Proč máme v ČR i nadále degresivní daň z příjmu fyzických osob?

6. 10. 2009 / Ema Rousová

To je otázka, kterou si v poslední době často kladu. Protože Britské listy čte spousta inteligentních lidí a mezi nimi se jistě najde i někdo lépe informovaný než já, třeba se dočkám touto cestou odpovědi. Teď se asi někdo zarazí a řekne: „O jaké degresivní dani je řeč? Přece ODS prosadila od roku 2008 patnáctiprocentní rovnou daň!“

Je však třeba si uvědomit, že pro výpočet daně je důležité nejen procento, ale také základ, ze kterého procenta počítáme.

Základem pro výpočet „rovné“ daně je takzvaná superhrubá mzda, pojem zavedený v souvislosti se změnou Zákona o daních z příjmů v roce 2008. Superhrubá mzda se vypočítá tak, že se sečte hrubá mzda s odvody zaměstnavatele na zdravotní a sociální pojištění (letos celkem 34% hrubé mzdy - pozn. JČ: Pro srovnání: v Británii činí tyto odvody 12,8 procent! Jak obrovskými částkami plýtvá česká státní správa!! a jak obrovskými částkami zatěžuje zaměstnavatele!! ). Jelikož základy sociálního a zdravotního pojištění mají od roku 2008 svůj strop, od určité částky ročního příjmu (v roce 2009 je to 1.130.640 Kč) se měsíční superhrubá mzda skokem sníží a rovná se hrubé mzdě.

Pro výpočet vašeho čistého příjmu je ale podstatná vaše hrubá mzda, superhrubou mzdu vám nikdo nevyplatí. Všechny srážky včetně daní se odečítají od vaší hrubé mzdy. Proto vaše daňové zatížení nejlépe vystihuje procento daně vztažené k hrubé mzdě. A to v roce 2009 činí 20,1% (15% ze 134) do hrubého ročního příjmu 1.130.640 Kč, nad tento příjem je to opravdu jenom 15%.

Nejlépe si to ukážeme na příkladě: Mějme dva lidi. Dejme tomu, že oba jsou bezdětní, nejsou to invalidé ani studenti, první má měsíční plat 80.000 Kč, druhý 500.000 Kč. Aby se nám daně dobře porovnávaly, dostane první z nich např. v měsíci červnu 2009 odměnu 20.000 Kč a druhý onemocní a bude 4/5 měsíce nemocný, takže každý bude mít hrubou mzdu 100.000 Kč.

Superhrubá mzda prvního člověka činí 134.000 Kč a on zaplatí na dani po slevě 18.030 Kč.

Druhý člověk dosáhl stropu pro základ zdravotního a sociálního pojištění (1.130.640 Kč) již v březnu. Takže sociální ani zdravotní pojištění už od dubna neplatí. Jeho superhrubá mzda se rovná jeho hrubé mzdě a je to 100.000 Kč a na dani po slevě zaplatí 12.930 Kč.

Detailní výpočet je na konci článku.

Na tomto příkladu je názorně vidět, že zavedení stropu na sociální a zdravotní pojištění má zpětný vliv na výši daně. Sám ministr financí Eduard Janota mluvil o chybě v zákoně. Jsme jedinou zemí na světě, která má degresivní daň z příjmu, a tento stav navíc vytváří prostředí pro daňové úniky. Janotův balíček obsahoval i návrh zvýšení procenta daně z příjmů nad strop pro zdravotní a sociální pojištění. Avšak tento návrh byl po dohodě ODS a ČSSD stažen.

Od solidní pravicové strany bych očekávala, že uzná chybu a bude souhlasit s úpravou daně tak, aby „rovná daň“ byla skutečně rovná.

Od sociální demokracie bych očekávala, že bude hlasitě protestovat a roznese ODS na kopytech. ČSSD nic z toho neudělala a požadavek mírně progresivní daně ve vší tichosti vyměnila za ústupky v sociální oblasti.

Napadají mne různé důvody, proč to takhle dopadlo. Zde nabízím čtyři z možných vysvětlení, která ale nemohu ani potvrdit, ani vyvrátit:

  • Ve vedení politických stran se nenajde nikdo, kdo by uměl počítat.
  • Politické špičky mají tak vysoké příjmy, že jim současný stav vyhovuje.
  • Pro ODS je „rovná daň“ ikonou a nesmí být v žádném případě zpochybněna. Proto se raději domluví s ČSSD na ústupcích v jiné oblasti, než aby na dani cokoliv měnila.
  • Hašteření politických stran je ve skutečnosti jenom kašpárkové divadlo pro veřejnost. O opravdu důležitých věcech ve státě rozhoduje někdo úplně jiný.

Teď čekám, jestli mi někdo na stránkách Britských listů napíše, jak to doopravdy je.

Detailní výpočet:

Pro jednoduchost uvádím součty odvodů na sociální (SP) a zdravotní (ZP) pojištění.

1.Zaměstnanec, který nedosáhl příjmu 1.130.640 Kč od počátku roku
 Zdanitelný příjem, hrubá mzda100.000
Odvody zaměstnavatele na SP a ZP (34% celkem) +34.000
Základ daně (superhrubá mzda) 134.000
Záloha na daň před slevou (15% ze 134.000) 20.100
Sleva na dani -2.070
Výsledná záloha na daň 18.030
Výpočet čistého příjmu:
Zdanitelný příjem, hrubá mzda100.000
Výsledná záloha na daň -18.030
SP a ZP zaměstnanec (11% celkem) -11.000
Čistá mzda 70.970
 
2.Zaměstnanec, který dosáhl příjmu 1.130.640 Kč od počátku roku
 Zdanitelný příjem, hrubá mzda100.000
Odvody zaměstnavatele na SP a ZP 0
Základ daně (superhrubá mzda) 100.000
Záloha na daň před slevou (15% ze 100.000) 15.000
Sleva na dani -2.070
Výsledná záloha na daň 12.930
Výpočet čistého příjmu:  
Zdanitelný příjem, hrubá mzda100.000
Výsledná záloha na daň-12.930
SP a ZP zaměstnanec 0
Čistá mzda 87.070

Poznámka: Pokud by 2. zaměstnanec v měsíci onemocněl a byl 4/5 měsíce nemocný, dostane ještě náhradu mzdy za dobu pracovní neschopnosti a nemocenské dávky, což jsou ale příjmy osvobozené od daně.

Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 6.10. 2009