POKRAČOVÁNÍ ÚVAH O ALBEDU

Mrzne a Guardian dělá z komára velblouda...

29. 1. 2010 / Štěpán Kotrba

reakce na článek "Globální parní skleník?"

Náchylnost některých "vědeckých" redaktorů přeceňovat vědecké objevy, zdánlivě podporující ideologické či neonáboženské teorie je úsměvná... Hypotéza není pravda zjevená a publikace v Nature či Science ještě neznamená, že se budou přepisovat učebnice... Množství vodní "páry", odrážející určitou část spektra dopadajícího záření v stratosféře je oproti nižším vrstvám zanedbatelné. A není to pára (plynné skupenství vody), ale většinou vodní aerosol (drobné částice kapalné vody - mlha, či ledu). Pára je to v závislosti na minimálním tlaku pouze za teplot větších než 200°K (-73°C při 0 Pa) až po 271°K (0°C při 100 kPa). Přehledný diagram fázových změn je na konci článku, stejně jako graf teplot atmosféry v různých výškách. Tepelné poměry atmosféry a charakter vodních částic v ní jsou ale značně proměnlivé. Faktory jsou různé - znečištění, klesající tlak (teplota varu je definována tak, že se jedná o teplotu, při které se právě vyrovná tlak par kapaliny s tlakem okolního plynu, z čehož vyplývá, že teplota varu vody závisí na tlaku - vzorec je t [°C] = 71,6 + 28 . (p / 105 [Pa])). S tím souvisí i termín "rosný bod", námraza ap.. Tak prakticky vedle sebe může existovat voda kapalná v podobě jemného aerosolu zvláštních vlastností, led Ic, "obyčejný" sníh - led Ih, stejně jako přechlazená voda či krátkodobě v malém množství i pára (ve výškách od 30 do 60 km). Záleží na mnoha okolnostech. A o nich nikdo neví prakticky nic...

Znejistělí zastánci globálního oteplování nyní jen modifikují své předpovědi podle aktuální teploty za oknem. Lidem nevysvětlíte, že nastává globální oteplování a měli by se uskromnit ve spotřebě plynu a ropy, jestliže jim za okny fičí severák a brodí se půlmetrem sněhu při teplotě minus pětadvacet...

Debaty o "parní lázni" ve stratosféře jsou pak ztracením se v překladu a ve fyzice z osmé třídy základní školy... Teplota stratosféry (od tropopauzy ke stratopauze) je mezi minus šedesáti až k minus deseti stupňům Celsia. Tam se nachází mezosféra, kde teplota zase klesá až k minus sto stupňům Celsia. A nad mezopauzou, kde se nachází termosféra, zase stoupá... mnohdy až k plus šedesáti stupňům. Hovořit o zásadním vlivu stratosférických změn teplot je v tomto kontextu směšné.

Minule jsem se věnoval albedu - indexu pohlcení záření různými fluidními konzistencemi pevných látek, poletujícími ve vzduchu (smogem). Ten může způsobovat ochlazování (bílý) i oteplování (tmavý) - jde o schopnost absorbce či odrazu záření od různých povrchů různých látek. Albedo sněhu - krystalků ledu je vysoké -- až 90 %. Většina vody se ale nachází v nejnižších vrstvách atmosféry - ten nejvyšší oblak - cirrus pak mezi 5 až max. 13 km. Ale to je stále ještě troposféra a mrzne tam až praští.

Dnes se můžeme věnovat úvaze o odrazu záření od lesklých krystalů ledu ve vysokých vrstvách stratosféry či chování záření při průchodu kapkami vody v závislosti na jejich množství v atmosféře. Jak funguje spojitá čočka, víme z optiky. Pokud ne, dejme lupu před papír a dopadající světlo zaostřeme... Zjistíme tak snadno, že přibližně kulový povrch vodní kapky ve stratosféře má jiný účinek, než poletující vločka sněhu - krystalky ledu... A to se stále bavíme o viditelném světle tak, jak dopadá na zem. Jenže atmosféra se chová proměnlivě i co se týče propustnosti pro různé typy záření. Různé výšky atmosféry s různým podílem jednotlivých plynů, vody a dalších částic pohlcují různé záření různě. Celkový součet energie záření, pohlcený atmosférickou vodou ve stratosféře je oproti jiným vlnovým délkám, které voda (0-7%) propustí, zanedbatelné. Daleko podstatnější je podíl oxidů dusíku (70%) a kyslíku (20%). A jsme tam, kde jsme byli. Víme houby o energetických procesech, odehrávajících se nám nad hlavami až do výšky 650 km a z "black boxu" atmosférických jevů, promítajících se nám na zem jako proměnlivé počasí, činíme dalekosáhlé závěry pro své konání... Stejně jako naši starověcí předkové, když mávali nad ohněm smradlavým kuřecím pařátem a zaříkávali tak déšť... Celá severní polokoule zažívá nyní rekordní teplotní minima.

ilustrace ŠOK

zdroj ZDE

14. 01. 2010 Štěpán Kotrba: Ekoracketeering jako nové a ekologické podnikání ZDE

08. 01. 2010 Štěpán Kotrba: Napadne deset centimetrů sněhu a už se to jmenuje "kalamita Daisy" ZDE
Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 29.1. 2010