Vážené dámy a pánové,

jménem FITES si Vám tímto dovoluji adresovat oznámení o důvodném podezření, že mohlo dojít ke spáchání trestného činu poškozování cizích práv podle ustanovení § 209 odst. 1 tr. zákona. Skutečnosti nasvědčující spáchání uvedeného trestného činu spatřujeme v níže popsaném jednání pana Ing. Františka Lamberta, Mgr. Jiřího Janečka a členů Rady ČT. Dále se domníváme, že jednáním Ing. Františka Lamberta mohlo dojít i k naplnění skutkové podstaty trestného činu podvodu podle § 250 odst. 1, 3 tr. zákona.

Odůvodnění:

Dne 19.7.2003 byl Ing. František Lambert jmenován do funkce vrchního ředitele České televize. Předpoklady pro výkon této funkce jsou mimo jiné stanoveny zákonem č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky (dále „lustrační zákon“) – viz ustanovení § 1 odst. 1, písm. e) lustračního zákona.

Podle § 2 odst. 1 písm. f) lustračního zákona jedním z předpokladů pro výkon funkce uvedené v § 1 lustračního zákona je, že občan v období od 25. 2. 1948 do 17. 11. 1989 nebyl příslušníkem Lidových milicí, přičemž tuto skutečnost (tedy že nebyl ve stanoveném období příslušníkem LM) byl Ing. František Lambert povinen doložit čestným prohlášením.

Ustanovení § 14 odst. 1 lustračního zákona pak stanoví, že nesplňuje-li občan pro výkon funkce předpoklady uvedené v § 2, skončí pracovní poměr výpovědí danou organizací nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy se organizace o tom dozvěděla, pokud nedojde ke skončení pracovního poměru dohodou nebo jiným způsobem v dřívějším termínu, nebo nedojde-li k zařazení občana na jinou funkci, než která je uvedená v § 1. Odst. 3 § 14 lustračního zákona dále uvádí, že odmítl-li občan učinit čestné prohlášení o skutečnostech uvedených v § 2 odst. 1 písm. d) až h), nebo je-li čestné prohlášení nepravdivé, postupuje se podle odstavce 1 nebo 2 § 14 lustračního zákona.

Z dokumentů, která má FITES k dispozici vyplývá, že Ing. František Lambert byl jmenován do funkce a v této ponechán nejméně 37 měsíců, ačkoliv nesplnil podmínky dané lustračním zákonem. Je zřejmé, že čestné a pravdivé prohlášení měl předložit již před svým jmenováním do funkce (viz znění ustanovení § 5 lustračního zákona – „občan, který má vykonávat funkci v orgánu nebo organizaci uvedených v § 1, předkládá osvědčení, čestné prohlášení, popřípadě nález vedoucímu tohoto orgánu nebo organizace“ - v ustanovení tedy není uvedeno, že se jedná o občana, který vykonává funkci), neboť jedním z předpokladů funkce, kterou vykonával je, že nesmí být v rozhodném období příslušníkem LM. Je také zřejmé, že na tomto protiprávním stavu se musely podílet i osoby, které mají podíl na jeho jmenování do funkce a setrvání v ní, tedy zejména generální ředitel České televize a členové Rady ČT.

Ustanovení § 9, odst. 10 zákona č. 483/1991 Sb., o České televizi, uvádí, že v případech stanovených Statutem České televize generální ředitel jmenuje a odvolává vedoucí zaměstnance České televize po projednání s Radou. Tyto osoby, stejně jako členové Rady, přitom musí podle odst. 11  splňovat předpoklady uvedené v § 4 odst. 3 písm. c) – tedy že: „Členem Rady může být zvolen občan České republiky, který a) je způsobilý k právním úkonům, b) má trvalý pobyt na území České republiky, a c) je bezúhonný; za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, pokud jeho odsouzení pro tento trestný čin nebylo zahlazeno nebo se na něho z jiného důvodu nehledí jako by nebyl odsouzen, a ten, kdo nesplňuje požadavky podle zvláštního zákona – lustrační zákon.).

Z výše uvedeného je zřejmé, že Ing. František Lambert byl do funkce jmenován, ačkoliv nesplnil podmínky dané výše uvedenými zákonnými předpisy, přičemž odpovědné orgány nezasáhly tak, jak dle zákona byly povinny a zároveň nezabezpečily, aby do funkce nebyl jmenován člověk, který nesplňuje podmínky lustračního zákona ani zákona o České televizi a souvisejících předpisů.

Z prohlášení, které Ing. František Lambert předal členům Rady ČT vyplývá mimo jiné následující „vysvětlení“ Ing. Františka Lamberta k věci:

  ... Po ukončení vysoké školy v roce 1979 jsem nastoupil do strojírenské firmy KOVOSVIT, v níž jsem pracoval přes dvacet roků. Vzhledem ke své pracovitosti a dosahovaným výsledkům jsem byl veden jako rezerva na ekonomického náměstka. V té době za mnou přišel můj vedoucí odboru, který byl zároveň předsedou ZO KSČ, a sdělil mi, že je vyloučen můj další služební postup, když nebudu v KSČ. Protože stál za výsledky mé práce, snažil se několik let změnit pohled na mého otce a tím i na moji osobu. Toto se mu povedlo a já jsem byl ve druhé polovině roku 1988 z těchto důvodů přijat do KSČ.

