Armáda se bouří

8. 7. 2010 / Petr Jánský

Přesun 2 miliard z obrany do školství rozhněval zelené uniformy. Snížení platu o 5% a příspěvku na bydlení o 36% zabolí. Mnozí chtějí z armády odejít.

Položím zásadní otázku: K čemu máme armádu? Nabízí se odpověď "k obraně vlasti". Nuže podívejme se, jak to s tou obranou vlasti v dějinách bylo. Před založením Československa mladí rukovali do rakouské armády. Za císaře pána šli do 1. sv. války. Rakousko-Uhersko nikdo neohrožoval, naopak byli jsme armádou útočící. Napadli jsme Srbsko a Rusko. Část armády dezertovala a v Rusku založila Českou družinu, později známé Legie. Legionáři nikdy nebránili vlast, naopak pár Čechů u Zborova bratrovražedně postříleli. Prezident Masaryk měl velké starosti, aby legionáře vůbec z Ruska dostal zpět. Po návratu domů jsme je přivítali a pak se za nimi zavřela voda.

Ve 2. sv. válce jsme sice mobilizovali, ale vzápětí dobře vybudované hraniční pevnosti bez boje vydali Němcům. Mimo naše území bojovali čsl. letci v Anglii a pěší prapor u Tobruku. Pokus o Dukelskou operaci v roce 1944 bych raději nezmiňoval.

V únoru 1948 armáda nezabránila komunistickému puči. V srpnu 1968 ani nevyjela z kasáren. Sečteno a podtrženo: naše armáda nikdy vlast nebránila.

Nabízí se zcela logické řešení. Armádu zrušit a požádat o placenou ochranu NATO. Z hlediska rozpočtu obrovská úspora. Bylo by na zdravotnictví i školství a naše dálnice by mohly být sypané drahokamy. Přestaňme si hrát na vojáky.

Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 8.7. 2010