Že Česká republika měla s Irákem po celou dobu jeho obsazování "spojenci" diplomatické zastoupení na úrovni velvyslanectví, že Irák nikoho ze svých sousedů v minulých letech neohrožoval a veškeré "informace" o zbraních hromadného ničení se ukázaly jako dezinformace iráckého exilu ve Spojených státech, Londýně, případně v Praze. Afghánistán také nikoho v USA či Evropě jako stát neohrožoval a jeho vláda měla stěží možnost zabránit v pobytu osobám, které se staly synonymem globálního terorismu. Srbsko také neohrožovalo ani Spojené státy, ani Evropu. Interně to ovšem byly všechno značně drsné diktatury, ovšem vede jejich svržení zvnějšku skutečně k vytvoření demokracie? Občané Saúdské Arábie byli povětšinou oni militantní teroristé, kteří plánovali a provedli útok na WTC. Spojené státy vybombardovaly Srbsko, Afghánistán, Spojené státy spolu s dalšími státy Evropy vybombardovaly a posléze okupovaly Irák - Usámu bin Ladina či mullu Umara nechytil nikdo a Saddám Hussajn byl nejspíše menší zlo, než radikalizující se islamisté, kteří hodlají v Bagdádu vládnout nyní... Českého ministra zahraničí Svobodu už ale jednou musela česká vláda umravňovat a jeho výroky uvádět na pravou míru, takže jeho nejnovější perla není nic nového pod sluncem.

Air Force Lt. Gen. Ronald Kadish oslovil na loňské konferenci o americkém a evropském průmyslu v Itálii ministry, kteří se zaměřili na nedostatek evropské průmyslové účasti v USA raketový obranný program.

"Čas je náš problém, " řekl tehdy Kadish listu Defense News. Měl pravdu. Americké volby byly a stále jsou horizontem současné americké politiky. Americké a evropské společnosti tehdy podepsaly několik memorand porozumění o raketové obranné spolupráci. Porozumněly si ale evropské země se Spojenými státy ve všem dokonale? Londýnská BAE System spolupracuje s chicagským Boeingem, v Los Angeles se rozběhla spolupráce Northrop Grumman Corp., Lockheed Martin Corp. a Bethesda, Md., na příslušných programech. Italská Alenia Spazio SpA podepsala v červenci 2002 memorandum s Boeingem o spolupráci na širokopásmové bezpečné telekomunikaci, o vývoji synthetic aperture radarů či o supercomputingu. Náměstek polského ministerstva obrany Andrzej Towpik tehdy řekl, že pro Polsko bude těžké sehnat peníze na spolupráci v oblasti raketové obrany... Polsko, které chce po EU rozsáhlé dotace do svého upadajícího zemědělství, se hodlá zapojit do amerických zbrojních her? EU bude ze svých rozpočtů platit polský venkov a peníze budou z Polska odtékat do Států?

Dnes zasedá Bezpečnsotní rada státu a bude zajímavé sledovat, jak vysvětlí médiím čeští vládní představitelé, že konzultace o cizí základně, předprojekční a projekční činnost pro její výstavbu na území České republiky provádí důstojníci armády a pracovníci ministerstva bez vědomí poslanců České republiky. Protože umístění radaru u Slavkova už nejsou jen nezávazné konzultace expertů, ale územní rozhodování, kterému musely předcházet plánování, schvalovací procedury a projekční práce. Ty někdo musel objednat a zaplatit. Za tato rozhodnutí někdo musí nést zodpovědnost. Stejně jako za výroky české ambasády ve Washingtonu nebo za výroky ministra zahraničí.

V únoru 2003 bylo na žádost VPÚ DECO Praha, a.s. zahájeno územní řízení ve věci "žádost o závazné stanovisko k záměru výstavby páteřního radaru protivzdušné obrany "Sokolnice - 2WI22002" na pozemku p.č. 611/42 v kú. Hostěrádky" - přímo v památkové zóně Mohyly míru. Krajský úřad v rozhodnutí zvýhodnil vojenského stavebníka dříve prostavěnými miliony, místo aby ho právě za tento šlendrián povolal k odpovědnosti. Armáda chce radar vybudovat do roku 2006, kvůli nesouhlasu obyvatel i příznivců historie nejen z České republiky se ale jeho zprovoznění ale přinejmenším o rok, ne-li o delší čas opozdí. Jen do přípravných prací pro tento a druhý radar u Chlumce nad Cidlinou už armáda investovala několik desítek milionů korun. Bohužel - občanů se doposud nikdo nezeptal.

Pro budoucí mír v Evropě je důležitější než sebesofistikovanější technika postavená tak napůl načerno prostý fakt, že na slavkovském bojišti se s pietou a se zvědavostí setkávají potomci vojáků z obou stran fronty bez jakékoli stopy nevraživých emocí.

Příští týden - 19.-22. července - začíná pod záštitou Northrop Grumman Co. mezinárodní konference a výstava Ballistic Missile Defense (BMD2004) v hotelu Estrel a v Konferenčním centru v Berlíně. Mezi jiným se zde bude probírat téma vlivu politiky a politických událostí a jejich účinek na vývoj a rozmístění obranných raket; hodnocení objevujících se hrozeb a technologií; hodnocení potenciálních asymetrických hrozeb pro raketové obranné systémy a účinnosti protiopatření; realistická očekávání a cíle pro dosažení interoperability kombinovaných sil .

Jedním z témat ovšem bude i "efektivní ničení mechanismů založených na jiných fyzikálních principech" či "válečné hry jako nástroj rozhodování"... Nejvíce zájmu přítomných bude ale nejspíše o U.S. DoD programy, včetně GMD, ABL, THAAD, PAC-3, STSS, a AEGIS BMD MTHEL.

Je otázkou, kdo bude hostem této konference z České republiky a zda jeho vystupování zde bude v souladu s politickým zadáním, které je nulové. Česká republika, ač je členem NATO, nemá doposud ujasněnu pozici pro účast na globalizující se obraně (i útocích) tohoto vojenského bloku. Hledá své zakotvení ve strukturáách jí dobře známých a bezpečných - EU, OSN. Koncepce české armády je stále pouze teritoriální, založená na tezi, že faktický vojenský nepřítel neexistuje. A on neexistuje. Protože se všemi regiony máme diplomatické styky, se všemi obchodujeme a nevidíme nutnost některému z dosavadních obchodních partnerů vyhlašovat válku... Protože terorismus jako vojenského nepřítele nelze brát vážně. Na asymetrické války nejsou doposud ani nejvyspělejší armády, ani političtí vůdcové států připraveni. Rozbíhat spirálu zbrojení pod pláštíkem dalších "protiteroristických" argumentů posiluje ty silné a uzbrojuje ty slabší. Jde tedy o další pokračování Brzezinského strategie "uzbrojení" - tentokráte pro 21. století?