Diskriminace v praxi

Díl první -- krátký: Cizinci všeobecně

Je 29. dubna 2004, za pár dnů vstoupí ČR do Evropy. Týden před tím ČSOB a.s. vydala vnitřní předpis, kterým nařizuje svým pobočkám, aby začaly poskytovat cizincům "kvalitnější" servis. Za výpis z účtu (potvrzení o stavu účtu) pro Cizineckou policii ČR se nyní účtuje 3000,- Kč bez DPH. Dříve se toto potvrzení vydávalo za poplatek 100 až 300,- Kč.

My cizinci jsme už na podobné poplatky a omezení zvyklí. Když si však pracovnice u přepážky (pobočka na Václavském náměstí) dovolí přidat k informaci o nehorázném zdražení poplatků ještě otázku: "Proč jste sem přijeli?", tak to považuji za velkou drzost.

Požádal jsem o kopii tohoto vnitřního nařízení, které mi pracovník banky ukázal. Nikdo však nemohl v oficiálním sazebníku poplatků najít částku za potvrzení pro Cizineckou policii.

Vše utajené -- ceník potvrzení, jména pracovníků banky. Odpověď byla standardní: "Obraťte se na vedení banky."

Paní Rohlíkové (jméno mi sdělil pracovník ochranky v pobočce) se s velkými těžkostmi podařilo najít a okopírovat sazebník poplatků ČSOB pro fyzické osoby, platný od 1.3. 2004. V oddílu "J" Ostatní bankovní služby, odst. 4.6 Potvrzení vystavovaná na žádost klienta (pro Policii ČR, velvyslanectví, leasingové společnosti, CSS, apod.) - 300,- až 7000,- Kč + 5% DPH a vzniklé skutečné náklady.

P.S. Náhodou jsem byl v pobočce ČSOB v Praze-Karlíně. Pokusil jsem se získat výpis ještě jednou, tentokrát bez udání důvodů. Historii účtu i s razítkem banky jsem v tomto případě získal za 30,- Kč.

Diskriminace v praxi

Díl druhý -- dlouhý: Ukrajinský fundraising v ČR aneb jak nedat peníze ukrajinským NNO

Začněme historií. Sdružení Fórum Ukrajinců ČR vzniklo v roce 2001. Tehdy jsme byli velmi optimističtí. Asi rok jsme se zabývali svou organizační strukturou, navštěvovali kurzy, četli knihy a platili si konzultace. Podnikli jsme všechno, abychom dokázali kvalitně zpracovat návrhy svých projektů, což se nám i podařilo. Své aktivity jsme dotovali z vlastních zdrojů, protože jsme si mysleli, že naše zajímavé a potřebné projekty mají naději na pomoc ze státních nebo nestátních fondů. Byl to omyl...

Fundraising v ČR, rok 2002

Otto Kechner, náměstek primátora hlavniího města Prahy: "...s lítostí Vás musím informovat, že projekt s názvem Koncert ukrajinské klasické hudby bude vyřazen, nebot' není v souladu s tématy stanovenými celoměstskými programy podpory aktivit národnostních menšin na území hl.m. Prahy."

Andrej Sulitka, ředitel sekretariátu Rady vlády pro národnostní menšiny: "...z důvodu nenaplnění věcných požadavků stanovených v podmínkách pro udělení dotací (občanské sdružení Fórum Ukrajinců ČR vzniklo krátce před podáním žádosti o dotaci) Rada nedoporučila Ministerstvu kultury poskytnout dotaci ze státního rozpočtu na vydávání týdeníku Ukrajinskyj Ohlyad v roce 2002." *

*Poznámka: Podívejte se na odpověď MK ČR z roku 2004. Úředníci chtějí rozdělit ukrajinské organizace v Česku na "menšinové" a "cizinecké". Neberou na vědomí, že i menšina, i dlouhodobě žijící Ukrajinci v ČR mají úplně stejné problémy a nemají skoro žádné možnosti, jak tyto problémy řešit.

Hana Silháková, ředítelka Nadace rozvoje občanské společností (NROS): "...s politováním oznamujeme, že Váš projekt dokumentarního filmu Neviditelní lidé, aneb Dněpr vtéká do Vltavy nebyl hodnotící komisí vybrán pro udělení grantu z rozpočtu Evropského společenství. Projektu nebylo možno přidělit grant, protože se počtem přidělených bodů umístil pod hranici..."

