Lidská práva v ČR: Chybí ochrana před diskriminací a vzestupem extremismu

28. 5. 2009

Mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Amnesty International dnes vydala svou Výroční zprávu o stavu lidských práv. Přestože Česká republika na mezinárodní scéně buduje pověst obránce lidských práv, zpráva připomíná, že se úřady ani v loňském roce nedokázaly přihlásit k odpovědnosti za mezinárodní spravedlnost nebo přijmout zákon proti diskriminaci.

Jako alarmující problém v roce 2008 v České republice vnímá Amnesty International nárůst slovních i fyzických útoků pravicově extremistických skupin, které jsou zaměřeny zejména vůči Romům, ale i dalším skupinám.

"Viděli jsme, co rasismus v minulosti v Evropě způsobil. Máme odpovědnost řešit tento problém jako naprostou prioritu a nepřipustit, aby společnost na ochranu lidských práv rezignovala třeba v souvislosti s ekonomickými problémy," prohlásila Dáša van der Horst, ředitelka české pobočky Amnesty International.

Propustili vás z práce? Co dělat?

28. 5. 2009

Jen když vám někdo umře, nebo když se rozvedete - to se vyrovná zoufalství, způsobenému náhlou nezaměstnaností. Situaci nových nezaměstnaných zkoumal britský deník Independent.

Tim Holden je vážně vypadající mladý muž v obleku. Obrací se k zaměstnancům menší grafické firmy. Podnik právě propustil dvacet procent svých zaměstnanců.

Holden hovoří s těmi, kdo zůstali, ohledně tzv."syndromu těch, kteří přežili". Po propuštění části zaměstnanců, vysvětluje, zaznamenávají ti, kdo nebyli propuštěni, stejný stres, jak ti, kteří přišli o zaměstnání. Může to vést k demoralizaci a k poklesu produktivity.

Vyhození z práce je psychologicky nevíce poškozující zkušenost, jaké člověk může kdy čelit. Co to znamená v národě, je nepředstavitelné. Zejména vzhledem k tomu, že jsou postiženi i ti, kdo propuštěni nebyli.

Kdož jsi bez viny, hoď vejcem

27. 5. 2009 / Štěpán Kotrba

To, co se stalo ve středu v Praze, nebyla už recese, ale agresivní politická provokace. Sprška stovek vajec, které byly součástí pražského mítinku ČSSD v Praze 5 na Andělu, ukázala, jak si někteří zdivočelí občané představují demokracii. Od vajec k lynči už je jenom krok. Namísto argumentů létala vejce (včetně natvrdo vařených či smrdutých), rajčata, plastové lahve, plechovky i nedojedené housky. Na Pankráci vzduchem letělo i lejno. Politika zůstala stranou. Násilí, kterému byli vystaveni sociální demokraté a jejich příznivci, bylo v "posametové" dvacetileté historii Česka bezprecedentní. Takto agresivní nebyli v minulosti ani Sládkovi republikáni.

ČSSD zcela správně hovoří o fašizujících skupinkách. Někteří z vejcometačů na Andělu zcela bezostyšně obhajovali nacionální socialismus. Jiní vyzývali k fyzickým útokům, sami posilněni levným vínem či pivem. Přítomní aktivisté "modrého týmu" vyzývali k volbě ODS. Násilí a hrozby násilím dosáhly takového stupně, že se jeho obětí stali nejen politici na pódiu, ale i novináři pod pódiem. Co přijde příště? Tyče od transparentů? Slzný plyn? Výbušky? Dlažební kostky?

Sledoval jsem narušované mítinky ČSSD už od rána. Různí lidé, ty samé postupy. Představa, že řádně ohlášený mítink je ring volný. Prostor pro jakoukoliv exhibici a provokaci. Moderátor sociálně demokratické akce na Pankráci nabízel dokonce protivníkům mikrofon - k diskuzi. Diskutovat chtěl i lídr kandidátky, vysokoškolský učitel Jiří Havel. Ani jeden z provokatérů této příležitosti nevyužil. Vejce ale ano. Na náměstí Jiřího z Poděbrad napadli dva z účastníků i reportéra Britských listů. Jeden z nich bude obviněn ze spáchání přestupku. Druhý měl štěstí, neb zůstal pouze u slovních hrozeb násilím a policisté jako náhodou nebyli v dohledu. Policie situaci naprosto spektakulárně nezvládala. Na Vinohradech chyběla úplně policie městská a policistů státních bylo na místě pouze několik. Na Smíchově se těch několik přítomných uniformovaných pořádkových policistů flákalo dost daleko od pódia, aby nic neviděli. Na žádné akci nebyli přítomni protiextremističtí policisté v civilu, kteří jindy houfně navštěvují mítinky anarchistů i setkání komunistů či ekologických aktivistů.

