Klaus prohrál

11. 10. 2009 / Boris Cvek

Když teď pozoruji chování prezidenta Klause, nevěřím vlastním očím. Ačkoli jsem o něm neměl valné mínění ani dříve, jak čtenáři Britských listů vědí, nikdy by mne nenapadlo, že sám, bez jakéhokoli mandátu, bude stát proti rozhodnutí Parlamentu a proti všem státům Evropské unie, které společnou dohodu už schválily, jen proto, že má jiné mínění.

Neberu Klausovi jeho odpor k EU, neberu mu právo aktivně kritizovat, vznášet pochybnosti a podmínky během ratifikačního procesu v ČR - měl říci předem, co si žádá, aby podepsal, měl si pro své stanovisko získat Parlament a vládu, a tak by jeho osobní postoj byl postojem jednoho z 27 států a měl by svou váhu.

Dobře, chce-li se ČR stavět na hlavu, ať se staví, ať je to ale ČR a nikoli jeden bláznivý stařík, který byl zvolen těsnou většinou za prezidenta ČR, když se před voliteli dušoval, že nebude aktivistickým prezidentem.

Ti, kdo se dnes Klause zastávají, jako např. sobotní ostudné vydání Lidových novin, které si libuje v tom, že ostatní státy musí počkat, až jak se rozmyslí náš děda (jako by EU byla rakousko-uherské mocnářství a Klaus pomatený Starý Procházka), zcela ignorují, že ČR není prezidentská demokracie a že vůle jednoho pomatence, který chce měnit podmínky až poté, co si všichni plácli, a to jen a jen ze své osobní libovůle, opravdu nemá a nesmí nahradit vůli Parlamentu.

Prezident Klaus prostě prohrál a odmítá to uznat a chová se jako malé děcko: když prohrál u Ústavního soudu (a jeho nohsledi prohrají zřejmě taky, tedy aspoň nikdo neuvažuje jako reálnou variantu, že by ÚS Lisabonskou smlouvu odmítl jako protiústavní), když ho zklamali Irové a nyní ho zradil i jinak zabedněný polský prezident, který ví, že všechno má své meze a politika vyžaduje schopnost zatnout zuby a učinit i něco proti vlastní zaujatosti, Klaus dupe nohama do země a balamutí švédského premiéra, který Klausovy výmluvy pustil ven - a stařík na Hradě se k tomu teď musí hlásit.

Kupme mu raději nějaká antidepresiva a hračky, aby zapomněl na svou narcistní bolístku a konečně podepsal, co podepsat prostě musí, pokud nechce učinit puč a sesadit v ČR parlamentní demokracii.

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 9.10. 2009