To, co se děje, je horší než divoký sen

7. 10. 2009

- letošní rok bude propad HDP minimálně ve výši 5%. Tuto hodnotu uváděli ekonomičtí experti odborů již koncem roku 2008 a počátkem roku 2009. Takže když pan ministr Janota ve sněmovně při projednávání "jeho" balíčku uváděl na kritiku "proč pro rok 2009 vycházelo ministerstvo financí z nereálných čísel", že tyto hodnoty uváděla většina renomovaných expertů, tak nemluvil pravdu.

- A pro rok 2010 se opět vychází ze špatných předpokladů, zejména z toho, že např. v Německu dochází k oživení. Jak jste na to přišli (pokud se alespoň trochu držíte zákonů makroekonomiky)? Základním zdrojem HDP je spotřeba a je zcela jedno, zda přímá (konečná) nebo zprostředkovaná přes investice či zahraniční obchod. Trh (tedy alespoň ten, o který podnikatelé v honbě za stále většími zisky stojí, t.j. trh se solventními zákazníky) je však nasycen a původně hypotéční krize se prakticky přelila do krize z nadvýroby. Taky jen proto (a nikoliv kvůli hypotéčnímu trhu) se postupně zastavují další a další podniky, neboť se prudce snižuje poptávka. A protože se v důsledku nedostatku poptávky propouští, tak počet potenciálních zákazníků dále klesá, a pokud se vlády nezačnou zabývat plánovitě vznikem nových pracovních míst a místo toho budou mylně předpokládat, že vznik těchto míst vyřeší neviditelná ruka trhu, pak nás v roce 2010 čeká pokles nikoliv 0,5% (který se dnes uvádí), ale minimálné -3% (a to jsem optimista).

V některých zemích sice došlo ke zmírnění rychlosti propadu hospodářství, ale pokud si "nalejeme čistého vína", tak jen proto, že různými finančními injekcemi (šrotovné, odkup špatných pohledávek od bank atd) se do ekonomiky "nalily" prací a výrobou nepodložené peníze, čímž se propad výroby s návazným propouštěním pouze oddálil.

To vše se děje v domnění, že se do té doby trh zotaví, ale on nemá z čeho a hlavně to už nebude tentýž trh, t.j. s modlou trvale rostoucího konzumu. Bude nutno výrobu jednotlivých komodit určitým způsobem regulovat, jinak se z tohoto začarovaného kruhu nikdy nedostaneme. Už slyším, že to jsou socialistické metody. Podívejte se ale třeba na ekonomiku v Dánsku, které má nejvyšší životní úroveň v EU. Tam se tyto zásady plně uplatňují (např. v zemědělství). Spoustu věcí umíme vyrobit (a kvalitně). Mnohé věci asi dráž než např. v Číně, ale když budou mít lidé práci, tak si koupí i to dražší zboží.

Je pravda, že obchodníci nebudou pak asi mít takové zisky (neboť nebudou moci použít tak vysoké marže), ale to si musíte vybrat - buď relativně spokojené obyvatelstvo, protože jeho významná většina bude mít práci (t.j. nezaměstnanost do 3%), nebo nebezpečí sociálních nepokojů, v nichž mohou převládnout extremistické skupiny a strany. V Německu se taky dostal Hitler k moci proto, že po katastrofální situaci, v níž byla Výmarská republika, dal lidem práci. Sice zejména ve zbrojovkách, ale když máte hlad, je vám jedno, jakou vám nabídnou práci.

Bez toho, že lidé dostanou peníze za práci, aby je pak zase mohli utratit, se trh nemůže zvednout. Někteří naši novináři (asi aby se zavděčili) se smějí Číňanům, že na socialisticky řízené hospodářství naroubovali mnoho prvků kapitalistické tržní ekonomiky. Já bych se jim nesmál. Je to velmi pracovitý a pragmatický národ. Nemusím s mnoha metodami používanými v běžném životě souhlasit (ale to samé platí třeba i pro USA a další země), ale to neznamená, že je u nich špatné vše. Takže si říkám, co takhle na naší tržní ekonomiku naopak naroubovat některé netržní metody řízení ekonomiky?

- V posledních dvou letech se alfou a omegou pravicových politiků a ekonomů stala rovná daň. A panové jako pan Kalousek na jakékoliv změny hned křičí, že když dojde ke změně, že od nás tito "nepostradatelní" kapitáni průmyslu a obchodu odejdou. Ve Finsku, Dánsku či Švédsku mají vysoká a výrazně odstupňovaná zdanění - a utekli tito lidé? Naopak - v těchto zemích je i v současné celosvětové krizi sice malý, ale kladný růst HDP. Tak nevím, já jsem byl veden k tomu učit se u chytrých. Ale my v Česku si vytvoříme svůj vlastní kapitalismus - "a světu ukážeme!"

- Existuje (doufám, že napříště vždy jen teoreticky) ještě jeden způsob rozhýbání trhu, a to tak, že vše zničíme, abychom to pak mohli znovu vyrábět, protože trh bude znovu hladový. Tak to kapitalismus udělal v minulém století dvakrát celosvětově s cílem po novém rozdělení teritorií a v posledních 20 letech je tu jedna lokální válka za druhou. Vždy tak zvaně za demokracii či jiné ideály, ale prakticky jde o ovládnutí oblastí zdrojů energie a surovin.

Závěrem a tak trochu mimo výše uvedenou úvahu o našich ekonomických možnostech a východiscích mám jednu otázku, kterou (pokud je mi známo) nikdo veřejně nepoložil - a hlavně jsem nikde neviděl relevantní odpověď: V Afghánistánu se již řadu let válčí. Američanů a vojáků z dalších zemí je tam už cca 110 000.

Nechci se zabývat otázkou, jak to, že už dávno nevyhráli, i když je zcela logické, že talibánci totiž nemají kam ustoupit, takže buď dojde prakticky skoro ke genocidě národa, nebo odejdeme. Mně na tomto místě spíše zajímá otázka, odkud berou talibánci náboje, resp. miliony nábojů.

Na území Afghánistánu žádné zbrojovky nejsou. Z Ruska tam zbraně a náboje určitě nejdou, to už by minimálně náš tisk dávno vykřičel do světa. Že náboje kupují za opium, je jasné. Zbraně mají americké (dodané Američany pro boj proti Rusům), v USA je po drogách velká poptávka, takže asi náboje dodávají výrobci přímo z USA?!

Je to vůbec možné, že by jen kvůli zisku někdo dodával nepříteli zbraně a náboje? A tady neobstojí, že tyto prodeje jdou přes spoustu překupníků, protože se jedná o ohromná množství a nikoliv o dodávku pro cvičný trénink na střelnici.

Když si k tomu pak přečtu, že největším vývozcem zbraní je USA s ročním obratem 37 mld. US, druhá Itálie (! - to mě velmi překvapilo) s hodnotou 3,7 mld. US a Rusko je teprve třetí s hodnotou 3,4 mld. US, tak nevím, co si mám myslet. Vždyť by muselo stačit zablokovat dodávky střeliva a během relativně krátké doby by se talibánci vzdali sami. Děsím se pomyšlení, že se to možná ani nechce. Jinak přeji příjemný den.

Vytisknout