Žádost ČSSD o policejní ochranu mítinků si policejní prezídium vykládá nejspíš po svém. Namísto vynucování dodržování veřejného pořádku hovoří policisté o nejasné právní hranici mezi výměnou názorů a metáním vajíček. Shromažďovací zákon neznají, veřejný pořádek je jim lhostejný a konat nejspíš začnou až tehdy, až začne téci krev. A to může být kdykoliv. Protože záměrně vyvolávaná provokační a konfrontační atmosféra bez jakýchkoliv pravidel a absence orgánů státu dovoluje už použít i fyzické násilí - na ochranu vlastního majetku i vlastního zdraví.

Útoky na Jiřího Paroubka nemusejí mít nutně politický podtext

28. 5. 2009 / Karel Dolejší

Pokud mám správné informace, na Facebook věnované házení vajec na Jiřího Paroubka je v tuto chvíli registrováno asi 40 000 uživatelů. Předpokládám, že Facebook využívají spíše lidé mladší. ODS má dohromady všehovšudy asi 20 000 členů, přičemž zdaleka ne všichni patří k mladším ročníkům. Vazby mezi ODS a novým českým "sportem" asi nelze zcela vyloučit, avšak představa o masívním průniku množiny ódeesáků a množiny vrhačů vajec nejspíše neobstojí. Proto se přikláním k názoru, který možná někoho uklidní, mě však vůbec ne: Lidé bombardují Paroubka vejci a dalšími předměty, nechtějí s ním ani s nikým jiným diskutovat či jinak civilizovaně komunikovat prostě proto, že jim v zásadě o politiku nejde, ale předsedu ČSSD jednoduše osobně nesnášejí. Několik lidí, kteří se zarytou nenávistí k Paroubkovi už léta v nejmenším netají, osobně znám. Ještě jednou, pro jistotu, opakuji: Není to podle mne primárně politická záležitost, ale záležitost silně osobní. Útoky jsou evidentně dobře organizovány, to ale s domněnkou o charakteru jejich individuální motivace není vůbec v rozporu.

Nedělejme z politiků terče

28. 5. 2009 / Antonín Hubený

Sleduji se znechucením tzv. vrhače vajíček a nevím, proč se ČSSD nebrání jednoduchým technickým opatřením. Vždyť i američtí prezidenti a myslím, že i papež, pronášejí projevy chráněni jednoduchým hrazením z plexiskla. Takže doporučuji před shromážděními namontovat několik dílů z plexiskla před a nad řečníky a pro jistotu pak postavit někoho se stěrkou před plexi, kdyby pravicoví extremisté házeli předměty i na plexisklo. Technicky to není nijak složité, myslím, že je to poměrně levné řešení.

Dva šikovní řemeslníci s připravenými díly budou s podobnou prací hotovi do 1-2 hodin.

Je kampaň ČSSD založená na vyvolávání závisti?

28. 5. 2009

K probíhající diskuzi na Britských listech doporučuji přečíst rozhovor s Jiřím Paroubkem ZDE. Kromě toho, že se Paroubek umanutě drží toho, že protesty proti němu organizuje ODS, aniž by se zabýval jakoukoli sebereflexí, bych vypíchl tuto otázku a odpověď, píše Jan Steinsdörfer:

Vajíčka?

28. 5. 2009 / Jan Smolák

Když jsem zhruba před měsícem, vinou jinak úchvatného atmosférického jevu jménem blesk, přišel o internetové připojení, mohl jsem s chutí využít této příležitosti k naprostému odpojení od veškeré mediální virtuality. Ničím nerušená četba tübingenských klasiků a procházky hvozdem Českého lesa se staly výbornou náhražkou surfovaní na vlnách mediálního příboje. Včera jsem však opět zapojil internet a měsíc budovaná vnitřní harmonie poklidného vnímání okolního světa rázem skončila. Vajíčková salva mě utvrdila v neblahém tušení, že je jen otázkou času, než se směska výkalů v místní politické žumpě rozlije do ulic. Zajisté je pravda, že na české politické scéně najdeme jen hrstku aktérů bez nároku na své vajíčko, ale ... píše Jan Smolák.

