Lobbing neupravený zákonem je čistá korupce
7. 10. 2009 / Stanislav A. Hošek
V českém právním řádu neexistují pravidla lobbování zákonodárců. Občan podle zásad našeho právního řádu může dělat vše, co není zákonem zakázáno. Státní úředníci, tedy i poslanci, ale právě naopak nesmí dělat nic, co jim zákon nenařizuje, nebo nepovoluje. Řečeno jinak. Každý poslanec, jako jednotlivec, tím dříve jako reprezentant strany, nesmí kupříkladu vůbec ani přijít do přímého styku s lobbisty. Pro takový jeho vztah totiž v naší zemi chybí zákonná úprava. A jelikož lobbisté nezvyšují pouze informovanost zákonodárců, ale i požitky jejich, či politické strany, jde o čistočistou korupci. Takže si troufám tvrdit, že lobbování zákonodárců bez zákonné úpravy je fakticky trestným činem korupce. Každý jiný výklad je pouhým matením veřejnosti, sloužící pouze k tomu, aby se poslanci nepřipravili o své privilegium.
Píši-li tedy o lobbování jako o privilegiu zákonodárců, vnímám ho hned ve dvou rovinách. V prvé rovině jde dokonce o absurditu. Zatímco každý občan mnohdy potřebné informace velmi těžce vyhledává a za naprostou většinu získávaných informací musí zaplatit a to mnohdy až neadekvátně vysokou cenu, zákonodárci jsou lobbujícími vyhledáváni, informováni zdarma a ještě k tomu obdarováváni. Paradoxně tedy poslanci a jejich strany za informovanost či poučení neplatí, ale navíc dostávají připlaceno.
Druhou rovinu privilegovanosti zákonodárců vidím ve faktu, že jim coby zaměstnancům jejich zaměstnavatel, jediný to mocenský suverén v zemi, takovouto ziskovou činnost vůbec nepovolil. Nadtož aby se ho alespoň dotázali, zda nemá nic proti takto získaným bonusům. Takže z tohoto zorného úhlu považuji lobbování bez povolení -- třeba prostřednictvím všelidového referenda -- za privilegium usurpované zákonodárci, čili fakticky zneužíváním veřejné funkce.
Jak z toho.
Z dosud napsaného si dovoluji vyvodit následující návrhy. Lobbing musí být zákonodárcům povolen ve všeobecném referendu, jinak by měl být v každém jednotlivém případě považován za korupci. V referendu by měla být schválena i rámcová pravidla lobbování. Přikláním se pak pro toto minimum. Všichni lobbisté, firmy i jejich jednotliví příslušníci, musí být registrováni a jejich seznam veřejně přístupný. Žádný zákonodárce nesmí přijít do přímého styku s lobbisty. Ten pro něj může zajišťovat pouze jeho kancelář. Jakékoliv "výnosy" z lobbingu mohou být, třeba i prostřednictvím kanceláře poslance, přijímány jen politickou stranou, která je musí zveřejnit ve svém účetnictví. Nezařazení poslanci musí předem oznámit, které straně budou z lobbingu zasílat příspěvek.
VytisknoutObsah vydání | Středa 7.10. 2009
-
7.10. 2009 / USA: Střední třída a nová společenská smlouva7.10. 2009 / Dolar má být zlikvidován jako mezinárodní měna6.10. 2009 / Jan PotměšilPodivné: Ministryně zveřejnění stížnosti slibuje, ale ministerstvo dokument zveřejnit odmítne7.10. 2009 / Ideologická manipulace v České televizi7.10. 2009 / Doufám, že Britské listy skončí pod gilotinou7.10. 2009 / To, co se děje, je horší než divoký sen6.10. 2009 / Banky očekávají bankrot Lotyšska6.10. 2009 / Jinak se svět ocitne znovu nad propastí6.10. 2009 / Prohry a výhry po dvaceti letech5.10. 2009 / Gore Vidal: "V USA budeme mít brzo diktaturu"5.10. 2009 / Výlet do Prahy1.9. 2009 / Hospodaření OSBL za srpen 2009