POZNÁMKA NA OKRAJ:

O znalosti angličtiny, neboli Čeho budete chtít v životě docílit?

29. 1. 2010 / Uwe Ladwig

Tomáš Krček už poukázal na to, že ani trapné znalosti angličtiny nemusejí být překážkou v politické kariéře. Důkazem však podle mých vzpomínek není jen bývalý ministerský předseda spolkové země Bádensko- Württembersko a osobně kancléřkou Merkelovou do funkce německého komisaře v nové Evropské komisi jmenovaný Günther Oettinger, ale například také světoznámý kulturista, filmový herec a guvernér amerického státu Kalifornie Arnold Alois Schwarzenegger. Čtenáři Britských listů by si proto mohli myslet, že Jan Čulík je nějak vedle, když píše o tom, že by Češi měli umět dobře anglicky; že tomu ale v některých případech tak skutečně je, o tom něco v téhle poznámce.

S tou angličtinou je to taková věc: Poprvé mi to bylo jasné, když jsem v Hamburku slyšel přednášku jakéhosi texaského profesora ekonomie. Rozuměl jsem tehdy asi prvím třem větám, potom už přestal hovořit řečí, kterou jsem se naučil, a pokračoval v nějakém dialektu, který pro mě celou přednášku změnil v 'böhmisches Dorf', tedy něco, co Vy byste asi hledali ve Španělsku...

Léta poté jsem pracoval v mezinárodním podniku a na konferencích jsem slyšel hovořit anglickým jazykem lidi nejen z Británie a Ameriky, ale například také z Německa, Japonska, ze Španělska (a což bylo často poněkud větším problémem) z Francie. A proč to píšu? No všichni se dovedli vyjadřovat na úrovni komerčních smluv v angličtině a většina z nich rozuměla ze všech různých jazyků kromě své mateřštiny asi právě jen tomuto jazyku. Musím ale podotknout, že ovšem ne tak perfektně, jak by to asi Čulík rád chtěl, ale to Američané a Australané také neuměli...

Co jsem z toho poznal? Kdybyste chtěli pracovat například v Neveklově u Benešova v hospodě, asi angličtinu nepotřebujete, kdybyste ale chtěli 'jen' prodávat sklo U Mosera v Praze, tak by Vás bez základních znalostí nejen angličtiny, ale i němčiny asi nezaměstnali. A kdybyste nechtěli pracovat jen ve firmě s kontaktem do zahraničí, ale udělat nějakou aspoň malou kariéru v cizině, měli byste umět angličtinu tak, že v tom jazyku můžete vyjednávat o detailech komerčních smluv.

Chtěl bych se ale ještě jednou vrátit k úvodu článku. To že Oettinger byl jmenován komisařem, není jeho ostuda, ale ostuda naší kancléřky. To, že jmenování přijal, ukazuje jen na to, že asi měli pravdu lidé, kteří si už dlouho myslí, že jmenovaný nemá ani na vnitrostátní funkci ministerského předsedy spolkové země. Odpovědnost za výběr personálu pochopitelně nikdy nenesou kandidáti. Mělo by ale také být jasné, že někteří by se o některá místa ani neměli ucházet, protože jim chybějí k tomu potřebné základní znalosti. Avšak nejen v politice někdy bohužel nejde o to, co člověk umí. Takových případů ale asi sami znáte dost, a nejen z minulosti, ale také ze současnosti, nebo ne?

Německo dnes
Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 29.1. 2010