Od antikomunismu k fašismu

28. 5. 2009 / Milan Valach

Fašismus je založen na brutálním, fyzickém likvidování všech odpůrců. Fašismus, rodící se nyní kolem nás, tak představuje přímou hrozbu pro naši svobodu, pro naše lidská a občanská práva. Na rozdíl od něj, je demokracie založena na obhajobě práv všech občanů, i těch, s nimiž zásadně nesouhlasím. Kde jsou porušovaná práva jednoho, tam budou zítra porušována práva všech, i každého jednotlivého čtenáře těchto řádků. To není moralistní fráze, to je mnohokrát opakovaná historická zkušenost.

Bezprecedentní fyzické útoky na předvolební shromáždění ČSSD již mají i své veřejné obhájce, jak ukazuje veřejně šířený mail Stanislava Pence - viz níže. Tito lidé zřejmě chápou demokracii jako vládu jedině správného a přípustného názoru, a to svého vlastního. Jejich hlasitě deklarovaný antikomunismu nejde hlouběji, než k odmítaní vnějších symbolů komunismu při sdílení základních principů totality. Na tuto skutečnost jsem již před léty poukazoval v textu "Komunisté a antikomunisté. Jednota v různosti" .

Nyní se tato hrozba začíná naplňovat v rostoucí brutalitě a vulgarizaci české politické scény. Jak daleko je doba, kdy se vrhači vajíček spojí s vrhači zápalných bomb na romské domy v jedné neonacistické straně? Nejradikálnějším odpůrcem komunistů byli přece nacisté, nebo snad ne? Dalším cílem pak již nebudou Romové, ale všichni ti, kteří s nimi nesouhlasí, mají jiné názory či jen jinak vypadají.

Vajíčkový "názor"

Je schvalování trestného činu trestným činem, když tak činí politik?

28. 5. 2009 / Štěpán Kotrba

Stanislav Penc byl kandidátem Bursíkovy Strany zelených. Nadějí nové, zelené, k lidem vstřícné, humanistický orientované politiky. Pomáhal do Parlamentu lidem, kteří se tam nakonec dostali. Jak se tam pak chovali, vědí dnes všichni - ať již se to týká schvalování válek a hlasování o radarů, nebo i prosazování ekologických zákonů. Penc mlčel. Dnes ovšem píše a mailem rozesílá dopis, ve kterém píše, že Paroubek si za vajíčkové útoky na mítinky ČSSD vlastně může sám.

Podivná spontaneita

28. 5. 2009 / Lucie Bottaro

Kladu si otázku, jak je možné, že Češi, kteří sotva kdy veřejně projevují své názory a povětšinou si sypou popel na hlavu a zoufají nad tím, že nejsou schopni se alespoň v trochu větším množství shromáždit na důležitých demonstracích, aby ukázali, co si opravdu myslí - třeba o radaru, najednou spontánně někoho kamenují. Třebas vejci. A jak to, že se neobávají konfrontace s policií? píše Lucie Bottaro.

Paleontolog polemizuje s Lovelockem - výsledkem je spor o metanarativ, nikoliv věda:

"Hypotéza Médeia" aneb Mytologizovaná biologie

28. 5. 2009 / Karel Dolejší

Paleontolog z University of Washington Peter Ward v dubnu zveřejnil studii s názvem The Medea Hypothesis: Is Life on Earth Ultimately Self-Destructive? Kniha je primárně polemikou s tzv. hypotézou Gaia prosazovanou již po několik dekád britským vědcem Jamesem Lovelockem. Na základě existence některých samoregulačních mechanismů v pozemské biosféře začal kdysi Lovelock tvrdit, že bychom měli celou Zemi chápat jako jeden veliký organismus nadaný vlastním vědomím, jehož jsme součástí - organismus, který údajně jedná plánovitě a snaží se aktivně zajistit dlouhodobou stabilitu ekosystémů. Metafora vypůjčená z předantické řecké mytologie měla prezentovat planetu jako živoucí mateřské božstvo - a ve skutečnosti často fungovala jako most mezi vědou a novopohanským náboženským útvarem zvaným hlubinná ekologie, který v některých svých verzích Gaiu uctívá. S tímto nevěcným, mytologizujícím výkladem samoregulačních schopností biosféry nyní na stejné vlně polemizuje Ward, který se v dějinách Země zaměřil na velmi neharmonická období - a sáhl při jejich výkladu k antické metafoře dcery mytického kolchidského krále Aeetea Médeiy. Celý spor se pak pochopitelně nevede ani tak o jednotlivá fakta z přírodních dějin, ale pohybuje se vlastně především v oblasti ontotheologie.