Hana Silháková, ředítelka Nadace rozvoje občanské společností (NROS): "...s politováním oznamujeme, že Váš projekt týdeníku Ukrajinskyj Ohlyad nebyl hodnotící komisí vybrán pro udělení grantu z rozpočtu Evropského společenství. Projektu nebylo možno přidělit grant, protože se počtem přidělených bodů umístil pod hranici..."

Hana Silháková, ředítelka Nadace rozvoje občanské společností (NROS): "...s politováním oznamujeme, že Váš projekt Poznej hudební prostor! nebyl hodnotící komisí vybrán pro udělení grantu z rozpočtu Evropského společenství. Projektu nebylo možno přidělit grant, protože se počtem přidělených bodů umístil pod hranici..."

Hana Silháková, ředítelka Nadace rozvoje občanské společností (NROS): "...s politováním oznamujeme, že Váš projekt Zelená linka 800 pro Ukrajince nebyl hodnotící komisí vybrán pro udělení grantu z rozpočtu Evropského společenství. Projektu nebylo možno přidělit grant, protože se počtem přidělených bodů umístil pod hranici..."

Fundraising v ČR, rok 2003

Hana Silháková, ředítelka Nadace rozvoje občanské společností (NROS): "...s politováním oznamujeme, že Váš projekt tydeníku Ukrajinskyj Ohlyad nebyl hodnotící komisí vybrán pro udělení grantu z rozpočtu Evropského společenství. Rozhodnutí Hodnotící komise podléhá schválení Delegace Evropské komise v ČR a je konečné."

Fundraising v ČR, rok 2004

Jiří Hnát, ředitel OHSP, Ministerstvo kultury: "...Vzhledem k tomu, že se nejedná o projekt splňující podmínky předmětného nařízení (dotace tisku národnostních menšin), ale o projekt integrace cizinců*, nedoporučila výběrová dotační komise poskytnutí státní dotace v roce 2004. Ministr kultury vyslovil s návrhem souhlas a rozhodl, že na vydávání periodického tisku Ukrajinský Ohljad v roce 2004 neposkytne Ministerstvo kultury žádnou dotaci."

*Poznámka: Ministerstvo kultury hledá způsoby, jak lépe odpovídat záporně a odesílá nás na Ministerstvo vnitra, kde bychom mohli získat grant v programu Integrace cizinců. Zároveň jsme žádali Ministerstvo vnitra o podporu s projektem Zelená linka 800 pro Ukrajince. Nepřišla žádná odpověď. Leží snad naše kvalitní a velmi potřebné návrhy, jak pomoci při naší integraci do společnosti, někde ztraceny na ministerstvu?

Hana Halová, Radní hlavního města Prahy: "...v rámci Celoměstských programů podpory aktivit národnostních menšin na území hl.m. Prahy pro rok 2004 bohužel nebyl přidělen grant Vámi předkládanému projektu Ukrajinský hudební mini-fest."

Od prvního neúspěchu jsme začali s analýzou. Snažili jsme se vylepšovat kvalitu projektů. Studovali fundraising a vedení NNO u známých českých i zahraničních neziskových organizací. Platili si konzultace právníků. Kontaktovali jsme desítky odborníků z různých odvětví. Dostali jsme mnoho doporučujících dopisů od známých osobností a veřejně prospěšných organizací... a co z toho máme? Jenom BOHUŽEL.

Ignorování aktivit Ukrajinců v ČR, jedeme dál

Díl třetí -- subjektivní pocity: Zůstává snad jediná možnost -- Červený kříž?

Jan Lux, ČSOB: "...rádi bychom vyhověli Vaši žádosti o zrušení poplatků anebo o zasílání výpisů čtvrtletně, ale dle platných podmínek pro vedení účtů to bohužel není možné."

Věra Kejvalová, Public Affairs Executive, T-Mobile: "...dovolte, abychom Vám poděkovali za Vaši nabídku spolupráce na realizaci infolinky pro veřejnou sbírku*. Velice si vážíme, že jste oslovil právě naši společnost, bohužel však musíme sdělit, že naše společnost Vaší nabídku nevyužije."

