ANALÝZA

ACTA -- protipirátská dohoda, která by nás měla zajímat

9. 7. 2010 / Ludmila Štěrbová

Pokud bude uzavřena a schválena Evropským parlamentem, bude pravděpodobně – podle Lisabonské smlouvy - platit pro členské státy EU bez ratifikací v národních parlamentech, tudíž bez národních diskusí o jejím obsahu a vazbách k domácí legislativě. Proto je nutno o ní diskutovat nyní, dokud nejsou jednání uzavřena.

Jednání o dohodě o boji proti padělání byla zahájena v polovině roku 2008 a velmi dlouho byl obsah jednání a jeho průběžné konkrétní výsledky drženy v tajnosti, i když Evropská komise uspořádala několik diskusí k rámci dohody. Navrhovaný text byl na nátlak nevládních organizací, akademiků i Evropského parlamentu zveřejněn poprvé v dubnu 2010. Jedná se text, který byl výsledkem osmého kola jednání o dohodě a který se skládá z řady variant navržených jednotlivými státy, přičemž ovšem není zřejmé, který stát je zastáncem konkrétní pozice.

Cílem je sjednat vícestrannou dohodu, na jejímž základě by bylo možno účinně potírat porušení práv k duševnímu vlastnictví, a to nejen v rámci jednotlivých zemí, ale také v rozšíření na export, reexport a transfer zboží přes území signatářů. Protože se má jednat o efektivní vynucení ochrany práv k duševnímu vlastnictví jako nezbytné podmínky pro obchod a udržitelný rozvoj světové ekonomiky, dostala dohoda název obchodní. Nejedná se však o dohodu v rámci Světové obchodní organizace, i když narůstají obavy z toho, že by dohoda mohla být signatáři do WTO „vnesena“ a její působnost rozšířena na všech 153 členů této organizace. Dohodou by měl být ustaven řídící výbor (s vlastním sekretariátem), který by dohlížel zejména na implementaci dohody, řešil spory z ní vyplývající a vytvořil pracovní skupinu expertů, která by mu v tom byla nápomocna. Dohoda by měla vstoupit v platnost po oznámení o ratifikaci prvních pěti členů.

Jak uvádí tisková zpráva Evropské komise, jednání se účastní Austrálie, Kanada, EU reprezentovaná Komisí, předsednická země EU (v Lucernu Španělsko a od 1.7. Belgie), členské státy EU, Japonsko, Korea, Mexiko, Maroko, Nový Zéland, Singapur, Švýcarsko a USA. Podle této zprávy se jednání v Lucernu týkala úvodních ustanovení dohody, všeobecných povinností, vynucení v občanském i trestním právu, opatření na hranicích, opatření k vynucení v digitálním prostředí, mezinárodní spolupráce a institucionálních otázek. Zpráva zároveň obsahuje ubezpečení, že dohoda nevytvoří žádná nová práva k duševnímu vlastnictví nebo nerozšíří a nezúží ta stávající, nezasáhne do základních práv a svobod občanů, nezmocní celní úřady k prohlídce cestovních zavazadel nebo osobních elektronických zařízení, neovlivní tranzit legitimně vyrobených generických léků a do části o opatřeních na hranici nebudou zahrnuty patenty.

Uvedená ubezpečení v zásadě obsahovaly již dříve vydané zprávy, ať už ze strany Evropské komise nebo Úřadu nejvyššího obchodního představitele USA. Tato prohlášení, společně s publikací textu dohody s možnými variantami, částečně uklidnila nevládní organizace a veřejnost. Největší obavy panovaly z mezinárodní legalizace postupu „třikrát a dost“, který by opravňoval k odpojení od internetu toho, kdo by byl podezřelý z nelegálního užívání autorských práv a dostal o tom dvě předchozí upozornění, a to bez jakéhokoli soudního řízení nebo nutnosti prokázat provinění. Podobně znějící zákon byl totiž již schválen ve Francii (tzv. HADOPI), a i když byl novelizován, stále umožňuje odpojení uživatele od internetu, avšak alespoň již na základě soudního rozhodnutí. Další obavy se týkaly možných postihů za obcházení opatření, která zajišťují užívání hudby, obrazového umění, počítačových her, videoher a filmů v souladu s autorskými právy a licenčními podmínkami (DRM), čímž by však bylo vyloučeno i doposud možné kopírování pro vlastní potřebu. Hrozbou pro výrobce a exportéry generických léčiv byla zase možnost zabavení léčiv na hranici tranzitní země, ve které by léčivo podléhalo patentové ochraně, a to i tehdy, když by nedošlo k porušení patentu ani v zemi výrobce, ani v zemi importéra a spotřebitele (podobný případ, ke kterému došlo v Nizozemí, je předmětem obchodních sporů ve WTO, ve kterých Indie a Brazílie obviňují Evropskou unii z protiprávního zabavování zásilek generických léčiv, které na letišti v Amsterdamu byly pouze překládány a nebyly určeny pro trh EU).