Napadněme Severní Koreu!

28. 5. 2009 / Štěpán Steiger

Bezpečnostní poradci - někdy si vznešeněji říkají bezpečnostní analytici - musí samozřejmě v zájmu své profese nebezpečí nejenom vidět - nebezpečí, proti němuž radí -, musí je umět také znázornit, popsat a vylíčit. A potom navrhnout "opatření".

Přesně tak postupuje bývalý náčelník vojenské zpravodajské služby (pro "bezpečnostního "poradce" nemůže být lepší doporučení) Andor Šándor, když se zabývá "korejským pokerem" (Právo 27. května). Konstatuje nejprve (promiňte dlouhý citát - bohužel je nutný):

Paroubek sklízí, co zasil

28. 5. 2009

Dobrý den, normálně se k diskusím nevyjadřuji, teď tu však jde o spor, u kterého se domnívám, že je dobré držet se zdravého rozumu a neodvolávat se na moderní kouzla a čáry, to jest ústavu a všechny možné i nemožné sbírky zákonů, ve kterých se normální člověk stejně nemůže vyznat.

Panu Paroubkovi se zkrátka dostává za jeho vystupování ve veřejném životě normální zpětné vazby "z lidu", domnívá se čtenář Šimon S..

Když dojdou argumenty...

28. 5. 2009

Ačkoliv nejsem příznivcem politického kurzu ČSSD a Jiří Paroubek nepatří k mým politickým oblíbencům, způsob "argumentace" jeho odpůrců např. na středečním meetingu nepovažuji za smysluplný, vtipný ani důstojný. Nemluvím o údajné participaci ODS; tuto hypotézu považuji za nepravděpodobnou (i negativní kampaň - byť je velmi primitivní - má pořád vyšší úroveň než parta řvounů s krabicí vajec), píše čtenář Vojtěch Smetana.

Smích jako zbraň

28. 5. 2009 / Michal Kuklík

Mezi mladými je teď in a cool být pravicový. Některým se líbí, když se Topolánek chová jako řeznický pes. Sociální demokraté jsou dobří tak pro postižené a seniory.

Sociální demokraté nejsou sexy ani trochu. Já jsem obecní chudý, proto jsem odsouzen k levici, ale sádelňáka Paroubka bych nevolil nikdy. Špendlíkovou hlavičku Tvrdíka. Existuje šedivější člověk než Bohuslav Sobotka?

Předvolební popelení aneb Farma zvířat

27. 5. 2009 / Pavel Kopecký

Volby evropské i ty vzdálenější, česky předčasné, jsou mocné čarodějky. Jedny jsou lakmusovým papírkem druhých, tudíž není divu, že dochází k zostřování boje. Mobilizují logicky hlavně ti, jimž hrozí propad do technického zázemí partajního systému. Strana zelených s vachrlatým elektorátem.

Svoboda shromažďování a projevu jen pro některé?

27. 5. 2009 / Tomáš Gawron

I díky soustředění mainstreamových médií na počty hozených, vychytaných a trefených vajíček, či sledování kdo komu v davu jako první zatahal za rukáv, dostává jeden ze základních kamenů demokracie v České republice zásadní trhliny. Nebyla to Dělnická strana s Edelmanovou, která, když se držela zákonem stanoveného rámce (zejména co se propagace rasismu týče), byla, jak se v právním státě sluší, pravidelně chráněna policií, ani srazy komunistů na prvního máje, jejichž notorické narušitele už všichni znají, a pak policisté mohou jen poblíž čekat, až se tito lidé protizákonným způsobem projeví, aby jejich jednání zamezili; jsou to až předvolební akce ČSSD, jejichž sabotáž se stala denním koloritem.

To už fakt začíná být vážné!

27. 5. 2009

Po zhlédnutí několika záběrů z předvolebních mítinků ČSSD a přečtení řady informací docházím k závěru, že stav demokracie a demokratických pravidel v naší zemi se rapidně zhoršuje. To, co z počátku mohlo vypadat jako legrace, se mění v davovou šílenost. Házení vajec v ulicích na mítincích ČSSD už není spontánní, ale organizované. Cítím z toho nebezpečí fašismu. Však příznivci hnědých stran v minulosti rovněž začínali provokacemi a útoky na politické konkurenty, píše Petr Pospíšil.

