22. 1. 2008
Pokud někdo studuje filozofii, nemůže očekávat, že jeho finanční situace bude růžováReaguji na na nářky chudé studentky, slečny Náhlovské. Je příznačné, že se jedná o studentku filozofie, píše Jan Šlezingr. Jsem student pátého ročníku technické univerzity a nikdy jsem mezi svými spolužáky neslyšel nářky na nedostatek peněz, ačkoli mnozí pocházejí z rodin dělníků pracujících za podprůměrnou mzdu. Nikdy jsme si nemuseli stěžovat na nedostatek příležitostí po ukončení studia. Proč? Studujeme techniku a průmysl v současnosti prahne po nových lidech. Studujeme perspektivní obory, které poskytují šanci si po studiu vydělat. Pokud někdo studuje filozofii, nemůže očekávat, že jeho finanční situace bude růžová. Je to prostě tak a není na tom nic "špatného." |
Každý umělec či filozof v minulosti buď musel mít mecenáše, nebo být zatraceně dobrý. Pokud je student humanitního oboru průměrný a nezajištěný, nemůže očekávat žádnou zářivou perspektivu. Slečna se nezmiňuje o žádných přijmech od rodičů. Copak ji vydědili? I lidé s nízkým příjmem, či nezaměstnaní mohou udržet dvě děti na vysoké škole, stačí aby rodiče i student byli skromní. Žádné plasmové televize, žádná dovolená v Chorvatsku. Ale jde to. Slečna se nezmiňuje o žádných přídavcích. Pokud jsou rodiče dívky nemajetní, či pokud žije sama, měla do loňského roku nárok:
To by mělo pokrýt náklady na ubytování na kolejích i privátech. Pokud slečna pracuje na 200 Kč/h alespoň jeden den v týdnu, vydělá si měsíčně 200*8*4 = 6400 korun, které zbývají na jídlo a oblečení. To je výsměch všem opravdu chudým, pokud slečna tvrdí, že se z toho nedá vyžít. Student, který by si vydělával zmíněných 40 Kč/h, by si měsíčně vydělal 1280 korun a neobejde se bez pomoci rodičů. Předpokládám, že 2000 korun rodiče seženou. Během léta si může student vysoké školy vydělat manuální prací cca. 30 tis. korun. Pokud pojede do vychvalované Anglie sbírat jahody, může si možná vydělat i víc. |