvrdila a před vládou a ČSSD by mělo být velké varování, že se nemusí naplnit očekávaní výnosu ani z jedné třetiny... Namísto 120 miliard korun to také může být 40 miliard.
B.S.: Hospodářské výsledky a vývoj akcií na burze svědčí o rostoucí hodnotě společnosti. Navíc se i odborníci shodují, že nyní je pro privatizaci Českého Telecomu vhodnější doba, než tomu bylo při prvním pokusu o jeho privatizaci. Nelze hovořit o žádném urychlování. Od minulého pokusu o prodej uplynuly dva roky.

Současný spor o privatizaci Telecomu tkví přeci v něčem jiném -- zda ho prodat na burze, což povede k menšímu výnosu, ale současně zajistí i pokračování dosavadnímu managementu, a tedy zjevně budou pokračovat i dosavadní peněžní toky. Ví někdo, kolik a kterým právním či poradenským kancelářím zaplatí Telecom za rok, případně jak a s jakými provizemi do čích rukou se v Telecomu zajišťuje reklama? Totéž by se mělo říci také v případě ČEZü -- tam by to bylo ještě zajímavější. Ještě před historicky krátkou dobou si v ČEZu najímali na post finančního ředitele právní subjekt. A tomuto kolektivnímu řediteli vypláceli odměny, o kterých by se nesnilo ani manažerovi v General Motors.

Druhý způsob privatizace je prodat celý většinový balík strategickému investorovi napřímo -- pak tento management odejde a odstřihnou se tyto finanční toky. Možná, že i výnos nebude tak špatný a pravděpodobně vyšší než přes burzu -- ale to by chtělo trochu přemýšlet. Ve svém výsledku to však těm, kteří obklopují Telecom, vyhovovat nemůže.

Sociálně demokratický politik by se ale měl zamýšlet nad tím, jak řídit strategicky rozvoj celého státu. Může-li pro nastartování růstu použít telekomuniakce jako odvětví s nejvyšší mírou multiplikačního efektu, měl by to udělat. Ten někdo, kdo přesvědčuje ministra financí o prodeji, ví sakra dobře, co by inteligentní zástupce státní strategie dokázal s použitím Telecomu na trhu telekomunikací a rozvoje průmyslu udělat. Pokud si Česká republika prodá Telecom, může si nechat o "dohnání a předehnání" Evropy pouze zdát.

Č.M.: Jak se ve vládním návrhu rozpočtu projevují záměry na zvýšení DPH? Změní na stávajícím stavu něco rozpočtový výbor? Jaké budou největší očekávané změny?
B.S.: Ke zvýšení DPH nedochází, k 1. 5. 2004 bylo část zboží a služeb přeřazeno ze snížené do základní sazby, tak abychom byli v souladu s požadavky EU. Zároveň byla snížena základní sazba z 22 % na 19 %. Novela, která je v současné době v parlamentu, vznikla na základě připomínek senátu a podnětů z praxe a v mnoha ohledech také znamená značné zjednodušení uplatňování zákona.

Hlavně měl ministr finací říci, co bude s návrhy na snížení DPH v případě hotelů a ubytovacích služeb.

Doktrinální spor mezi levicí a pravicí je mimo jiné v tom, jak vybalancovat výši daní přímých s daněmi nepřímými. Zda zdanit příjem, nebo jeho spotřebu. Reforma financí, prosazovaná touto vládou, se děje v režii pravicových poradců pravicovým způsobem.

Č.M.: Jak zareaguje stát na nutnost podílet se na nákladech financování digitalizace, zvláště ve vztahu k médiím veřejné služby? Jedná se zejména o digitalizaci archivů, kterou požaduje kulturní výbor, dále náklady na změnu technologií i zajištění přiměřeného podílu veřejné služby při drastickém rozšíření rozsahu možností vysílání (10-12 televizních programů a 30-150 rádií). Bude stát usilovat o zachování podílu veřejné služby tak, jak o tom hovoří ČSSD i vláda ve svém programu? Co pro to udělají poslanci při návrhu rozpočtu na klíčový rok 2005? Prozatím jsem marně hledala mimo dílčích návrhů kulturního výboru v hodnotě 46 miliónů konkrétní položky a nevím o žádných iniciativách v tomto směru.
B.S.: Návrh v tomto směru by mělo předložit Ministerstvo informatiky. Dokážu si představit specifickou podporu veřejnoprávních médií.