Putin: Rusové se ve vládě děsivě hádají

27. 5. 2009

Ruský premiér Vladimír Putin se rozhodl psát komentáře pro měsíčník Ruský pionýr. Jeho první sloupek má titul "Proč je obtížné lidi propouštět".

Podle britského deníku Independent je to první otevřené přiznání Vladimíra Putina, jak šíleně se v Kremlu ruští vládci během osmi let jeho prezidentského úřadu hádali.

Kimovo jaderné strašidlo a horor v Pákistánu

28. 5. 2009 / Daniel Veselý

Svět odsoudil jaderný test KLDR, mezinárodní společenství je pobouřeno... atd. Kdo je onen svět, ptám se? "Ještě nedávno velká část světa uvěřila spolu s prezidentem Obamou, že dobrá vůle překoná každý problém, ... Barack Obama přišel s příslibem, který se opíral o přesvědčení, že každý mezinárodní problém má smírné řešení, " říká v reakci na tuto událost publicista Jan Fingerland. Komentátor Milan Slezák na webu Hospodářských novin píše: "Ale jak jinak na KLDR? Komu by se po iráckých zkušenostech chtělo zavelet k invazi! Když by navíc na její úvod zřejmě přišly o život statisíce obyvatel jihokorejské metropole Soulu, která je v pohodlném dostřelu osmnácti tisíc severokorejských dalekonosných děl." Ukázka nelíčeného strachu a údivu poctivě placených žurnalistů -- ždibec intelektuálního sekernictví.

Zdroj: ZDE ZDE

Nový portál Evropské unie bude překládat evropské deníky do 10 jazyků

27. 5. 2009

V úterý 26. května byly založeny nové internetové stránky, jejichž cílem je dát možnost občanům EU v 27 členských zemích číst informace o těchže problémech, což dosud znemožňovaly jazykové bariéry.

Evropská komise se rozhodla částkou 3 milionů euro ročně financovat tým deseti novinářů na stránkách www.presseeurop.eu (zatím neexistuje) a vytvořit tak "evropskou veřejnou sféru".

Portál chce monitorovat asi 250 deníků v Evropě i mimo ni, včetně velkých celostátních deníků, a vydávat v překladech výběr článků.

Server bude k dispozici v 10 jazycích, do pěti let by měl být funkční ve všech 23 oficiálních jazycích Evropské unie.

V roce 2007 vytvořila EU podobnou platformu pro rozhlas a příští rok zavede i takovouto televizi.

Zdroj: ZDE

Evropská unie překládá do češtiny světový tisk

28. 5. 2009

Server presseeurop.eu už existuje. Evropská unie tam zpřístupňuje v češtině články ze západního tisku, upozornil nás anonym.

Klaus: Nedopusťme, aby předvolební klání politických stran dostávalo charakter pouličních válek

27. 5. 2009 / Václav Klaus

Jsem zděšen vzmáhajícími se projevy násilí, nenávisti a netolerance, jehož jsme svědky v probíhající předvolební kampani. To, co se dnes začíná dít na veřejných předvolebních shromážděních na ulicích a náměstích našich měst nemá nic společného s recesí.

Je to bezprostřední útok na elementární principy demokratické soutěže politických stran, kterou jako prezident republiky i jako občan jsem povinen hájit.

Věda, anebo nevěda? Anebo raději tři zlaté vlasy děda Vševěda?

28. 5. 2009 / Miloš Dokulil

Před několika dny (i pro možné další zainteresované publikum) jsem se pokoušel cudně naznačit, že tzv. "esoterika" (od astrologie po magii) nemá nutně důvěryhodný fundament. Snažil jsem se o nadhled. Chtěl jsem podchytit aspoň trochu, proč asi na obou stranách jedné diskuse zůstalo jen u dobré vůle. Neodsuzoval jsem svého antipoda. Ale psát zcela bez konstatování, zda něco je nějak mimo vědu, ne-li přímo i mimo realitu, to bylo samozřejmě obtížné. Stalo se následně jen to, že mi došlo několik souhlasných, vesměs obšírnějších mailů, a jen jediný byl nesouhlasný --- právě od toho člověka, jemuž byl jako otevřený dopis adresován a jehož názory mi byly podnětem k napsání již zmíněného textu. dou?

