Dotaz k degresivní dani

9. 10. 2009

Pokud se nemýlím, autorka poněkud pozapomněla na jednu drobnost. V celém článku argumentuje tím, že jeden z jejich pokusných subjektů neplatí sociální a zdravotní protože už dosáhl stropu. Jenže ve výpočtu, kolik tento člověk zaplatil chybí částka, kterou musel za výdělek prvních 1.1 milionů zaplatit (což je mírně přes 200 tisíc). Pak by ale platil zbytek roku 12.930 tj. 10x12.930 + cca 200 000 za první dva měsíce. Jeho "soupeř" pak 12x18.030.

Jasně je vidět, že první ze zmiňovaných tak nakonec během roku zaplatí více.

Tak o jaké degresivní dani je řeč ?

Autorka Eva Rousová vysvětluje:

Je třeba si uvědomit, jak se posuzuje, zda je daň progresivní, rovná nebo degresivní. Pro toto posouzení se zkoumá závislost mezi výší hrubé mzdy a procentem daně vzhledem k hrubé mzdě. Posuzují se tedy procenta, ne částky daní v absolutní velikosti. ODS také mluví o 15% rovné dani, ne o nějaké pevné částce daně stejné pro každého.

V mém příkladě vydělal první člověk v měsících lednu a únoru po 500.000,- Kč, z toho vypočítaná záloha na daň v těchto měsících činí 100.500 Kč, tj. 20,1% hrubé mzdy. V březnu vydělal také 500.000 Kč, ale jeho superhrubá mzda činila už jenom 630.640,- Kč, základ daně 630.700, vypočítaná záloha na daň 94.605 Kč, tedy 18,9% hrubé mzdy. V dalších měsících se už jeho superhrubá mzda rovnala hrubé mzdě a vypočítaná záloha na daň činila 15% hrubé mzdy. Potom mohou nastat takové paradoxy, že při stejné měsíční hrubé mzdě u dvou lidí vyjdou dvě naprosto různé daně.

Vytisknout