Analýzy dopadů konkrétních opatření dohody přinášejí však pouze nevládní organizace nebo jednotliví odborníci, nikoli odpovědná kompetentní vládní místa, což platí i pro ČR. Nenašla jsem ani jednu analýzu zpracovanou některou z našich vládních organizací, která by podnítila diskusi s držiteli a uživateli práv k duševnímu vlastnictví k dohodě. K otevření takové diskuse je nejvyšší čas, neboť – pokud bude dodržen záměr vyjednavačů - dohoda bude uzavřena ještě v tomto roce. Po jejím uzavření již nebudou mít členské státy EU příležitost zabránit jejímu přijetí a zřejmě ani její implementaci – to bude pouze v silách Evropského parlamentu. Podle Smlouvy o fungování EU (Lisabonská smlouva) patří totiž sjednávaná dohoda do výlučných kompetencí Evropské komise, neboť se řadí pod společnou obchodní politiku, a to jednak jako dohoda obchodní, jednak jako dohoda řešící obchodní aspekty práv k duševnímu vlastnictví.

Vzhledem k tomu, že se na dohodu ACTA vztahují ustanovení o společné obchodní politice a o uzavírání mezinárodních smluv (články 207 a 218 Smlouvy o fungování EU), jedinou možností, jak ovlivnit obsah dohody ze strany členských zemí EU, je zřejmě Výbor pro obchodní politiku, který se schází pravidelně k prodiskutování otázek společné obchodní politiky a jsou na něm zastoupeny všechny členské státy (koordinátorem české účasti na jednáních Výboru je Ministerstvo průmyslu a obchodu). Jedinou platformou, kde mohou členské státy přímo ovlivnit směrnice pro jednání a následně i přijetí dohody, je Rada (ministrů). V Radě se bude rozhodovat i o konečném uzavření a přijetí dohody, avšak půjde o rozhodování kvalifikovanou většinou, proto existuje nebezpečí, že nemusí být respektovány názory všech zemí EU (před platností Lisabonské smlouvy bylo možné rozhodnout o takové dohodě pouze jednomyslně). V důsledku Lisabonské smlouvy odpadla i další pojistka proti uzavření a přijetí dohody o právech k duševnímu vlastnictví, která by nevyhovovala některému členskému státu, a to ratifikace národními parlamenty, kde by obsah dohody mohl být důkladně diskutován. Nyní tuto pojistku přebírá Evropský parlament, a s jeho souhlasem bude (nebo nebude) dohoda přijata. I když se Lisabonská smlouva opírá o principy proporcionality a subsidiarity, na společné politiky EU se tyto principy neaplikují. Chci tímto stručným shrnutím jenom upozornit na to, že jednotlivé členské státy EU, které by eventuálně s dohodou nesouhlasily, nebudou mít po uzavření vyjednávání možnost se uplatnění dohody vyhnout, a to pravděpodobně ani ve fázi její implementace. Na implementaci mohou totiž být uplatněny interní výlučné kompetence Evropské komise, které jsou jen velmi omezeně limitovány. Následně přijaté nařízení se pak stane platným pro všechny členské státy.

Domnívám se, že v souvislosti s výše uvedeným je nutné otevřít v ČR diskusi k dohodě ACTA, a to na základě analýzy dopadů dohody. Veřejnost by měla být informována o tom, jakou pozici ČR zastává při přípravách jednání k této dohodě, které členské státy se účastní samotných vyjednávání (zpráva Evropské komise uvádí pouze „členské státy EU“) a zda je mezi nimi i ČR. Vzhledem k tomu, že kompetentním orgánem za společnou obchodní politiku je Ministerstvo průmyslu a obchodu, domnívám se, že zajišťuje přípravu české pozice, a mělo by proto poskytnout příslušnou analýzu obsahující i návaznost na tzv. Digitální agendu EU a na konzultace k otevřenému internetu a otevřít diskusi s veřejností.

dotazník pro veřejnost ZDE

Na stránkách MPO sice základní údaje o dohodě jsou, avšak nikoliv analytického nebo diskusního charakteru, nebo o pozici ČR. Takové informace nejsou obsaženy ani ve zprávě o Meziresortní komisi pro potírání nelegálního jednání proti právům k duševnímu vlastnictví, která na MPO zahájila svou činnost v roce 2000, avšak poslední informace o její činnosti jsou již rok staré.

podrobnosti o ACTA - wikipedia ZDE

Vytisknout