A to i přesto, že jsem tuto organizaci bytostně nesnášel za všechna příkoří, která jsme s rodinou museli vytrpět. Nebyl jsem ale v té době hrdina jako můj otec, abych se vzepřel jako on. Měl jsem dva malé syny (dva a půl roku a tři měsíce) a druhým důvodem byl fakt, že jsem si byl vědom, jak obrovskou práci a jaké úsilí stálo mého vedoucího očištění mé osoby.

Se vstupem do KSČ jsem automaticky byl zaregistrován do Lidových milicí. Pokud vím, tento mechanismus byl praktikován nejen ve strojírenských firmách v jižních Čechách. Podobný osud měly stovky dalších vedoucích pracovníků. Navíc bylo jasné, že odmítnout byť i formální členství v Lidových milicích znamenalo existenční likvidaci. Prohlašuji, že jsem osobně a z vlastní vůle do LM nevstoupil, a svůj odmítavý postoj k této organizaci jsem jednoznačně projevil v listopadu 1989, kdy byly LM povolány k nasazení do Prahy a já toto nasazení i vlastní účast na takové akci opakovaně a výslovně odmítl, žádného výjezdu jsem se nezúčastnil, byť jsem byl několikrát včetně nocí naháněn k účasti.

K tomu, abych nebyl veden jako člen LM, vedla jen jedna cesta. Předstírat nemoc a o této přesvědčit okresního lékaře LM. K tomu jsem se nepropůjčil, protože jsem nikdy nepodváděl. Navíc všichni kolegové znali můj velmi dobrý zdravotní stav a moje sportovní aktivity. Zdůrazňuji, že jsem se nikdy nepodílel na žádné činnosti směřující k potlačování lidských práv nebo svobod, nikdy jsem nikomu svým členstvím v LM osobně neublížil.

Pokud je výše uvedené tvrzení skutečným tvrzením Ing. Františka Lamberta, pak je zcela zřejmé, že věděl o tom, že byl příslušníkem LM a také věděl, že když vstoupí do KSČ, kam dle výše uvedeného prohlášení vstoupil naprosto vědomě a se zištným úmyslem (... sdělil mi, že je vyloučen můj další služební postup, když nebudu v KSČ... Se vstupem do KSČ jsem automaticky byl zaregistrován do Lidových milicí... Navíc bylo jasné, že odmítnout byť i formální členství v Lidových milicích znamenalo existenční likvidaci...), bude zaregistrován i jako člen LM. Tedy nelze absolutně uvěřit jeho účelovému sdělení, že osobně a z vlastní vůle do LM nevstoupil, neboť takové jednání vylučuje obsah celého jeho prohlášení, ze kterého je zřejmé, že věděl, co činí a že byl motivován zejména služebním postupem – tedy motiv Ing. Lamberta, dle obsahu jeho prohlášení, byl zištný. Je také naprosto zřejmé, že tisíce jiných lidí odmítly vstoupit jak do KSČ, tak i do LM a přesto nedošlo k jejich existenční likvidaci, na kterou se „vymlouval“ Ing. František Lambert.

Je tedy zřejmé, a to i s ohledem na zásadu, že neznalost zákona neomlouvá, že Ing. František Lambert věděl o tom, že nesplňuje podmínky dané minimálně lustračním zákonem pro výkon jeho funkce a přesto neučinil nic, co by zabránilo tomu, aby byl do této funkce jmenován. Odpovědné osoby a orgány za jeho jmenování pak navíc o skutečném stavu a překážce neinformoval.

V souvislosti s veřejným prohlášením Ing. Františka Lamberta pro Radu České televize ze dne 7. února 2007, zaslal generální ředitel České televize Mgr. Jiří Janeček, dne 9.2.2007 otevřený dopis předsedovi Stálé komise Senátu Parlamentu ČR pro sdělovací prostředky, ve kterém mimo jiné uvádí, že:

... Před nástupem do České televize mi František Lambert předložil negativní lustrační osvědčení. Dodatečně, až několik dní po nástupu do funkce, mi vyprávěl komplikovaný příběh své minulosti. Z toho, co mi sdělil, jsem nevyrozuměl, že by vstoupil do Lidových milicí, anebo že by jeho minulost byla v rozporu s lustračním zákonem. Ostatně, pokud dobře rozumím textu čestného prohlášení, který před dvěma dny poskytl Radě České televize, ani dnes neuvádí, že by projevil vůli vstoupit do Lidových milicí.