Úžasné. Ministr finací není ale státní¨úředník , nebo svůj vlastní tiskový mluvčí, od kterého bych takto slizkou větu očekával. Ministr finací by měl být jedník z klíčových politiků, realizaujících program své strany vládní praxí.

A pokud je pravda, že vláda rozhoduje ve sboru, jak pan ministr tvrdí o něco níže, mělo by být povinností sociálního demokrata předložit do vlády návrh, reflektující prioritu jeho strany. Zatímco prioritou liberálního unionsty Mlynáře v roli ministra informatiky je realizace progamu své vlastní strany: liberalizovat a deregulovat telekomuniakční a mediální trh tak, aby bylo možno i zrušit Radu pro rozhlasové a televizní vysílání, měl by být cíl sociálního (nikoliv liberálního) demokrata opačný. Není. Sociální demokrat doporučuje, aby konkrétní návrh na realizaci jednoho ze stěžejních bodů programu ČSSD předložil liberální demokrat z konkurenční partaje, jejíž zodpovědnost je přímo úměrná počtu členů i voličů.

Č.M.: V důvodové zprávě k rozpočtu na rok 2005 se uvádí, že pětina daňových příjmů - spotřební daň apod. ve vztahu k rostoucímu HDP klesá a tak dochází k automatickému poklesu daňové kvóty. Co se stane v těmito daněmi v dalších letech - porostou, aby se dosáhlo dostatečných příjmů rozpočtu?
B.S.: Daňová kvóta by měla v příštích letech klesat především díky změnám na straně přímých daní, jedná se hlavně o postupné snižování sazby daně z příjmu až na 24 % v roce 2006, zkrácení odpisových dob, zavedení společného zdanění a daňových slev pro rodiny s dětmi.
Naopak u spotřebních daní se snažíme zlepšit jejich výběr tím, že se nám podařilo zavézt kolkování lihovin, zvyšují se sazby u cigaret, čímž se postupně dostaneme na minimální sazby spotřební daně u tabákových výrobků v EU.

Opět ministr mluví k něčemu jinému -- na otázku o možnosti poklesu daňové kvóty z titutlu vývoje DPH -- tedy nepřímé daně -- odpovídá tím, že nám ukazuje, jak se vyvíjejí přímé daně. Na to se ho však nikdo neptal. Pokud tatkto řídí celé ministerstvo...

Č.M.: Podle daňové kvóty po přepočtu HDP má ČR složenou daňovou kvótu na úrovni 37,7 % HDP. Je to o dva body méně než před revizí. Tzv. konsolidovaná daňová kvóta (která vylučuje daně od státních zaměstnanců) je ještě nižší -- v roce 2003 je 35,1%. V EU ji má nižší jen Irsko. Británie má např. 35,8%...
Důvodová zpráva k rozpočtu na rok 2005 také uvádí, že odhad výnosu DPH je značným rizikem. Znamená to, že i přes zvýšení efektivní sazby DPH nestačí její nárůst k tomu, aby pokryl rostoucí výdaje rozpočtu?
B.S.: Podle dosavadního plnění státního rozpočtu se inkaso DPH vyvíjí velice příznivě, to znamená, že schodek bude v letošním roce dokonce nižší, než ten, který schválila poslanecká sněmovna.

Samozřejmě, že se inkaso DPH vyvíjí příznivě -- ministerstvo financí nedovedlo přesně odhadnout její vývoj. A tak inkaso utěšeně roste a skutečně povede k tomu, že schodek bude nižší.

Č.M.: Existují informace o tom, jak se na Slovensku vyvíjí příjem DPH, která byla stanovena na jednotnou sazbu?
B.S.: Inkaso daní v České republice se zatím na Slovensku i v České republice vyvíjí obdobně. ČR si navíc ponechala sociálně citlivé položky ve snížené, 5% sazbě, což nemělo negativní dopad na sociálně slabší vrstvy obyvatelstva.

Neuvěřitelně zrádná, i když nenápadná otázka. A opět ministr financí vůbec netuší, o čem mluví. Kdyby si totiž ministr zadal studii o tom, jak se vyvíjí inkaso DPH na Slovensku, musel by vidět, že se naplňují chmurné předpovědi. V prvním čtvrtletí se na Slovensku inkaso DPH zvýšilo o 90 % oproti prvnímu čtvrtletí minulého roku, za druhé pololetí byla vybraná DPH již jen o 3% vyšší a ve třetím čtvrtletí bylo již o 6 % nižší než ve třetím čtvrtletí minulého roku.

