Vysokoškolské studium dítěte nebylo nikdy pro rodiče snadné, a to ani za bývalého režimu - živit pět let dítě v produktivním věku na studiích vyžaduje nemalé finanční náklady. Martina to vyřešila tím, že si našla práci, což pochopitelně nelze nepochválit. Jelikož ale nejsem studentem či absolventem filozofické fakulty, zvládám základy matematiky a dokážu spočítat, že při jí uváděných příjmech a nákladech na živobytí stačí pracovat pět dní v měsíci, což nepokládám za nějak strašlivou oběť.

Možná není ideální to, že Martina při studiu pracuje: možná by bylo lepší mít práci a při ní studovat, dnes je nabídka distančního vzdělávání poměrně bohatá. Mezi řádky jeho příspěvku však vidím jiný problém. Vybrala si obor, který ji pravděpodobně neuživí. Není se čemu divit: po filozofech, které po stovkách a stovkách každoročně chrlí fakulty našich vysokých škol, na trhu práce opravdu poptávka není. To si ale měla slečna Náhlovská rozmyslet dříve, než se pro daný obor rozhodla.

Problém Martiny Náhlovské spočívá v tom, že za svou životní situaci klade vinu "vybojované demokracii" a ministrům, kteří "dostávají stále více výhod". Je úžasné, kolik lidí je neustále schopno hledat viníky svých potíží v někom jiném: nacisté je viděli v Židech, komunisté pak v buržoazii a zlotřilém kapitálu. Málokdo je schopen a ochoten hledat (alespoň částečně!!!!) příčiny v sobě samém. V tomto směru přání Martiny - získat schopnost řešit logicky životní situace - její škola bohužel nevyslyšela...