Bývalého britského ministra zahraničních věcí Robina Cooka, který v březnu rezignoval jako předseda Dolní sněmovny na protest proti plánovanému útoku na Irák, se ve středu v poledne zeptal britský rozhlas, co si myslí o sílící pravděpodobnosti, že v Iráku nebudou nalezeny žádné zbraně hromadného ničení. Cook odpověděl:

" Řekl jsem ve svém rezignačním projevu, že je pravděpodobné, že Irák nemá žádné zbraně hromadného ničení v tom smyslu, jak to chápeme my, přesně řečeno zbraně, jimiž by bylo možno zničit město na velké vzdálenosti. Je zjevné, že Irák takové zbraně prostě neměl, jinak by byly už dávno nalezeny. Jaderný reaktor není možné schovat a není možné ani ukrýt továrnu na výrobu řízených střel. Je skutečně naprosto šokující ohledně úterního projevu Donalda Rumsfelda, že on se nyní vyjádřil, že je prý možné, že se Irák rozhodl zničit své zbraně hromadného ničení před válečným konfliktem. To nedává žádný smysl. Saddam věděl, že se stane terčem vojenského útoku a tak se rozhodl zničit své zbraně, aby nebyly nalezeny, až bude poražen? To je hloupost. Jestliže nyní přiznává Donald Rumsfeld, že žádné zbraně neexistují, je zjevné, že ty zbraně zřejmě neexistují už dost dlouhou dobu. Z toho vyplývá, že jsme měli nechat Hanse Blixe, aby pokračoval ve své práci."

Reportér britského rozhlasu: "Myslíte si, že nás připravují -- tím, co se nyní tvrdí ve Washingtonu a v Londýně -- na přiznání, někdy v budoucnosti, že nikdo žádné zbraně hromadného ničení nenašel a že bylo hledání zastaveno?

Robin Cook: "Jsem si zcela jist, že se nic nenašlo. Kdyby se bývaly nějaké zbraně našly, věřte mi, to bychom o tom hodně slyšeli. Vždyť oni zoufale hledají něco, co by mohlo ospravedlnit jejich tvrzení, která činili před útokem na Irák. Bylo nám řečeno, že má Saddám zbraně, které může použít během 45 minut. Teď už od ukončení války uplynulo 45 dní a pořád jsme ještě nenašli nic. A to, co je na tom důležité, je skutečnost, že válka byla zdůvodněna jako preventivní útok. Bush to tak vylíčil. "Musíme zasáhnout Saddáma dřív, než on zasáhne nás." Teď je jasné, že Saddám neměl nic, s čím by nás zasáhnout mohl. Této válce jsme se mohli vyhnout."

Reportér: "Je to důležité pro britskou politiku, jestliže tohle je nyní celkový výsledek?"

Cook: "Podle mého názoru je to nesmírně důležité. Byl to základní argument, jehož prostřednictvím byly o nutnosti války přesvědčeny Dolní sněmovna, britští občané, zdůrazňovalo se, že je Saddám vážnou hrozbou. Nyní je zjevné, že vůbec neměl možnost nás ohrožovat, je možné, že ani neměl možnost ohrožovat své sousedy. A to je velmi důležité. Konec konců se nám argumentovalo, že ti, kteří se stavěli proti rezoluci, požadující vojenský zásah, nemají pravdu. Možná, že by se nyní mělo přiznat, že měli pravdu.

Reportér: "Zdá se, že to, co bude nyní následovat, se bude soudě podle americké rétoriky, týkat Íránu. Ve Washingtonu je zjevně mnoho lidí, kteří zastávají názor, že Írán dělá nyní přesně to, z čeho byl obviňován před vojenským útokem Irák, jinými slovy, že Írán vyvíjí jadernou technologii, že poskytuje útočiště teroristům a logikou je, jak se zdá, že Amerika směřuje znovu stejnou cestou.

Cook: "Eskalující rétorika ohledně Íránu, která nyní přichází ze Spojených států, mě velmi znepokojuje. Situace v Íránu je složitá, ale existuje tam velký demokratický faktor. Írán není Irák. V Íránu se konají všeobecné volby, existuje tam volená vláda. A volby opakovaně vyhrávají ti, kdo chtějí zemi zmodernizovat a zdemokratizovat. Skutečným rizikem této nepřátelské rétoriky z Washingtonu je to, že v Íránu to posílí moc staré gardy, ajatolláhů a osob, kteří stále ještě ovládají bezpečnostní a vojenský aparát. To jsou lidé, kteří obviní reformátory ze spiknutí s Washingtonem. Mohlo by to zvrátit dlouhodobé britské a evropské politiky, totiž povzbuzovat reformátory. Vím velmi dobře, že všichni moji přátelé v britské vládě mají tentýž názor. Vím, že ministr zahraničí Jack Straw pokračuje v dialogu s Íránem, který jsem já zahájil, vytvořil si dobré vztahy s íránským ministrem zahraničních věcí, který představuje íránské reformátory a volené činitele. Britští politikové, kteří podporují reformátory v Íránu, jsou velmi pravděpodobně šokováni nepřátelskou rétorikou, pocházející nyní z Washingtonu.