Vědci nevytvořili řádná pravidla jak hodnotit vědu a výzkum

7. 10. 2009 / Antonie Hančíková

Veřejnou podporou se rozumí transfer veřejných prostředků do podnikání, při čemž ÚOHS musí zkoumat, zda touto veřejnou podporou nedojde ke zvýhodnění podporovaného subjektu tak, aby byla narušena hospodářská soutěž v podporované oblasti na trhu. Pokud k narušení hospodářské soutěže dojde, což je při poskytnutí veřejné podpory obvyklé, musí zkoumat, zda přínos, který plyne z poskytnuté veřejné podpory je vyšší než určitá porucha, která nastane porušením rovnováhy soutěžících subjektů na trhu.

Byla mi přidělena oblast VaV. Pro mne neznámá oblast. Strávila jsem se svými kolegy stovky hodin studiem příslušných předpisů, školení, konzultací. Protože souhlas s poskytnutou veřejnou podporou byl vázán na stanovisko ÚOHS, mnohdy provázelo rozhodnutí o vydaném stanovisku spoustu probdělých nocí. Pracovala jsem v této oblasti od roku 1999 do roku 2002.

Jak to vidím dnes. Vinu za demonstrace vědců, informování veřejnosti o nedostatku finančních prostředků do VaV nesou podle mého názoru vědci, výzkumníci a někteří státní úředníci. A sdělím vám proč.

Stát, Česká republika, musí vypracovat vizi vývoje hospodářského a ekonomického rozvoje nejméně pro období 5 let a další dlouhodobé trendy. Na tuto koncepci musí navázat jednotlivé resorty se svými vizemi a svým směřováním. A na tyto podklady musí navázat oblast VaV se svým orientováním do výzkumu -- základního, aplikovaného a dalšího vědeckého bádání.

Domnívám se, že objem finančních prostředků, které tento stát vkládal do VaV je velmi štědrý. Demokratický stát však musí také zkoumat přínosy z této činnosti. To byla oblast našich velmi tvrdých diskusí na resortech a na Radě vlády pro výzkum a vývoj.

Protože neexistuje státní úředník, který by mohl či uměl posoudit výsledky výzkumu a vývoje v určité oblasti, měly být vytvořeny oponentní skupiny, možná i s využitím zahraničních zkušeností, z nichž jsme také čerpali my na ÚOHS, které by nastavily parametry -- zda je potřebné tu či onu oblast zkoumat, zda není levnější převzít licenci z jiných zemí, jaký je cíl výzkumu a za jaké finanční prostředky bude pořízen.

Zjednodušeně -- zda se vložené finanční prostředky státu vrátí. Veškeré finanční prostředky státu musí být vynakládány účelně, efektivně a hospodárně. K tomuto cíli musí být vytvořena řádná pravidla hodnocení VaV. Věda i výzkum se musí zaměřit na určité důležité oblasti nutné pro další fungování a rozvoj státu.

Není možné rozparcelovovat bádání a zkoumání na desítky, či stovky nepropojených aktivit, u nichž nelze vysledovat jejich výstup a přínos pro společnost. Vzhledem k tomu, že mne tato oblast i nadále zajímá, sleduji různé články v novinách. Velmi mne těší, když čtu, že moji bývalí oponenti dnes také požadují hmatatelné výsledky činnosti vědců a výzkumníků.

Vím, že ne každý základní výzkum končí mimořádným úspěchem. Jsou základní výzkumy, které nebudou dořešeny. To pochopí každý. Ale nemohu pochopit, proč vědci a výzkumníci se nezaměřili na nejzávažnější úkol, tj. nastavit pravidla, mantinely, způsoby hodnocení VaV a nyní by nemuseli demonstrovat na náměstích, ale sáhli by do zásuvky a přinesli na stůl výsledky své činnosti, vyhodnocené, objektivně posouzené a ukázali by společnosti, že za poskytnuté peníze jsou zde relevantní výsledky.

K tomu je ovšem měli nutit a donutit odpovědní státní úředníci. Pokud vědci a výzkumníci připustili, aby mechanismy hodnocení jejich činnosti nastavili sami úředníci a jim se to nyní nelíbí, mohou si za současný stav jenom oni sami. Neříkám, že musím mít ve svém tvrzení ve všem pravdu, ale domnívám se, že od pravdy nejsem příliš daleko.

Profesní demonstrace na náměstích neprožívám, protože jsou to nátlakové akce, které obvykle neřeší problém, jenom problém odsouvají někam do budoucna, přičemž bude časem narůstat jako sněhová koule. A daňový poplatník, který tyto "taškařice" platí, jenom nechápavě kroutí hlavou.

Vytisknout