Nadšení ve středovýchodní Evropě pro Evropskou unii nahradil pocit rezignace a trpkost nad podmínkami, které uchazečským zemím západní Evropa vnucuje, napsal reportér listu Guardian z Ljubljany. Středoevropané poukazují, že začátkem devadesátých let si mysleli, že rozšiřování EU bude trvat jen pár let. "Nikdo netušil, že to bude trvat 15 let," konstatoval Julius Horvat ze Středoevropské univerzity v Budapešti.

Elity ve střední a východní Evropě mají pocit, že elity na Západě promarnily šanci dynamicky a rychle vytvořit sjednocenou Evropu a trpce vypočítávají série porušených slibů. "Celou záležitost zkazil lakomý a sobecký postoj Západoevropanů..

Evropská unie se chystá dokonce i nyní, na poslední chvíli, snížit rozpočet na rozšiřování EU o 2 miliardy euro.

Západní vedoucí představitelé si stěžují, že je 40 miliard euro na rozšíření EU do střední a východní Evropy příliš mnoho peněz, avšak Východoevropané poukazují na to, že je to jen deset procent částky, jakou vydalo Německo na své vlastní sjednocení.

"Západ nemá o rozšiřování EU velký zájem," konstatoval Jose Mencinger, rektor univerzity v Ljubljaně. Pro něj to není ekonomicky důležité - přístup na naše trhý už totiž má.

Polští zemědělci zuří, že za každé čtyři euro, jimiž budou muset dotovat francouzské zemědělce, dostanou zpět jen jedno euro. I Slovinsko má pocit, že bude muset platit Bruselu víc, než kolik peněz dostane zpět.

Celkově vládne pocit, že občané nových členských zemí budou jen druhořadými členy EU a že těmto zemím prostě mocný Západ své podmínky nadiktoval.

Historie je živější ve středovýchodní Evropě než na Západě, píše britský reportér, a Češi a Poláci se nemohou zbavit vzpomínek na Mnichov 1938 a na Jaltu 1945. Východoevropané mají pocit, že se s nimi zachází sprostě.

Problémem také je nestabilita nově vzniklých středo a východoevropských demokracií. Uchazečské země se stavějí s podezřením vůči nutnosti vzdát se velké části své suverenity ve prospěch Západu, tak brzo poté, co se osvobodily od komunistického jha.