A to všechno v situaci, kdy reálná sazba DPH na Slovensku je letos téměř dvojnásobná oproti minulému roku (pro laiky připomeňme, že do roku 2004 byla skutečná sazba DPH někde kolem 10-11 % vlivem nízké DPH u potravin, dnes je bez výjimky 19 %).

To, co se stalo s DPH na Slovensku, je katastrofa - jen se o ní nikde nemluví. Vůbec by stálo za to podívat se na strukturu slovenského státního rozpočtu, která by také některé slovenské reformy postavila do jiného světla. Vývoj DPH na Slovensku je dokladem toho, že obyvatelstvo dnes nakupuje všude v okolních zemích, kde DPH zejména pro potraviny je menší -- také u nás. A také se Slováci utíkají k vlastní samovýrobě -- znovu se začnou pěstovat vlastní brambory, krmit prasata atd. Třebas i na balkóně v paneláku... To vše jsou fakta, které by ministr mohl mít k dispozici a také jako sociálně demokratický politik by je mohl používat -- kdyby chtěl a uměl...

Č.M.: Změní se nějak dosud stále uplatňovaný způsob institucionálního financování ve prospěch projektového financování, které by otevřelo prostor i pro soukromé aktivity (public private partnership - PPP)?
B.S.: V současné době se začínají posuzovat pilotní projekty PPP. Existuje velký prostor, kde projekty PPP mohou přinést do veřejných služeb vyšší efektivitu, nižší náklady a vyšší kvalitu a ulehčit zároveň veřejným rozpočtům. Příprava regulačního rámce pro rozjezd PPP projektů byla z naší strany zdárně dokončena.

Opět odpověď naprosto nekvalifikovaná a o něčem jiném. Institucionální financování se týká toho, že stále mnoho prostředků při financování vědy a výzkumu jde na jednotlivé výzkumné ústavy a v podstatě nezávisle na tom, zda něco dělají či nikoli. Respektive mohou zkoumat, co si řeknou, ale na tomto tématu pracují sami a nikoho do toho nepustí, protože je to téma "svěřené" dané instituci.

Kdyby to bylo tak, že jde o téma, o které se mohou ucházet i jiní, pak by šlo o projektové financování a nesporně by to aktivizovalo i soukromé prostředky. Ale proč bychom to dělali, když dosavadní systém umožňuje rozvíjet i řadu nadbytečných institucí. Sociálně demokratický ministr by ale měl znát program své vlastní strany. V něm je uvedená problematika řešena v kapitole školství - věda. Autorka rozhovoru se evidentně připravila na ministra jeho vlastním střelivem - znalostí programových dokumentů ČSSD. To, že jí ministr dovolil obrátit proti sobě "ideové" zbraně své vlastní strany, svědčí o jeho hluboké neznalosti a jeho hluboké nepřipravenosti. Fakt, že chce Sobotka být ve vedení ČSSD a ohlásil kandidaturu na místopředsedu, v tomto kontextu vypadá jako špatný vtip.

Č.M.: Váš hospodářský program klade otázku, zda je lépe nemít dluhy u budoucí generace a předat jí zanedbanou infrastrukturu, nebo mít dluhy a relativně dobře fungující infrastrukturu. Jaký bude podíl prostředků ze státního rozpočtu na obnovu oné infrastruktury, která ovšem zůstane nezprivatizovaná státu, ve vztahu k deficitu státního rozpočtu a jaký k deficitu veřejných rozpočtů? Je to málo nebo hodně?
B.S.: Výdaje na infrastrukturu činí nemalou část celkových výdajů státního rozpočtu. Důkazem toho jsou nově otevřené úseky dálnic. Ke zdokonalování naší infrastruktury budou sloužit také prostředky plynoucí z EU a projekty PPP.

Trapnost takto nekonkrétní odpovědi vynikne zvláště v kombinaci s uvažovanou privatizací Českého Telecomu, snahami o privatizaci ČEZu. Stačí se podívat na stav českých silnic a dálnic, vozového parku a nádraží Českých drah, či jen stav obecních majetků a kvalitu péče o ně. Kdysi, na počátku prestrojky, se vytýčilo heslo Každý hospodářem na svém pracovišti. Zamést před vlastním prahem by neškodilo ani ministrovi financí - aby všichni zástupci státu v klíčových podnicích se státní účastí měli jednotnou strategii, vycházející z programu a strategie státu, nikoliv ze zájmů a strategií minoritních vlastníků. Pokud by úředníci věděli, čí zájem zastupují, sledovali by i makroekonomické indikátory a ministr by nemusel trapně koktat, protože ví prd.

