Samozřejmě že mi od samého začátku vadilo, že bez ohledu na anglický název podniku byl všude citován bez výjimky s výslovností [student agenci], tedy českým přehláskováním písmen; ačkoliv by ta výslovnost měla přibližně být aspoň [stjudnt ejdžnsi].

Pochopitelně se lze neodbytně ptát, proč vůbec si takový podnik dává anglický název, když chce být naléhavě kýmkoliv neomylně oslovován -- aby opravdu nebylo mýlky? -- svým způsobem "česky"? Asi proto, že zatím počítal především s českou (a menší měrou slovenskou) klientelou? A aby se zbytečně nezakopávalo v komunikaci se zákazníky a v reklamě? To výraz "Studentská agentura" byl na to jaksi "sprostý"?

Když se u nás něco zaběhne (a nemusí to hned být do neznáma půl miliardy nebo tři sta milionů!), zvykneme si. Ochočíme se na viděné či slyšené jako na samozřejmost. Zbytečně se netrápíme tím, zda to tak je v pořádku. Netoužíme mít opletačky s tím, že by něco mohlo být náležité nebo normální (ne-li žádoucí a potřebné) jinak. Máme dost jiných starostí. A pokud -- "nedej Bože!" -- zůstala v nás jakási stopa odlišné povědomosti, raději se nebudeme lišit od ostatních, kteří zpívají (či s vlky vyjí) jinak. Nelze vyloučit, že dokonce kajícně (a bez prověření!) zatratíme své původní jistoty za nově osvojený návyk, jímž teprve budeme vpravdě "in"!

***

Na půl cesty zůstává v naší české pospolitosti nejednou výslovnost, která sice chce být adekvátní, ale respektuje např. -- kromě celé řady dalších zlozvyků! -- také dva nadmíru běžné v češtině návyky: a) "s" uprostřed slova vyslovovat zněle, tj. jako [z] (např. psané "Consulting" pak -- nesprávně -- zní jako [konzalting], ačkoli správně by to mělo znít přibližně jako [konsalting]; b) oblíbené je přenášení jedné nějak zjištěné výslovnosti stereotypně na všechny případy, takže když se mj. psané "o" nejednou vyslovuje [ou], pak následně, objeví-li se na scéně -- i dabovaných filmů! -- Robert, bývá s oblibou oslovován -- se samozřejmou a vžitou nesprávností -- jako [roubrt], i když mohl být buďto počeštěn na "Roberta", anebo by měl být vyslovován [ro b-t].

***

V rámci již se přibližujícího, známého a opojného předsednictví ČR v rámci EU, dokonce po "sladké" Francii, má být pověřena dopravou rozmanitých oficiálních osobností právě Student Agency. Nechci vidět ty obličeje těch cizinců, až uslyší, že jim dopravní "obslužnost" zajistí "[student agenci]", s pochybně negramotnou výslovností, kterou by určitě nezplodil ani malý černoušek z oblasti Kilimandžára, pokud by aspoň dvakrát zaslechl jméno takové společnosti, vyslovené v aspoň přibližně korektním provedení!

Ještě jsem zůstal dlužen vysvětlení té zmínky o gramotnosti pětiletých Angličanů (a ovšem Angloameričanů). Nemálo se totiž liší v anglickém jazyku grafika od fonetiky; takže děti, jimž je angličtina mateřštinou, se učí číst zhruba tři roky, a raději s tím někdy začnou dříve, aby si ta rozmanitě zrádná různočtení hlásek rychleji osvojily. Jenže ty děti tuší, že se ne vždy dobře strefí; zato my Češi umíme být suverény se svými kreacemi, a nejen v angličtině!

Když jsme si kdysi dávno osvojovali kopanou, uvízl nám nakonec ve výslovnosti ještě za Rakousko-Uherska jako důvěrně domácký výraz "[fotbal]". Asi to nemělo žádné důsledky nikde ve světě. Naši pověst to okamžitě nikterak neohrožovalo. Pokud se dopravní společnosti STUDENT AGENCY dostalo ve výběrovém řízení důvěry, která se dotkne nejednou uší významných zahraničních funkcionářů, pak pokud si chce ponechat již zažitý anglický název, je na čase, aby se s předchozí (jen "divnou", anebo již "křupanskou"?) tradicí při vyslovování názvu podniku přestalo. Chceme opravdu být navenek vnímáni jako přinejmenším "evropská" nedochůdčata? (Mám rozepsaný jiný text k této tématice, takže se ještě k tématice v širším kontextu vrátím.)

Pozn. JČ: Ředitel a vlastník této autobusové společnosti kdesi vysvětloval, že se záměrně rozhodl vyslovovat jméno své firmy počesku jako [student agenci], protože by tehdy v ČR nikdo nedokázal vyslovovat [stjúdnt ejždnsi]. Pak ovšem, jak právem píše pan Dokulil, proč dávat své firmě anglické jméno, když to nikdo vyslovit neumí? Vlk se nažral a koza zůstala celá: Název firmy se vyslovuje počesku a její čeští zákazníci mají "tak nějak" pocit, že je ten název anglický (není), a tedy tak nějak módně západní.

Jsem přesvědčen, že s "křupanskou" tradicí to nemá nic společného. Každý národ či každý jazyk si má právo upravit přejímaný výraz do svého jazyka podle svého. "Postoloprty" kdysi vznikly z poetického latinského názvu této vesnice "Apostolarum Portae (Brány apoštolské)", Pelhřimov ze sídla biskupa Poutníka (Pilgrima). Nikdo nikdy nebude žádný jazyk kritizovat za to, jak kdo do svého jazyka přejímá cizí slovo či jméno; jinak než "místním způsobem" to ani nejde. Britové znají například jednoho českého skladatele, který se podle nich jmenuje [dvoržaek], pokud si na příslušného bývalého prezidenta a dramatika vzpomenou, vyslovují ho jako [vaklav hávl].