"Děkujeme vám za váš názor. Uvědomte si, prosím, že vysílání ČT není prioritně jazykovým kursem, naší povinností je obsloužit pořady i diváky starší, kteří titulky vůbec neučtou a obtěžují je a velké množství diváků s vadami zraku. Pro ty dokonce budeme podle zákona upravovat část vysílání tak, aby audio složka částečně nahradila obrazové vnímání.

Také byste si měl uvědomit, že angličtina není jediným cizím jazykem, který se lidé chtějí učit, případně v něm chtějí slyšet mluvit své herecké idoly. Z pořadů, které opatřujeme titulky ( je to přes 10% programů) je jen 54% v anglickém znění, dále jsou např. zastoupeny francouzština s 12,3%, němčina s 5%, španělština se 4% ad a další, včetně norštiny,švédštiny a čínštiny - každá s 0,7% (čísla 1. pololetí letošního roku). Slovenštinu dabujeme u dětské produkce a slovenské pořady opatřujeme skrytými podtitulky v češtině, které si může každý zobrazit na teletex."

Vážená redakce ČT,

jsem původem z Bílovic u Brna a žiji v důchodu v Liptovském Hrádku v SR, mám slovenské i české občanství; prezentuji se na osobním webu http://web.stonline.sk/nesrsta. Dění v ČR sleduji přes internetové noviny. Zde mají zvláštní postavení Britské listy s vydavatelem a hlavním redaktorem p. Janem Čulíkem. Jsou tu svobodně zveřejňované téměř jakékoliv názory, často protikladné, je to takový filozoficko-politický "brainstorming".

V tomto příspěvku bych chtěl prezentovat tam diskutované téma znalosti jazyků zejména angličtiny, která je dnes určitě považovaná za hlavní jazyk mezinárodního dorozumívání.

Pan Čulík píše ve svém článku Angličtina v ČR: Něco shnilého ve státě dánském... z 8.1.2010:

"Lidové noviny právem poukazují na skandální zkušenost, že ani dvacet let po pádu komunismu nenaučí české školy mladou generaci slušně anglicky. Skoro vždycky, kdy se dostane do anglosaských médií nějaký Čech, angličtinu tvrdě láme. Plynně mluvit a hlavně psát anglicky, to je dnes běžný požadavek na slušnější zaměstnání nejen v Británii a v Americe, ale i v neanglických západoevropských zemích. Je velmi smutné, že Češi (a Slováci) žijící např. v Británii právě kvůli tomu, že nedokáží většinou napsat bezchybně anglicky ani krátký email, pracují jen v těch nejpodřadnějších, špatně placených manuálních zaměstnáních. Angličtina je prostě jazykem racionální, strukturované veřejné debaty už po staletí a je v tom nesmírně dobrá. Nemluvě samozřejmě o literatuře, sdělovacích prostředcích, ekonomice a dalších oblastech."

Další diskuse na BL nachází jednu z rozhodujících příčin tohoto stavu. V článku z 1.3.2009 "Proč mluví Norové nebo Holanďané velmi dobře anglicky" píše paní Martina Kopecká; nachází také příčinu v tom, že norština a holandština jsou germánské jazyky stejně jako angličtina, a norská a holandská gramatika je té anglické velmi podobná, ale hlavně také v tom, že "v Norsku a Holandsku se zahraniční filmy nedabují, ale vysílají se v původním znění s titulky. Dabují se filmy jen pro úplně malé děti. Větší děti tedy získají z filmů velkou slovní zásobu v angličtině a později ji ve škole jen rozšíří."

Paní Lucie Bottaro v článku na BL z 11.1.2010 Rozšíření angličtiny v ČR vadí dabování zahraničních filmů v televizi píše: " Jak v Nizozemsku, tak například v Belgii, když se zeptáte malých dětí, kde se naučily angličtinu, řeknou z televize. Díky ní angličtině rozumějí a gramatika se doplní později a snáze. U nás se ale dabuje i slovenština. Není se pak čemu divit, že české děti slovensky nerozumějí, narozdíl od slovenských, které češtině rozumějí daleko lépe."

Domnívám se, že televize ČT2 (podobně ST2 v SR) je určena ve značné míře pro výchovně-vzdělávací účely a proto směřuji svůj příspěvek na tuto adresu. Výše uvedené informace jasně ukazují jak by bylo potřebné řešit dilema "titulky versus dabování" v prospěch těch televizních diváků, kteří naléhavě potřebují výrazně pozdvihnout svoje znalosti cizího jazyka, zejména angličtiny (učení se jazyku přes titulky funguje nejen u malých dětí). Řešení, jak pomoci je známé, tak proč se nevyužívá? Na ČT2 se film v původním znění s titulky čas od času vyskytne, ale je to v míře nepostačující, frekvenci uvádění těchto by bylo potřebné podstatně zvýšit. Přitom se snahou vybrat filmy pokud možno se slovní zásobou užitečnou pro komunikaci v zaměstnání a běžném životě. V televizním programu filmy a programy v originálním jazyku s titulky jasně vyznačit. Chápu, že dabing je pro realizátory významným zdrojem příjmů a je snaha vynaložené náklady zužitkovat, avšak výsledný efekt jde proti zájmů lidí, kteří chtějí a naléhavě potřebují rozšířit si znalosti jazyků.

Fenomén Euronews: v zájmu věci považuji za velmi potřebné umožnit přístup k tomuto zpravodajství i pro studující jazyků, kteří nemají možnost přijímat tento kanál na svém televizoru. Na rozdíl od CNN a BBC, je to zpravodajství svým zaměřením blízké pro každého občana EU ("euro-zpravodajství") a zde používaná slovní zásoba je podle mé praxe ta nejvíc užitečná. Na ČT2 bylo svého času toto zpravodajství uváděno v čase 19:30 až 20:00 - proč se v tom nepokračuje ?

Moje poznatky o tom proč je angličtina tak specifická a skutečně kvalitně se ji naučí málo lidí, uvádím v příloze tohoto emailu.

pozdravuje a na jakoukoliv odezvu se těší