Č.M.: Kde vidíte vklad sociální demokracie a kde setrvačnost státního aparátu či podíl ostatních partnerů vládní koalice?
B.S.: Vláda rozhoduje jako celek a domnívám se, že se jí podařilo prosadit řadu pozitivních myšlenek. Mám na mysli například kolkování lihovin, či zavedení registračních pokladen. Česká republika se stala členem EU a to s sebou přineslo řadu legislativních změn, které nám umožní obstát v konkurenci ostatních zemí.
Č.M.: Na to, že vláda rozhoduje jako celek a že jsme se stali členem Evropské unie jsem se vás, pane ministře, neptala. Ale přesto vám děkuji za rozhovor. Je vidět, že podrobnosti o setrvačnosti státního aparátu či o tlaku středopravých stran na výslednou podobu státního rozpočtu a tím i politiku koaliční vlády se veřejnost pro jistotu nemá dozvědět.

Tohle, že má být odpověď talentovaného sociálně demokratického politika? Co tím chce národu vlastně sdělit? Že se nepodařilo nic z programu sociální demokracie prosadit? Může se pak někdo divit, že volební výsledky sociální demokracie jsou takové, jaké jsou? Možná je zázrak, že jsou jenom tak špatné, protože by jinak musely být ještě horší.

Po pravdě řečeno, není se ani čím chlubit -- obě vzpomínaná opatření jsou paskvil, který se opět podařilo mocným lobby dokonale zesabotovat. Kolky na lihoviny budou tištěny na obyčejném papíře hlubotiskem -- proto, aby se mohly snadno falšovat a aby pak se řeklo -- vidíte, nepomohlo to, musíme to zrušit, sečetlyu se náklady a hodily pak vládě na krk. Když se nabízelo řešení v podobě tisku kolku s holografickým páskem, který je prakticky nepadělatelný, ministerstvo financí dostalo posudek "soudního znalce", že takový pásek se dá z kolku odlepit a přenést na jiný kolek. Je to samozřejmě naprostý nesmysl -- ať to někdo zkusí např. z eurové bankovky. Ale šlo o to, udělat z návrhu paskvil a na něm dokázat nesmyslnost opatření.

Kontrolní pokladny jsou z téhož soudku -- oddálit jejich zavedení co nejdéle a s novu vládou je zrušit. A sociální demokracii z jejího "slavného" programu boje proti černé ekonomice zbyly jen oči pro pláč a unionistický ministr spravedlnosti...

Polemický závěr rozhovoru, za nímž už následuje pouze mlčení, byl od redaktorky jediný možný způsob, jak se distancovat od odpovědí, ve kterých ministr záměrně mlžil, záměrně uhýbal a záměrně neprezentoval konkrétní data, konkrétní kroky a koncepce - možná i proto, že je neví a nezná dodnes. Novinář se ptá. Politik odpovídá. Nechce-li politik odpovědět, jsou dvě možnosti. Pokračovat v rozhovoru jinak a získat alespoň ty odpovědi, které politik chce poskytnout, a nebo vypnout magnetofon a rozhovor předčasně ukončit. Na napsání komentáře, který se bude kriticky zamýšlet nad výroky politika, je času dost vždy. Rozhovor sám by ale neměl být komentářem. Čtenář je moudrý a pochopí i to, co si reportér při práci na rozhovoru jen ztěží může dovolit říci přímo do očí tomu, koho zpovídá. Analytik si do dovolit napsat musí.

Pane ministře, vždyť vy nevíte, o čem mluvíte.

