Operaci "Irácká svoboda" vzaly dějiny na vědomí i s rozložením sil na straně jejích aktérů, příznivců a odpůrců. Cíle a priority operace byly průběžně modifikovány především v důsledku nulového výsledku pátrání po zbraních hromadného ničení. Hmatatelným výsledkem -- pomineme-li faktory jako ropa a provětrané zbrojní sklady - je odstranění režimu Saddáma Husejna a deklarovaným cílem je nastolení demokracie.

Konstatování s nímž se v této souvislosti běžně setkáváme, že "Amerika a Británie jsou demokratické země, které nastolují demokracii v Iráku" vede naléhavě k položení otázky kriterií podle nichž lze některou zemi označit za demokratickou a jinou ne. Demokracie není exaktním pojmem v místě ani v čase. Není požehnaným stavem, aby se dalo jednoznačně konstatovat zda je či není. Podvědomě nebude pochyb o tom, že Amerika a Británie ještě jsou demokratickými zeměmi a že Saddámův Irák zcela jistě demokratickým státem nebyl. Nebude zřejmě pochyb ani o tom, že k minulosti i současnosti kterékoliv země na světě najdeme tucty věcných argumentů dokládajících jejich demokratičnost a zároveň i tucty argumentů o jejich nedemokratičnosti a porušování občanských práv a svobod. Kde je hranice pro označení jedné země za ještě demokratickou a druhé za již nedemokratickou. Kdo to umí? Kdo to zná? Kdo to smí?

Měli bychom mít jasno neboť jsme se dostali do situace kdy obnova-nastolení demokracie je přijímána jako dostatečný důvod pro vojenskou operaci a zabití člověka (v iráckém případě se připouští v řádech tisíců) se ospravedlňuje oprávněností cíle.

Nabízí se hned i další otázka. Je-li nastolení demokracie v třetí zemi ospravedlnitelným důvodem pro válečnou operaci, pak mohou existovat i jiné cíle, pohnutky a zájmy jako ospravedlnitelný důvod pro použití vojenské síly. Jsou, nejsou? Umí to někdo říct? Kdo to smí?

A další otázka. Lze nastolovat demokracii a občanská práva jedněm prostředky jež popřou tato práva jiným? Mohou se radovat právě čerstvé vdovy, vdovci, sirotci v Iráku z nastolování demokracie? Mohou takovou demokracii vůbec přijmout je-li za cenu popření práva na život jejich blízkých příbuzných, sousedů, spoluvěrců, spoluobčanů?

Bude nastolení demokracie v Iráku kriteriem pro určení vítěze a poraženého ve válce?

Bude to demokracie s voleným prezidentem jako v USA nebo s monarchou jako ve Velké Británii? Vytvoří sunnité, šíité a Kurdové vládnoucí a opoziční politické síly napříč etnickým a náboženským spektrem? Budou mít Iráčané parlament vzešlý ze svobodných voleb? Vytvoří spojenci v Iráku rovnoprávnou občanskou společnost ? Mohou v Iráku nastolit demokracii mocnosti, které podporovaly Saddáma v době kdy diktátor používal chemické zbraně proti Kurdům? Jakou asi může být demokracie po irácku?

Shody o kriteriích pro definování demokracie se nedočkáme. Ani o to nikdo neusiluje. V Iráku to bude tak, jak to bude. Dříve nebo později by to bylo i bez války.

Demokracie popluje světem dál stejně jako dosud - jak, kdy a kde.