Hugo Chávez chce sjednocovat světovou levici a ustanovit novou socialistickou internacionálu

12. 12. 2009

První internacionála, kterou založil Marx v roce 1864, "se zhroutila". Druhá internacionála, založena v roce 1889 "se rozpadla, když členské strany podpořily své vlády v krveprolití první světové války". Třetí internacionála, založena po Říjnové revoluci, podle Cháveze "zdegenerovala na stalinismus" a "zradila všude ve světě boj za socialismus".

Lev Trockij založil Čtvrtou internacionálu v roce 1938. Trockij zemřel v roce 1940 a jeho pokračovatelé nebyli schopni vytvořit masové hnutí", dodává Chávez. "Tváří v tvář krachu reálného socialismu a sociální demokracie, nová internacionála musí představovat ducha kolektivního odkazu, který zakladatelé prvních čtyř internacionál zanechali lidstvu, Karl Marx, Friedrich Engels, Klara Zetkin, Rosa Luxemburg, José Carlos Mariategui, Lev Trockij".

Zajímavé je, že ve výčtu internacionál Chávez naprosto ignoruje současnou Socialistickou internacionálu, která sdružuje strany sociálně demokratické a socialistické orientace. Ta existuje v současné podobě od roku 1951, kdy to bylo znovuustanovena na kongresu ve Frankfurtu n. Mohanem a dnes sdružuje více než 60 členských stran ve více než 55 různých zemích, kde se socialisté podílejí na vládě. Prezidentem SI je od ledna 2006 George A. Papandreou, předseda řecké socialistické strany PASOK.

Od roku 1976 do roku 1992 byl předsedou Socialistické internacionály Willy Brandt, bývalý kancléř Německa a nositel Nobelovy ceny za mír z roku 1971. Pierre Mauroy, bývalý francouzský premiér, sloužil jako prezident SI v letech 1992 -- 1999, a António Guterres, bývalý předseda vlády Portugalska, od roku 1999 do roku 2005. SI se řídí zásadami, přijatými XVIII. Kongresem v červnu 1989 ve Stockholmu. Ty požadují dostat pod demokratickou kontrolu internacionalizované ekonomiky a široce rozšířený přístup k informacím a novým technologiím, využití výsledků technologická revoluce na ochranu životního prostředí, vytvoření nových pracovních míst a poskytnutí prostředků pro osvobození lidi z běžné činnosti, zejména usilovat o rozvoj Jihu. Podle zásad SI má být svoboda, rovnost, bezpečnost a prosperita dosažena v rámci demokratického vývoje společnosti.

Problémem Socialistické internacionály možná je, že přijala za člena i Demokratickou stranu USA, případně Labour party v Británii, o jejichž směřování k socialismu a plnění zásad SI se dá úspěšně pochybovat a které patří spíše mezi liberálně demokratické či liberálně sociální strany. Obě totiž uchovávají velmocenské postavení jak USA, tak postkoloniální mocenské postavení Británie. Pomoc chudým zemím Jihu obě strany podmiňují politickými požadavky, nerespektujícími občanská práva těchto zemí. Na exploataci jejich bohatství se v minulosti přitom podílela jak koloniální říše Británie, tak hegemonistická politika kapitalismu v USA. To ale jak Labour party, tak Demokratická strana pomíjejí a tím udržují nejen ekonomickou a sociální , ale především politickou propast mezi Severní a Jižní Amerikou, kde dědictví SImona Bolívara žije o to víc, oč se vlády USA snaží o intervenční politiku.

"Internacionalismus" Hugo Cháveze překročil tradiční "latinskoamerický" rámec. Prezident sice prohlásil, že "epicentrum revolučního boje dnes leží v naší Americe (nuestra America)", nicméně všem delegátům připomenul, že "vědecký socialismus a Internacionály vznikly v Evropě". Jejich jména byla připomenuta vedle jmen "latinsko-amerických osvoboditelů": Simona Bolivara, Francisca Morazana, Maurice Bishopa, Sandina... A budoucí Internacionála podle Cháveze musí být "pluralitní", "bez příruček, bez povinností, rozdíly jsou vítány". Delegátovi, který namítl, proč zakládat další koordinační a organizační struktury, se dostalo od Cháveze odpovědi: "Je všude mnoho míst pro diskuse, ale nikde pro konkrétní akce". "Musíme se ujmout úlohy avantgardy".

Zvláštní rezoluce, schválená většinou delegátů, se vyslovila pro "5. Socialistickou internacionálu jako prostor ve kterém strany, hnutí a proudy se socialistickou orientaci budou společně koordinovat strategii boje proti imperialismu, za svržení kapitalismu a za socialismus". Nová mezinárodní organizace "musí odpovědět na výzvy naší doby tím, že se stane nástrojem sjednocování a koordinace lidu, které bojují za záchranu planety".

Venezuelský prezident je přesvědčen, že budoucí 5. Internacionála bude "socialistická". Prohlásil to také sjezd Sjednocené socialistické strany Venezuely, který se sešel 21. listopadu. 772 delegátů základních organizací tuto orientaci schválilo. Diskuse, která začíná uvnitř strany "se obrací k lidu, ke společenským organizacím a k ostatním formám lidové moci v zemi". Sjednocená socialistická strana Venezuely (Parti Socialiste Unifié du Venezuela) má milión členů. Hugo Chávez doufá, že 5 Internacionála bude prohlášena v dubnu 2010.

V Caracasu bylo přítomno 55 stran z celého světa. Z Evropy se zúčastnily tři strany -- portugalský Levicový blok (Bloc de gauche), německá Die Linke a francouzská Levicová strana (Parti de gauche). Francouzská Parti de gauche vznikla po odchodu 3000 aktivistů ze Socialistické strany a Strany evropských socialistů, 17. listopadu (podobnost čistě náhodná) 2008. Přestaly je bavit nekonečné debaty o "nepřekročitelném obzoru liberálního kapitalismu". Připravují sjezd s programem "Socialismus XXI století -- tvůrce nového světa", který se koná v červnu 2010. Jejich delegace to přišla do Caracasu sdělit.

Vytisknout