Celý rozhovor na stránkách serveru Česká média ZDE

                 
Obsah vydání       23. 11. 2004
23. 11. 2004 "Hašteřili se, zatímco Země hořela" Jan  Čulík
23. 11. 2004 Jak to bylo, když jsem natočil, jak americký voják zastřelil raněného povstalce
23. 11. 2004 Irák: Umění pod palbou
23. 11. 2004 Mučit nebo nemučit? Táňa  Gálová
23. 11. 2004 Volební kampaň sociální demokracie Pavel  Urban
22. 11. 2004 AP: Havel se naTchaj-wanu zranil
22. 11. 2004 Ministr financí Sobotka neví, o čem mluví Štěpán  Kotrba
22. 11. 2004 Michael  Marčák
21. 11. 2004 Levice je mrtva
23. 11. 2004 Princ Charles uprostřed kontroverze ohledně kvality školství
23. 11. 2004 Británie: Videorekordéry jsou zastaralé
23. 11. 2004 Zemřel sociální ekolog Bohuslav Blažek
22. 11. 2004 Podle posledních údajů vyhrál volby na Ukrajině s velmi těsným výsledkem dosavadní premiér
23. 11. 2004 Na Ukrajině se po volbách konají demonstrace
22. 11. 2004 Teroristé jako filmoví režiséři
22. 11. 2004 Etika v České republice - pohled z Německa Josef  Hladik
22. 11. 2004 Michael  Marčák
22. 11. 2004 Jak daleko může právník s drzostí dojít Robert  Kvacskai
22. 11. 2004 Klaus a Gross v Berlíně představili diametrálně různý pohled na EU Radek  Vogl
22. 11. 2004 Deníky Josefa Mengeleho Fabiano  Golgo
22. 11. 2004 Dekonstruktivismus: Veškeré citáty jsou čirou fikcí, mystifikací a satirou Petr  Svoboda
23. 11. 2004 Pomůže sociální demokracii krása, nebo silný vůdce? Petr  Svoboda
22. 11. 2004 ÚPV organizuje fórum o právech k vynálezům Hynek  Hanke
22. 11. 2004 Nárazy vetra na Chopku dosiahli 173 km/h
22. 11. 2004 Slovenská katastrofa zamiešala karty aj politikom Lubomír  Sedláčik
22. 11. 2004 Michael  Marčák
23. 11. 2004 Británie: Týden povědomí o islámu
23. 11. 2004 Týden proti násilí na ženách
22. 11. 2004 Josef Lux Přemysl Mýša Pergler
22. 11. 2004 V sázce je naše víra Marta  Pešková
22. 11. 2004 Špatné zboží se nestává prodejným ani v lepším obalu Radim  Valenčík
21. 11. 2004 Jdi dál a už nehřeš Hana  Pfannová
22. 11. 2004 Môcť a mať možnosť Radovan  Geist
22. 11. 2004 Arafat Radovan  Geist
22. 11. 2004 Čo je to vlastne za odkaz pre budúce generácie ? Miloslava  Kodoňová
22. 11. 2004 Eurostrany a hľadanie ich miesta Stephen  Day
22. 11. 2004 Udalosti, ktoré zmenili pohľad na svet Michal  Barnovský
19. 11. 2004 USA: Televizní propagandou k šíření ultrapravicového vlivu
20. 11. 2004 Gödel a minulost
22. 11. 2004 Zmírní EU sankce vůči Kubě? Simone  Radačičová
22. 11. 2004 Kuba, jiné země a lidská práva
22. 11. 2004 Ingrid Bétancourt: 1000 dní v zajetí Simone  Radačičová
22. 11. 2004 A až se vzpamatují z krveprolévání........
22. 11. 2004 Opustil tento svět pokojně, na rozdíl od tisíců obětí, které poslal do hrobu předčasně
1. 11. 2004 Hospodaření OSBL za říjen 2004
29. 12. 2003 Nenechte si ujít: nový knižní výbor z Britských listů
22. 11. 2003 Adresy redakce

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
23. 11. 2004 Pomůže sociální demokracii krása, nebo silný vůdce? Petr  Svoboda
23. 11. 2004 Irák: Umění pod palbou   
22. 11. 2004 Jak daleko může právník s drzostí dojít Robert  Kvacskai
22. 11. 2004 Josef Lux Přemysl Mýša Pergler
22. 11. 2004 Dekonstruktivismus: Veškeré citáty jsou čirou fikcí, mystifikací a satirou Petr  Svoboda
22. 11. 2004 Etika v České republice - pohled z Německa Josef  Hladik
22. 11. 2004 Teroristé jako filmoví režiséři   
22. 11. 2004 Deníky Josefa Mengeleho Fabiano  Golgo
22. 11. 2004 Ministr financí Sobotka neví, o čem mluví Štěpán  Kotrba
21. 11. 2004 Levice je mrtva   
19. 11. 2004 Studie o "zázračných otěhotněních" byla falešná   
19. 11. 2004 Přehlídka amatérů Václav  Dušek
19. 11. 2004 USA: Televizní propagandou k šíření ultrapravicového vlivu   
18. 11. 2004 Česká televize pojala "sametovou revoluci" opravdu kýčovitě Bohumil  Kartous
18. 11. 2004 Mediální kýč podruhé ukradené revoluce Štěpán  Kotrba