Francie a Německo se dohodly na vzniku dvou samostatných prezidentských úřadů pro Evropskou unii. Podle pozorovatelů jde o pokus obnovit historickou osu mezi Paříží a Berlínem.K dohodě došlo v úterý mezi francouzským prezidentem Jacquesem Chirakem a německým kancléřem Gerhardem Schröderem. Plán bude mít zřejmě velký vliv na budoucnost ústavních zákonů Evropské unie. Jde o centristické návrhy, a tak se staly terčem kritiky od euroskeptiků i od federalistů.

Prezident Chirac, za silné podpory Tonyho Blaira, si zajistil dohodu německého kancléře pro vytvoření permanentního prezidentského úřadu pro radu ministrů EU, v níž vytváří 15 (brzo jich bude 25) vlád Evropské unie politiku EU. Schröder zase přesvědčil Francii, aby přijala princip, podle něhož má být prezident Evropské komise volen Evropským parlamentem;dosud byl nedemokraticky nominován na základě interní dohody mezi vládami.

Integracionisté jsou zklamáni: lidé jako Joschka Fischer, německý ministr zahraničních věcí chtěli, aby vznikla jen jediná funkce jediného prezidenta. Malé země a Evropská komise pohlížejí na návrhy s obavami.

Schválený plán zřejmě určí, jak bude dále pracovat Konvence o budoucnosti Evropy, v jejímž rámci připravuje bývalý francouzský prezident Valéry Giscard d'Estaing evropskou ústavu (viz zde).

Zkušenost Bruselu s dvojím vedením není povzbuzující. Vládnou obavy, že by mohlo docházet k problému s koordinací a s přesahem pravomocí.

Menší státy jako Holandsko či Belgie se obávají, že se vlády zmocní většího množství pravomocí na úkor Evropské komise a evropského parlamentu.

Tyto návrhy budou znamenat dalekosáhlé změny v systému rotačního prezidenství Evropské unie, v jehož rámci se při řízení EU střídají členské země každého půl roku. Až bude mít od příštího roku EU 25 členů, znamenalo by to, že by každá země přišla na řadu pouze až jednou za 12 let. Proto pravděpodobně nynější systém nahradí týmová práce.

(Podrobnosti v angličtině viz např. zde.)