Zemřel autor dvouhlavňového leteckého kanónu GŠ-23, GŠ-23L, GŠ-6-23 a GŠ-6-30, lafetovaného do ruských strategických jaderných bombardérů Tu-22M, Tu-95, vrtulníku M-24VP i bitevníků Su-15, Su-24, MiG-21, MiG-23, MiG-27, MiG-31 a Su-25T, "pistole 21.století" GŠ-18 či jednohlavňových 30-mm kanónů 2A42 a 2A72 pro BMP-2, BMP-3, BTR-80 a vrtulníky Kamov Ka-50, či čtyřhlavňový kulomet GSHG 7,62 mm ....

Všechny zbraně vytvořené Grjazevem jsou dodnes páteří vyzbroje ruské armády a armád mnoha států. Zpravidla platí, že jejich taktické a technické vlastnosti překonaly podobné zahraniční zbraně. Grjazev vyvíjel i kanóny pro protiletadlový samohybný komplex ZSU-23-4 Šilka, či lehké automatické a poloautomatické vysokorychlostní a rychlopalné zbraně pro speciální účely armády či vojsk ministerstva vnitra či anti-teroristické jednotky (samopaly PP-9-M, PP-93, PP-90M1, 9-mm pistole pistole PP-2000, APB, revolver R -92, 9A-91, odstřelovačské pušky FAC-94, FAR-96 a B-94, ručné granátomet RG-6, automatický granátomet AGS-30, LPO-97, služební zbraně - revolvery R -92KS, pušku P-96S , pistole GS-18 či P-96M.

Konstrukční kancelář Alexandra Georgijeviče Šipunova a Vasilije Petroviče Grjazeva vyvíjela řadu střeleckých a raketových systémů : Tunguska, Fagot, Konkurz, Metis, Reflex, systémy Kaštan, Pancir, Kortik a další.

Obdržel

• titul "Hrdina socialistické práce" 1984
• Řád "Za službu vlasti" III stupně v roce 1997
• Leninův řád v roce 1971 a 1984
• Státní cenu SSSR v roce 1968, 1976
• Cenu Mosina v letech 1966, 1975, 1981, 1986
• Ocenění ruské hospodářské soutěže "Inženýr roku 2001".
• Cenu Fóra "veřejného uznání" z roku 2002
• Pamětní medaile S. L. Kapicy za vědecké objevy v roce 1996
• Medaili města Tula "Za zásluhy o město" v roce 2000
• Titul Čestný občan Tulské oblasti v roce 2008

Василий Петрович Грязев ZDE

Udarnaja sila 001 - Smrtelná zbraň 410 MB AVI