Není důstojné komentovat další vulgární výpady, jako například, že i v té době přední obhájce městské cyklistiky v Praze vlastně jel bez přilby a světel a pro ty nalezené na místě nehody někdo narychlo skočil k němu domů a po cestě je rozmlátil o obrubník. Nebudu se ani pouštět do diskuze, proč údaje citované z tabulky za rok 1996--2006 nemohou vyvracet hlavní tezi tiskové zprávy Auto*matu, že v roce 2007 bylo usmrceno více... O voze a o koze!

Hlavní rovinu problému totiž vidím jinde. Ať již Jan Bouchal udělal v onen osudný večer chybu nebo ne, nebyl to on, kdo zabíjel. On si jistojistě nevybral tuhle tvář města, kde ulice vypadají jako skládky šrotu, kde levé vltavské nábřeží je odpornější a smrdutější než kanály pod ním. Dost možná chybu udělal.

Ale to, co zabilo Jana Bouchala a jen loni v Praze ještě dalších 15 lidí (144 těžce zraněných), není jeden konkrétní řidič. Jsou to ulice plné svištících automobilů, město ke svým občanům nepřátelské na každém kroku. Je to skutečně to, za čím si pražané stojí?

Protože takový svět jsme si pro dnešek vytvořili -- a jen v této konkrétní situaci je mnoho příkladů. Policie ten případ nikdy neřešila, podobně jako neřeší spousty dalších dopravních nehod. Pan Hlinák to považuje za pochopitelné. Jakoby když chcete někoho beztrestně zabít stačilo vzít auto, srazit cyklistu a podepsat pár lejster (nebo ujet). Nikdo po tom pátrat nebude. Jakoby smrt automobilem byl normální zdravý způsob, jak z tohohle světa odejít.

A tak se ptám, nakolik může za svoji smrt cyklista, který učiní chybu? Nebo dítě, které vběhne do vozovky. Kdo je vlastně viníkem nehody?

Pan Hlinák v tom má jasno: ,,Protijedoucí má přednost, tečka.'' Jenže přednost čeho před čím? Když už jsme u toho, co má vlastně v tomhle městě přednost? A proč má v západoevropských městech čím dál více přednost něco jiného?

Když se 17. ledna sešla na místě tragické nehody na travnatém ostrůvku v křižovatce na Nábřeží Kapitána Jaroše asi stovka lidí a zapálili svíčky, pronesl kdosi krátkou řeč do chrchlavého amplionu. A zmínil motto, které kdysi pro Auto*mat Jan Bouchal vymyslel: ,,Dejme autům mat, než ony dají mat nám.''

Autor je členem sdružení Auto*mat