"České historické lži" Tomáše Krystlíka

28. 5. 2009 / Adam Votruba

Chci reagovat na článek Tomáše Krystlíka "České historické lži". Tomáš Krystlík se nás snaží přesvědčit, že česká společnost lže jiným i sobě o svých dějinách a že prý bude muset "přestat neustále dokazovat světu i sama sobě, že Češi nejsou méněcenní a že se mu dokáží vyrovnat". Nevím, jestli si pan Krystlík myslí, že Češi jsou méněcenný národ nebo z jakého jiného důvodu formuloval svou větu právě takto. Jeho argumentace je však pochybná, neváhal bych ji označit za demagogickou, neboť obsahuje chybné interpretace, účelový výběr faktů i nesprávné faktografické údaje.

Ošuntělý Čech aneb o jednom nepochopitelném rasismu šéfredaktora Britských listů

27. 5. 2009 / Bohuslav Binka

Když měl před třemi lety zhodnotit práci Britských listů předseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Václav Žák, vyslovil následující myšlenku: Britské listy (a Jan Čulík) jsou pro české mediální prostředí dvojnásob užiteční. V první řadě tím, že vyjmenovávají všechna zásadní pravidla platná v seriózním západním tisku, v druhé řadě tím, že téměř stejně často dokáží názorně předvést, jak vypadají články, které se těmito pravidly vůbec neřídí. Mnoha textům v Britských listech i mnoha textům Jana Čulíka Václav Žák tenkrát křivdil, ovšem minimálně jeden příklad mu dává plně za pravdu. Případ těžko pochopitelného protičeského rasismu v Britských listech. O co jde?

Vrhači vajec a česká politika

27. 5. 2009 / Boris Cvek

Necítím žádné velké sympatie k "vrhačům vajec", která míří proti předsedovi ČSSD Paroubkovi - a zrovna v rámci evropských voleb budu nejspíše volit socialisty (pro mne jinak nevolitelné ve sněmovních volbách, jež mají být letos na podzim), píše Boris Cvek.

Cítím s panem Řezáčem, rozumím jeho rozhořčení, nicméně různé politické protesty mladých lidí, ať už v Paříži v roce 1968 nebo nedávno v Řecku, nikdy neprobíhají příliš vybraným způsobem. Jiří Paroubek, i když zavřu obě oči a budu jen poslouchat jeho projevy, je typickým příkladem předlistopadového bafuňáře, jemuž - jak mnohokrát výslovně řekl - nečiní problém přivést sociální demokracii do jednoho bloku (povolebního) s komunisty.

Odsun Němců byl důsledkem, aneb Krystlíkovy dějiny

27. 5. 2009 / Antonín Hubený

Mnohé, co je uvedeno v článku Tomáše Krystlíka "České historické lži", by zřejmě potřebovalo odbornou historickou analýzu. Například podle údajů, dostupných ve sdělovacích prostředcích nebylo při odsunu po 2. světové válce zdaleka tolik obětí, jak je v článku uvedeno. V některých svých pracích se k takovému číslu nedopracoval ani Krystlík.

Jsem zlá, krutá a prolhaná Češka

27. 5. 2009

Tak jsem dočetla články P. Janýra a T. Krystlíka a musím konstatovat, že podobné blince (redakce promine, jsem slušně vychovaná mladá dáma, ale nemohu jinak) jsem dosud nečetla.

Oba muži zřejmě patří k těm lidem, kteří mají velký mindrák z toho, že jsou Češi a Slované a ten si léčí vskutku neotřelými způsoby. Dozvěděla jsem se od nich pozoruhodné věci a poučení není nikdy dost, ani pro mě, která vystudovala historii, píše Olga Králová.

Počet amerických bank v problémech dosáhl patnáctiletého maxima

28. 5. 2009

KD│Počet amerických bank, které mají vážné problémy, překročil v prvním čtvrtletí patnáctiletý rekord o 21%, především v důsledku nákladů na ztrátové půjčky, informoval americký úřad pro pojištění vkladů Federal Deposit Insurance Corporation. FDIC klasifikoval 305 bank jako "problémové" a jejich celková aktiva proti minulému čtvrtletí vzrostla o 38% na 220 miliard dolarů - což je nejvyšší hodnota od roku 1993. Zároveň se prostředky ve fondu pojištění vkladů snížily o 25%, rovněž na patnáctileté minimum, napsaly Margaret Chadbournová a Alison Vekshinová pro agenturu Bloomberg.

