Tak byl, či nebyl komunismus?

9. 10. 2009 / Jiří Baťa

O hrubém chování, vulgárním vyjadřování, extrémním vystupování a celé řadě různých provokačních kauz, přehmatů a jiných extempore bývalého předsedy vlády a stávajícího předsedy ODS jsme se měli možnost přesvědčit nesčíslněkrát. Ne jednou se o něm vyjádřili ve smyslu valašského žargonu, že je to "chlap s gulama" (zapomněli dodat, že i s pořádným "nosem"!) Asi na tom bude něco pravdy, což ovšem neznamená, že takto jeho strukturovaná povaha, morálka a osobní ego jej opravňuje k výrokům, které jsou na hranici zdravého rozumu (o morálce a etice nemluvě).

Nevím, zda je až tak nenávistně citlivý na dobu před "sametovou" revolucí, nebo, nedej bože, je takový pošetilec a fantasta, když tvrdí, že Česku i po dvaceti letech hrozí návrat komunismu a že hlavní vinu na tom má veřejná správa! Tak to je síla, to tu fakt ještě nebylo. To by od něj, vzdělaného člověka, notabene vystudovaného a odkojeného dobou totality, nikoliv KOMUNISMU, nečekal ani ten největší oportunista nebo zarytý odpůrce komunistického režimu. Komunismus a vláda komunistů není totiž jedno a to samé. Leč to není pro M. Topolánka asi podstatné.

Ne, nejde o slovíčkaření, ale o holý fakt, neboť nazývat něco něčím, co nikdy neexistovalo, a o čemž lze úspěšně pochybovat už kvůli samé podstatě takového nereálného společenského režimu, je buďto nedostatek soudnosti, nebo, použiji-li jeho vlastního vyjádření o svém stranickém kolegovi, jde o výrok "nějakého blba z Dolní Horní". Buď jak buď, Topolánkem cloumá nejistota z událostí dnů dnešních i nedávno minulých a zřejmě také z obav, že se mu zhroutí jeho zidealizovaný pravičácký domeček (volební vítězství) z karet.

Nazývat jistou časovou etapu komunismem je stejné, jako naši dnešní dobu nazývat dobou demokratickou. To, že se v takovém či onakém režimu projevují jisté prvky něčeho, ještě neznamená, že ten systém je takovým jako celek. Přirovnal bych to k nákaze člověka virem HIV s tím, že přece nemohu tvrdit, že dotyčný má AIDS. Měla-li doba totality, tedy vlády komunistů tendenci dosáhnout "konečného cíle" nazývaného komunismus, pak jednak k tomuto cíli bylo nutné úspěšně dobudovat systém, zvaný socialismus. Pokud dobře víme, ani ten budovaný socialismus dobudován nebyl, proto tím méně mohl u nás existovat komunismus. Není nepodstatné nezmínit, že v tu dobu neexistoval komunismus (jako takový) ani v tehdejším SSSR! A to byla nějaká bašta komunistů!

Stejné je to s naší demokracií. Přes velkohubé vytrubování do světa je na tom dnešní demokracie stejně, jako Česko (dříve ČSR, ČSSR, ČSFR) s komunismem v letech 1945-1989: ani ryba ani rak, dnes rovněž, ani demokracie, snad či spíše pravicová totalita, avšak v žádném případě to není ta kýžená demokracie. Tedy není - jak pro koho! Pro politiky, podnikatele, lobbyisty, tuneláře, privatizéry, bankéře a pro jiné týpky stav, který oni nazývají demokracie, rozhodně demokracií není, ale oni ji za demokracii přesto vydávají. A protože jsou tito lidé "u kormidla" a mají tučná konta, mohou si také dovolit tvrdit a hlásat, že je v Česku demokracie. Jen jim jaksi uniká, že většina občanů Česka má na tu "jejich" demokracii zcela, ale opravdu zcela jiný názor. U ODS je to snad přímo provokace vůči občanům, jestliže si ve svém názvu říká, že je to strana Občanská (na občany z vysoka kašle), Demokratická ( jak již zmíněno, jak pro koho).

Je však pozoruhodné a směšné současně, že Topolánek vidí komunistické nebezpečí ve veřejné správě, tedy právě tam, kde je všechno prorostlé korupcí, pod vlivem ODS či s provázanými vztahy ODS-ČSSD, kde si jdou na ruku všichni, kdo je v ODS nebo s touto stranou sympatizuje. Takže to říká ten pravý, jenže účel světí prostředky. I ty Topolánkovy výkřiky do tmy mají svůj účel, ne že ne. Jenže -- kdo mu to má věřit? Vždyť on tomu snad ani sám nevěří! No ale strašit může, ztrapňuje jen sám sebe. Říká se, že přání je otcem myšlenky. Snad nás těmito myšlenkami hodlá Topolánek potvrdit, že to co říká máme brát vážně. A proto varuje. Takže asi nezbývá, než se k němu přidat a volat: národe pozor, komunismus je za dveřmi (veřejné správy)! Uf, to je síla!

PS. K lepší identifikaci by bylo dobré, kdyby M. Topolánek komunismus poněkud blíže popsal, aby se ti ohrožení (ale i ti ostatní) mohli lépe orientovat a připravit, až jim ten komunismus zaklepe doma na dveře. Ta popiska by mohla být opravdu docela zajímavá!

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 9.10. 2009