*Poznámka: Zhruba před rokem jsme dostali povolení od Magistrátu na provedení veřejné sbírky. Uplynul rok a na našem účtu je 0,- Kč. Telecom odpověděl na naši prosbu o provozování veřejné sbírky kladně, ale jejich poplatek pro tuto službu činí 6000,- Kč měsíčně.

Martin Marten, zástupce společnosti EUROPLAKAT, spol. s.r.o. (reklama Dopravního podniku hl. m. Prahy): "Nemůžeme Vám poskytnout reklamní plochy v městské hromadné dopravě pro Váš koncert.* Většina ploch pro umístění plakátů je v požadovaném termínu již rezervována. Opravdu Vám nemohu vyhovět. Zároveň si Vás dovoluji upozornit, že v případě výlepu plakátů se bude jednat o černou reklamu."

*Poznámka: Jedná se o koncert ukrajinské skupiny Boršč. Kontakt na Europlakat a RenCar nám poskytli organizátoři Karibik plesu v Lucerně, pořadatelem plesu je občanské sdružení Duha. Pro jejich akce poskytl RenCar reklamní plochy zcela zdarma. V našem případě jsme dostali nabídku na Metrovision (video v Pražském metru) za 70 000,- Kč měsíčně. Co se týká obsazenosti reklamních ploch, tak jsme byli zřejmě mylně informováni. V době, o kterou jsme usilovali, byly stále ještě vylepeny staré plakáty Karibik plesu, který již dávno proběhl.

Už na konci roku 2002, jsme byli nuceni vystěhovat se z naší krásné kanceláře v Hybernské ulici do "skladovacích prostor" Na Poříčí.

Jsme zklamáni. Všechno naše úsilí, práce i peníze aktivistů, vše bylo marné. Nikde jsme neuspěli. Jak je to možné, že si v České republice nikdo nechce uvědomit ukrajinský problém? Ani statistika, ani tisk, ani naše velká snaha dělat užitečné projekty v tom nepomohla.

Vlastně je to obdivuhodné s jakým klidem ČR, teď už dokonce člen EU, ignoruje na různých úrovních ukrajinskou otázku. Proč se nepodívá za humna? Odešli snad ze sousedních zemí ty tisíce Turků, Italů nebo Albánců?

Máte nějaké dotazy?

Myslíte si, že se mýlíme, a že nejsme v ČR ani podceňováni ani ignorováni?

Podívejme se tedy na statistické údaje - sčítání lidu v roce 2001.

Obyvatelstvo podle národnosti (Ukrajinci s českým pasem)

Sčítání lidu, domů a bytů 2001/

obyvatelstvo celkem		10 230 060
z toho národnost	česká	9 249 777
	moravská	380 474
	slezská	10 878
	slovenská	193 190
	romská	11 746
	polská	51 968
	německá	39 106
	ukrajinská	22 112
	vietnamská	17 462

Cizinci v jednotlivých krajích k 1. 3. 2001 (Ukrajinci s dlouhodobým pobytem)

Sčítání lidu, domů a bytů 2001

Kraj	Obyva- telstvo celkem		z toho cizinci
		abs.	% z celk. počtu obyvatel	z toho
				SR	Vietnam	Rusko	Ukrajina	USA
ČR celkem	10 292 933	104 884	1,0	19 209	17 681	8 767	19 419	2 900

Jak vidíme v tabulkách, jsou Ukrajinci jednou z největších skupin. To jsou oficiální údaje. Můžeme jen odhadovat, kolik Ukrajinců se v ČR zdržuje nelegálně. Podle informací Velvyslanectví Ukrajiny v ČR se v době sezónních prací zdržuje na území České republiky až půl milionu pracovníků s ukrajinským pasem.

A co nám říká tabulka -- dotace tisku národnostních menšin v ČR od Ministerstva kultury? Vidíte sami.