Ekonomika USA: Za pět minut dvanáct

27. 5. 2009 / Tomáš Franke

Dalších několik poznámek k článku "Krize? Jaká krize?" ze dne 26.5.2009.

Úvodem bych chtěl poděkovat čtenářum za jejich ohlasy.

Situace ve Spojených státech se zdá být ještě vážnější než před několika dny. V pondělí zkrachovala další banka, od ledna už 35, od počátku kolapsu 99. Je tedy vidět jasně vzestupná tendence bankovních pádů. Zatím krachovaly převážně hypotéční banky, nyní se vlna začíná přesouvat na banky investiční. Lidé prostě s rychle rostoucí nezaměstnaností nejsou schopni splácet nejen hypotéky ale i běžné úvěry. Na řadě jsou kreditoři platebních karet. Analýzy ukazují, že po nich přijdou na řadu zajišťovny.

Povrchní žvásty a vážné věcné chyby

27. 5. 2009 / Jiří Drašnar

Pane Čulíku,

zcela chápu, že nemůžete kontrolovat informace v článcích, které vám lidé posílají, ale v poslední době to opravdu začíná být vážné až neúnosné. To, co píše Tomáš Franke o americké ekonomice (jejíž stav je vpravdě vážný), jsou nejenom povrchní žvásty (když padne Amerika, padne i ostatní svět, který jí půjčil biliony), ale především se to hemží věcnými chybami. Jen na ukázku (opravdu nemám čas, abych všechno vychytal a napsal o tom článek) AIG není banka, ale pojišťovna; lidé, kteří mají své důchodové spoření v AIG (ne, nejsou jich dvě třetiny všech Američanů) je mají u AIG Retirement, což je pobočka, s kompletně odděleným kapitálem, atd.

Měl byste s tím něco udělat. Takhle se z BL pomalu stává politický bulvár, kde si každý hysterik pofouká svá bebíčka bez ohledu na to, co je pravda a co dezinformace.

Poločas rozpadu

27. 5. 2009 / Karel Dolejší

Byly kdysi doba kamenná a doba bronzová, doba železná i ocelová, věk páry a věk elektřiny. My pak, to tušil počátkem minulého století Karl Kraus, jsme dobu papírovou rozvinuli ve věk reklamy. Klíčovou postavou ovšem zůstal ctihodný podnikatel nazývaný koňský handlíř, jenž starou herku trochou jedu přidanou do krmení vybičoval, aby se skvěle předvedla těsně před tím, než se ztrhá. Političtí handlíři, jejichž rejdy můžeme právě sledovat na každém rohu, se nám obdobně snaží vnutit toxické hlasovací balíčky vydávané za spolehlivou investici do budoucnosti. Jenomže budoucnost, kterou servírují, je právě jen naposled nablýskanou herkou, která co nevidět zaslintá, zachroptí a zdechne.

Kimova politická jaderná bomba?

27. 5. 2009 / Karel Dolejší

Geoffrey Forden, expert na zbraně hromadného ničení z Massachusetts Institute of Technology, je přesvědčen, že Severní Korea v pondělí 25. května odpálila velmi primitivní model jaderné bomby, který prostřednictvím svých raket není schopna nikam dopravit. Jestliže má Forden, který jinak raketový program KLDR rozhodně nebere na lehkou váhu, pravdu, pak to ale znamená, že pondělní "politická bomba" patrně nepředstavuje akutní nebezpečí operačního nasazení jaderné zbraně pchjongjangským režimem. Kim Čong il se sice dokáže osobně proměnit v radioaktivní vánek a zakroužit nad hlavním městem, nenáviděné "imperialisty" však zatím vážně ohrozit neumí.

České historické lži

27. 5. 2009 / Tomáš Krystlík

Ke zcela mylným názorům pana Luďka Tomana v "Paranoidním protičeském vidění světa" je nutné uvést protiargumenty, antidotum. Jeho názor vyplývá ze záměrně falešného výkladu českých dějin oficiálními historiky.

Kotrba se mýlí -- ostatně jako vždy

27. 5. 2009 / Václav Žák

Štěpan Kotrba napsal do Britských listů vášnivou polemiku o nečinnosti RRTV ve věci volebních spotů, za níž museli rozhodování suplovat generální ředitelé ČT a ČRo.

Cituji:

Bože, aktivističtí diletanti, to je mor českého diskursu. Líčí věci přesně obráceně, než jsou. Úkolem veřejného činitele v případě voleb bylo nechat odvysílat spoty politických stran.

