Obama: Oklamaný prezident, který ztratil rok

28. 1. 2010

Pokud jde o zahraniční politiku, prezident nedávno sdělil magazínu Time, že "přecenil naši schopnost přesvědčit (Izraelce a Palestince, aby souhlasili se 'smysluplným jednáním'), když se jejich politika pohybuje v opačném směru." Toto ohromující tvrzení prezidenta Spojených států po téměř 40 letech marných snah přesvědčit Izraelce a Palestince - od dob Henryho Kissingera až po zbytečné loňské mise George Mitchella - samo o sobě Obamu coby tvůrce americké politiky na Středním Východě jednoduše diskvalifikuje.

Když se Obama ujímal úřadu, sotva v administrativě existoval někdo, kdo by nechápal, že Spojené státy musejí buď říci Palestincům, že se mají vzdát dvoustátního uspořádání (a připravit se na emigraci a apartheid), nebo informovat Netanjahua, že je konec s budováním osad, a pokud chce být i nadále nejlepším přítelem USA, musí podepsat dlouho projednávanou dohodu o dvoustátním řešení.

Selhání Obamy udivilo mezinárodní veřejnost a zklamalo Američany, kteři sotva mohou uvěřit, že byl celý rok jednoduše nezodpovědně vyplýtván. Nyní neexistuje téměř žádná naděje na oživení slibu ohledně národní i mezinárodní reformy, který ještě před rokem fascinoval západní společnosti, který přesvědčil komisi udělující Nobelovu cenu za mír, aby Obamu vyznamenala, zatímco eskaloval ty nejneúspěšnější americké války v Asii, na Středním Východě a v Latinské Americe.

V rozhovoru zveřejněném v pondělí dva američtí velitelé, Stanley McChrystal a David Petraeus, naznačili možnost mírových jednání s Talibánem v perspektivě jednoho roku. Jejich prognóza obsahovala skrytý předpoklad, že do té doby americký vojenský tlak přivede protivníka k jednacímu stolu. Kromě toho se počítá i s permanentní americkou vojenskou přítomností v regionu, mj. kvůli kontrole pákistánských jaderných zbraní. Chatrnost těchto předpokladů podrývá důsledky, které z nich jsou vyvozovány.

Podle běžného odhadu mají USA nyní v aktivní službě 1,25 milionu příslušníků a příslušnic ozbrojených sil, 700 000 civilních zaměstnanců a "outsourcovaných" příslušníků bezpečnostních agentur, některé z nich u bojových jednotek, a také neznámý počet soukromých a zahraničních žoldnéřů. Všechny tyto síly provozují po celém světě 800 - 1 000 základen. K čemu je to dobré? Barack Obama by řekl, že k udržení bezpečnosti Spojených států. Byl prostě oklamán.

Ohroženými Američany jsou především ti, kdo jsou rozmístěni po světě, aby intervenovali do politických záležitostí jiných společností. Ve skutečnosti bojují za zájmy některé z místních frakcí nebo skupin proti jiné frakci či skupině, nikoliv za americké zájmy. Navíc se pokoušejí porazit povstání a radikální skupiny převážně v minulosti inspirované samotnou americkou intervencionistickou politikou.

Celý článek v angličtině: ZDE

Vytisknout