Ošuntělý Čech aneb o jednom nepochopitelném rasismu šéfredaktora Britských listů

27. 5. 2009 / Bohuslav Binka

Když měl před třemi lety zhodnotit práci Britských listů předseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Václav Žák, vyslovil následující myšlenku: Britské listy (a Jan Čulík) jsou pro české mediální prostředí dvojnásob užiteční. V první řadě tím, že vyjmenovávají všechna zásadní pravidla platná v seriózním západním tisku, v druhé řadě tím, že téměř stejně často dokáží názorně předvést, jak vypadají články, které se těmito pravidly vůbec neřídí. Mnoha textům v Britských listech i mnoha textům Jana Čulíka Václav Žák tenkrát křivdil, ovšem minimálně jeden příklad mu dává plně za pravdu. Případ těžko pochopitelného protičeského rasismu v Britských listech. O co jde?

Ve svém článku ""Proti rasismu: Stále je nutno opakovat pár základních zásad" Jan Čulík mimo jiné píše:

"1. Rasismus znamená generalizaci určitých rysů na základě kolektivní viny: Protože vidím, nebo si myslím, že se určití lidé nějak chovají, připisuji tyto vlastnosti širší skupině obyvatelstva s týmiž fyzickými rysy. Jak na to právem poukazuje Uwe Ludwig, je to lenost v myšlení. 2. Rasismem je označování jedinců v médiích jejich fyzickými rysy a jejich přiřazování do určité etnické skupiny."

a následně rasistické postoje některých Čechů odsuzuje. To vše by bylo bohulibé a potřebné, protože s latentním rasismem se v České republice opravdu můžeme setkat poměrně často (úmyslné tykání vietnamským prodejcům, používání výrazů ťamani, žluťáci či přičmoudlíci atd.), pokud by ovšem stejně zkratkovitý typ myšlení nepoužíval Jan Čulík tam, kde se jedná o český národ.

Podívejme se na text, který napsal pouhých pět dní před odsouzením proti-romského rasismu, a o kterém hodně napoví už jen samotný název: "Zdá se, že Češi rádi trhají knihy z vazeb". Cituji doslova: "Český národ, zdá se, má jednou za každých dvacet let potřebu dát školním dětem do rukou nějaké knihy, aby je trhaly z desek. Proti gustu žádný dišputát." Cožpak toto není stejné zjednodušení, stejné nálepkování národa en bloc? Přitom nejde o ojedinělý citát ojedinělého článku. V článku "ČR ve "východní Evropě": Přesvědčujte Západ, že tomu tak není" Jan Čulík píše: "A kromě toho, bohužel, budu cynický: vy tu svou stížnost nikdo (zvýraznil Bohuslav Binka) nedokážete napsat gramotnou angličtinou, bohužel, což bude pro příjemce vašich stížností v západní Evropě jen potvrzením, že Česká republika skutečně je ve východní Evropě. "

Opravdu si Jan Čulík myslí, že v České republice nikdo neodkáže napsat anglický (francouzský, španělský) text bez chyb a v požadované kvalitě? Já sám, a to se nepohybuji v prostředí "angličtinářů", znám několik Čechů (a Češek), kteří dokáží používat angličtinu způsobem, že je rodilí Britové považují za rodilé Angličany -- namátkou mohu jmenovat zakladatele jedné z nejlepších jazykových škol, kterou jsem měl tu čest poznat Brno English Centre, jednu či dvě vyučující na brněnské Státní jazykové škole a hned několik lidí na Masarykově univerzitě. Další stovky či spíše tisíce lidí z Masarykovy univerzity a další stovky a tisíce z jiných škol jsou pak schopni napsat bezchybný text v jednom a více světových jazyků. Neuráží ono nevhodně použité nikdo, právě jmenované Čechy podobně, jako by uráželo Romy paušální "nikdo z Romů neumí napsat gramaticky správně dopis v češtině?".

V mnoha dalších textech Jana Čulíka jsou na tom Češi stejně, jsou ošuntělí (skutečně je každý Čech ošuntělý?), provinční, nevědí, co je to svoboda projevu, neznají hranice slušnosti a v roce 1945 popravovali snad nejvíce z Evropanů. Abychom si uvědomili nekonzistenci protirasistických hesel Jana Čulíka a jeho článků o českém národě stačí si místo Čechů a českého národa dosadit do jím uváděných formulací jiné etnikum. Nepovažoval by za rasisticky zjednodušující články jako:

Romové nevědí, co je to svoboda projevu, a neznají hranice slušnosti

Zdá se, že Romové rádi trhají knihy z vazeb

Romové vraždili snad nejvíce z Evropanů

Pokud ano, není asi úplně správné používat je v souvislosti s českým národem a Čechy.

Buďto nechceme paušalizovat a urážet obecným tvrzením o národu jednotlivce, nebo paušalizujme, ale pak nemáme nejmenší právo kritizovat rasisty jiného zaměření. Problémem není proti-romský rasismus, problémem je rasistické, paušalizující vidění světa v jakékoliv podobě a vůči jakémukoliv národu. Ale to určitě Jan Čulík ví.

P.S.: Kritizovaný rys textů mě udivuje o to víc, že Honzu Čulíka jako člověka znám a vím, kolika jednotlivým českým studentům ve Velké Británii nezištně i ochotně pomohl.

Vytisknout

Obsah vydání | Středa 27.5. 2009