V Nizozemí mají také problémy s Romy a neříkají si, že jsou rasisté

27. 5. 2009 / Lucie Bottaro

Shodou okolností jsem před nedávnem zhlédla v Nizozemsku pořad z listopadu minulého roku natočený novinářem Premem Radhakishun (původem ze Surinamu), který vyrazil do nizozemského městečka Nieuwegein, v němž začal obludně narůstat rasismus a nevraživost místních (a nemohu říci bílých, neb Nizozemsko je opravdu pestré) vůči Romům.

Kongres dentistů

27. 5. 2009 / Wenzel Lischka

Lékařská komora byla konečně úspěšná a podařilo se jí sehnat ideální místo pro plánovaný kongres dentistů. Sjedou se na něj odborníci z celé Evropy i ze zámoří.

Všechna předem vyhledávaná kongresová místa byla nevýhodná z prostého důvodu, že by bylo na ně nutné zajistit a zaplatit laické pacienty, jejichž přítomnost je nutná pro praktickou stránku kongresu zubařů.

Obviňování obyvatel České republiky z rasismu je pustá demagogie

27. 5. 2009 / Jiří Šimůnek

Na Romech nevadí příslušníkům majority to, že jsou "jiní", ale vadí jim kriminální a obtěžující chování příslušníků této minority.

Uvedenou tezi lze potvrdit několika na sobě nezávislými skutečnostmi:

Sereš mi, dědku

27. 5. 2009 / František Řezáč

"Takový dědkove, jako si ty, mi serou, proto jsem tady...," upřesnil mladík ze skupiny provokatérů, kteří přišli rušit úterní předvolební mítink ČSSD na plzeňské náměstí Republiky. Jinak vypadal dosti slušně a měl s sebou i slečnu. Ta slova mi zašeptal do ucha, aby to dívka neslyšela. Také stál poblíž policista a tak musel být opatrný. Nahlas vykřikoval cosi o nutnosti diskuse a svobody slova, které prý ohrožuje ČSSD spolu s komunisty. Tato hesla měli na balicím papíru i jeho kolegové - prý se jednalo o studenty - a křičeli a křičeli. Nu, měli by se zamyslet, kdo tu svobodu ohrožuje a proč.

Skrytá a nejen květnová tajemství Závodu míru až po padesáti letech

26. 5. 2009 / Ivo V. Fencl

Motto:

„Rudlo, už je to tak dávno, že tu musíme pro mlaďochy předsadit informační rámečky. Ten kdo ale ví, tak je může vynechat! Byla to prý totalitní monstrance...“

Bodejť, vždyť silniční cyklistický Závod míru byl založený hlavními komunistickými tiskovými deníky tří středoevropských zemí – zhruba dnes před šedesáti léty. V letech 1948-1986 to byl největší etapový závod cyklistů amatérů na světě. Trasa závodu měřila 2200 km, na území každého státu se jely 4 etapy. Prologem závodu byla časovka. Původní klasická trasa vedla z Prahy do Berlína a do Varšavy.

Česká švajneraj

26. 5. 2009 / Tomáš Koloc

Po vzoru prezidenta Spojených států, který ve svém projevu tradičně shrnuje stav Unie za poslední rok shrnuji charakteristické kafkovské absurdní příběhy z oblasti českých veřejných služeb, které se mi staly za poslední rok. Odpověď na otázku "Co s tím?" kterou si kladu, ponechávám též na uvážení i laskavému čtenáři.

Lze Kunderovo dílo považovat za postmoderní mystifikaci?

26. 5. 2009 / Jan Čulík

Článek ve formátu Word ZDE

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za duben 2009

4. 5. 2009

Apelujeme na čtenáře, aby třeba i minimální částkou přispěli na provoz Britských listů. Britské listy si každý měsíc otevře 200 000 individuálních IP adres. Finančně však na provoz listu přispívá jen kolem 200 osob. Děkujeme jim, ostatním čtenářům chceme sdělit, že by Britské listy mohly dělat daleko víc, kdyby měly možnost platit si stálé novináře.

V dubnu 2009 přispělo celkem 185 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 40 935.43 Kč. Příjem z reklamy byl 4 000 Kč. Na kontě Britských listů v Raiffeisenbance jsme měli 30. 4. 2009 částku 27 264.36 Kč . Na internetovém účtu Paypal máme nyní 883.67 GBP a