"Šlechtic" - odvozeno od pojmu šlechetnost?

8. 7. 2010

Toto povídání se týká rekreační oblasti u Červeného Kostelce, oblasti kolem rybníku Špinka. Oblast byla k rekreaci využívána desítky let. V období po pádu totalitního režimu došlo ke změně vlastnictví pozemků a chatek postavených, spravovaných a vlastněných řadou různých podniků, určených k rekreaci jejich zaměstnanců. V tomto období došlo i ke změně vlastníka rybníku Špinka. V restituci (údajně jako náhradu) tento rybník i s těsně přilehlými pozemky k rybníku obdržel Jan Kolowrat Krakovský. Správou svého majetku pověřil ing. Fojta.

Dostávám se k podstatě věci. Pan správce koncem května pozval majitele chatek k jednání, na kterém přítomné seznámil se změnami, které nastávají. Poctil nás přednáškou o tom, jak se změnily poměry, jak musí čelit ztrátám vzniklým pytlačením a jak máme zapomenout na to co bylo, protože vše bude jinak. Zároveň měl pro nás připraveny "Nájemní smlouvy". A to na pozemky přilehlé k rybníku, kde máme loděnice a podobně. Dovolil jsem se zmínit o faktu, že lidé investovali, kupovali a přestavovali chatky za určitých, tehdy daných podmínek, takže sotva lze zcela pomíjet všechno co bylo. Sdělil jsem, že pouze zastupuji vlastníka, kterým je právnická osoba - a sice odborová organizace. Označil jsem předloženou smlouvu za nemravnou, protože je stanovena na dobu určitou, pouze na půl roku - od 1.6. do 31.12.2010. Stanovená cena 20 Kč za metr čtverečný na půl roku tedy znamená 40 Kč na rok - a to kdoví, jak je to míněno do budoucna, když smlouva po půl roce končí. Pikantní na této záležitosti bylo, že v den jednání neměl ing. Fojt k dispozici ani naší konkrétní výměru, ani barevně vyznačený předmět nájmu ve snímku mapy, takže nebylo jasné, jakou výslednou částku za nájem požaduje.

Následně, po pár dnech, jsme obdrželi kompletní "Nájemní smlouvu" s výměrou 504 m^², tj. 10 080 Kč. Dlužno dodat, že z této částky bylo 8 640 Kč požadováno za pozemek, který je využíván sporadicky a navíc jen cca 2 měsíce. Tedy nikoli ani onoho půl roku. Do výměry nám totiž pan Fojt zahrnul hřiště, které vybudovali naši předchůdci a které používají rekreanti z téměř celé oblasti Špinky. Na dotaz jednoho z majitelů chat, proč si počítá za toto hřiště 20 Kč za metr, když za zbývající ostatní hřiště v dané lokalitě požaduje pouze 10 Kč, odpověděl lapidárně, protože jsem to tak já určil.

Po obdržení již kompletní "smlouvy" jsem panu správci zaslal sdělení v tom smyslu, že nehodláme platit za hřiště, které je k dispozici a slouží všem rekreantům na Špince. Mohl jsem dodat, že naše příjmy něco takového neumožňují. Pan správce reagoval emotivně, aniž by použil myšlení řádného hospodáře svěřeného majetku. Objednal si oplocení hřiště tak, aby znemožnil hřiště používat a zároveň zamezil v příslušné lokalitě lidem vstup do vody. Nevím, jestli se příliš vžil do dávno minulých časů neomezené moci prosazovat šlechtickou vůli. Rozhodně ale nevzal v potaz mentalitu lidí současné doby a různost lidských povah. Plot používaný v lese proti vstupu zvěře, použitý na oplocení hřiště proti vstupu lidí, nevydržel ani 24 hodin.

Den po postavení plotu jsem podával ústní stížnost doplněnou fotografiemi oploceného hřiště (pro zamezení přístupu k vodě) na Městském úřadu Červeného Kostelce.

Následně jsem jel na Špinku, kde byl v tu dobu plot již povalený, aniž by vydržel alespoň jeden celý den. Ihned jsem volal panu správci, abychom nebyli s touto věcí spojováni.

Reakce pana správce mě dětinskostí a nerozumností téměř překvapila. Pouze téměř, neboť jsem si vzápětí uvědomil, s kým mám tu čest. Pan správce mi sdělil, že nechá postavit plot ještě jednou - a jestli bude znovu zbořen, nechá hřiště zlikvidovat a rozorat. Nepochybně je výhradní věcí správcova zaměstnavatele, pana hraběte, za co, kam a jak hodlá vynakládat své finanční prostředky. Jestliže jen tak, z plezíru, financuje stavění plotu a likvidaci hřiště, těžko proti tomu něco namítat. Snad jen tolik, že takové vandalství je nejspíš na vyšší úrovni než ono zbourání plotu. Navíc s tím rozdílem, že ono zbourání viditelně žádné náklady nevyžadovalo.

Chápu, že tato doba s její atmosférou není nakloněna vzniku dobrých mezilidských vztahů, nicméně si myslím, že bychom tomu měli čelit. Nepřilévat oleje do ohně. Bezúčelné, nesmyslné a bezdůvodné rozbourání pracně vybudovaného a udržovaného hřiště je takovým přiléváním. No, bezdůvodné - to asi ne. Žádný jiný důvod však, než naštvat lidi o dovolené na rekreaci, evidentně neexistuje. Nepochybně, bez ohledu na dobu krize, se jistému druhu správců šlechtických majetků nemusí líbit, že "plebs", tj. lidé, chtějí hrát na hřišti volejbal, nohejbal, líný tenis, nebo cokoli jiného. Zadarmo. Na cizím pozemku. Co na tom, že majitel pozemku se nikterak nepodílel ani na výstavbě hřiště, ani celé roky na jeho údržbě. Teď je to na jeho pozemku a hřiště mu spadlo taky do klína. Samo od sebe. A buď mu někdo bude za hraní na tom hřišti platit, to už je jedno kdo, nebo to hřiště prostě zlikviduje. Nikomu to nepomůže, ale aspoň to někomu uškodí.

Na otázku položenou v názvu, zda název "šlechtic" je slovo odvozené od pojmu šlechetnost, si teď může odpovědět každý sám podle libosti. Pro lepší orientaci by článek trošku napomoci mohl.

Vytisknout