Dotace poskytnuté v roce 2003 - Tisk národnostních menšin

Ministerstvo kultury - odbor hromadných sdělovacích prostředků (Kč)

celkem	29.030.000.-
slovenská	8.940.000.-
polská	7.431.000.-
romská	5.142.000.-
německá	4.100.000.-
maďarská	1.135.000.-
ukrajinská	720.000.-
ruská	574.000.-
bulharská	550.000.-
židovská obec	400.000.-
rusínská	38.000.-

V případě fondů, jako je Nadace rozvoje občanské společnosti nebo ostatních ministerstev je odpověď jednoduchá. Dotace na ukrajinské projekty činí 0,- Kč.

S obrovskými problémy a svelkým diplomatickým úsilím všech ukrajinských organizací v ČR se nám podařilo získat 5 minut vysílacího času na Radiu Regina. Jsme za to vděčni a máme z toho opravdu radost. Vysíláme ukrajinsky každé pondělí od 19.25 hod. Ale i v tomto případě všechno děláme jako společenskou činnost. Redaktorskou, technickou přípravu a výrobu zpráv zajišt'uje nyní náš člověk-dobrovolník zcela zdarma. I přesto si myslíme, že je to velký pokrok oproti minulosti, kdy jsme měli pořad 1x za tři týdny v neděli v 6 hod. ráno.

Bojí se snad většinová populace, že Ukrajinci budou mít konečně svůj informační zdroj? Že se budou moci obrátit na bezplatnou linku právní a sociální podpory?

Že se zviditelní a ukážou v Čechách svoji kulturu? Tady jde přece o integraci. Nebo ne?

Chceme věřit, že dotace ze Státního fondu kinematografie, kterou jsme dostali v roce 2003 na dokumentární film o Ukrajincích v Evropě, je právě projevem anti-ignorance. (Neviditelní lidé, rozpočet 1,8 mil. korun, dotace od Fondu 500 tisíc). Protože by bylo více než smutné, kdyby tato dotace byla výsledkem známého jména na projektu a ne uznáním kvality tohoto projektu.

Přidáme pár vět o diskriminaci z jiné oblasti. Už více než rok uběhl od podání trestního oznámení ohledně diskriminace Ukrajinců na diskotéce Letná. Dosud jsme nedostali žádné vyrozumění ani odpovědi na naše dopisy. Na telefonické dotazy dostáváme odpovědi typu: "Pracujeme na tom, je to zvláštní případ." Kolik jich už je, těch zvláštních případů...

A co pilotní projekt řízené migrace cizinců pro usnadnění nabytí trvalého pobytu Ministerstva práce a sociálních věcí? Proč tam není zahrnuta Ukrajina? Projekt už běží rok. Kdy dostaneme šanci?

Máme mnoho podnětů a otázek ze všech oblastí života.

Jak lépe vyřešit pojištění pro novorozené dítě -- cizince. Je to přece především dítě a člověk, nikoliv cizinec, který představuje pro úřady, pojišťovny a porodnice problém.

Kde jsou změny a novely absurdního a xenofobního cizineckého zákona a přiměřené prostory pro cizineckou policii, aby mohla normálně pracovat?

Jak pohlížet na odmítání legalizace pobytu pro desítky tisíc nelegálních pracovníků?

A kde je mnohokrát slíbený a avizovaný boj proti otrocké práci a korupci na českých stavbách?

Proč většinová společnost mlčí, a nahrává tím setrvalému stavu, kdy nikdo nic neřeší a řešit nechce?

Dočkáme se někdy omluvy od kompetentních míst za ignorování ukrajinského problému, který je aktuální od počátku 90. let?

Nebo máme toto mlčení chápat tak, že lidé, na kterých závisí budoucí postavení ukrajinské komunity v České republice a postavení České republiky na mezinárodní scéně, se raději dívají na TELE TELE a nostalgicky vzpomínají na doby socialismu, kdy žádní migranti v ČR neexistovali.

S úctou Boris Chykulay

předseda občanského sdružení Fórum Ukrajinců ČR

ve spolupráci s Martinou Kopeckou, Allou Snihur, Olgou Samborskou, Vasylem Ryukhtinym a Econnect o.s.

Stručná informace: Občanské sdružení Fórum Ukrajinců ČR čítá více než 200 členů. Seznam úspěšných projektů najdete ZDE. Všechny projekty byly realizovány na vlastní náklady.