Vzal jsem na vědomí, že za minulého režimu pracoval v řídících funkcích na podnikové úrovni a že byl členem KSČ. To podle mého názoru nemuselo automaticky znamenat vznik i příslušnost k Lidovým milicím. Ostatní požadovaná prohlášení ve smyslu lustračního zákona zajišťoval jako od všech dalších vedoucích pracovníků běžnou administrativní cestou personální útvar, který je kontroluje a archivuje. Od pana vrchního ředitele bylo předložení příslušného prohlášení opakovaně vyžadováno. Personální útvar, který byl v té době v přímé podřízenosti pana vrchního ředitele, několikrát a marně předložení podepsaného prohlášení urgoval. Poté, na podzim 2006, mě vedoucí personálního útvaru informovala, že prohlášení stále chybí.

Od té doby situaci řeším. Považoval jsem za správné poskytnout panu Lambertovi určitý, z lidského hlediska rozumně ospravedlnitelný čas, aby, jestliže byl příslušníkem Lidových milicí, sám situaci vyřešil v souladu se zákonem, anebo jestliže jím nebyl, aby například vyvolal soudní řízení, které by určilo, zda na něj lze pohlížet  jako na příslušníka či nikoli.  Ani jedno se bohužel nestalo, respektive o tom nemám informaci. 3. ledna 2007 jsme se oba setkali se zástupci Nezávislých odborových organizací ČT, kde pan vrchní ředitel sdělil některé skutečnosti ze své minulosti. Ani z tohoto vysvětlení se však nedal učinit jednoznačný závěr. Dnešní chování, kdy se pokouší přenášet odpovědnost na některé členy Rady České televize či odborovou organizaci, je pro mě těžko vysvětlitelné...

S ohledem na skutečnost, že lustrační zákon stanoví, že jedním z předpokladů pro výkon funkcí obsazovaných volbou, jmenováním nebo ustanovováním v České televizi je to, že občan v období od 25. 2. 1948 do 17. 11. 1989 nebyl příslušníkem Lidových milicí, což dokládá čestným prohlášením, přičemž v tomto konkrétním případě se tak nestalo a Ing. František Lambert byl i přesto jmenován bez doložení takového čestného prohlášení, byl porušen zákon. Navíc ačkoliv bylo následně (po několika letech) zjištěno, že Ing. František Lambert podmínku lustračního zákona nesplňuje, nebylo postupováno v souladu s ustanovením § 14 lustračního zákona. Nejen Ing. Lambert, ale také Mgr. Jiří Janeček, jakož i členové Rady, kteří nenapravili tento nezákonný stav, se tímto výše uvedeným postupem mohli dopustit trestného činu poškozování cizích práv ve smyslu ustanovení § 209 odst. 1 tr. zákona.

Objektem tohoto trestného činu jsou jiná než majetková práva jednotlivce, např. v oblasti vztahů rodinných, pracovních apod., ale i práva právnických osob, státu apod. Právem těchto subjektů je přitom zcela jistě i právo na to, aby ve vrcholných funkcích nebyly osoby, které nesplňují podmínky lustračního zákona, tedy zákona zcela zásadně významného právě pro demokratický stát, kterým Česká republika po pádu totalitního režimu je. Právem České televize a občanů ČR, jakož i jiných subjektů je tedy nejen skutečnost, aby ve vrcholných orgánech České televize nebyly osoby nesplňující zákonné podmínky, ale ani osoby, které se na vzniku protizákonného stavu podílely. Celá věc měla přitom velmi negativní dopad na instituci České televize, jakož i na osoby, které se na jejím chodu podílejí, jakož i jiné subjekty, které jsou s Českou televizí spjaty. Tento negativní dopad byl vyvolán právě postupem Ing. Františka Lamberta a Mgr. Jiřího Janečka, jakož i členy Rady ČT, která nezajistila adekvátní nápravu konformní zákonu. Negativní dopad je patrný zejména z náhledu a názorů občanů a vrcholných představitelů ČR na Českou televizi, jakož i z další ztráty důvěry ve vedení České televize, projevené prostřednictvím četných negativních mediálních ohlasů. Je evidentní, že každý negativní mediální ohlas poškozuje jméno subjektu, ke kterému se vztahuje, tím spíše, že se jedná i o názory osob podílejících se finančně (povinnými poplatky) na chodu České televize. Pokud je mediální obraz České televize poškozen takovým způsobem, jak tomu bylo v tomto případě týkajícím se Ing. Františka Lamberta, muselo zákonitě dojít ke vzniku vážné újmy na nemajetkových právech České televize, jakož i jiných subjektů, kterých se činnost České televize dotýká.

K naplnění znaků trestného činu poškozování cizích práv podle § 209 odst. 1 tr. zák. je nutné jednak způsobení vážné újmy na takto vymezených cizích nemajetkových právech a jednak jednání, které má povahu podvodného jednání, tj. uvedení někoho v omyl nebo využití něčího omylu. Zda jde o vážnou újmu na právech, je nutno posuzovat ad hoc, tj. se zřetelem k okolnostem konkrétního případu, zejména k tomu, o jaké právo šlo, jaká byla intenzita újmy na tomto právu a jaké následky to mělo pro poškozeného, zejména zda šlo o škodlivý následek lehce nebo obtížně odstranitelný, popř. již zcela neodstranitelný. Uvedením v omyl je pak takové jednání, kterým pachatel předstírá okolnosti, jež nejsou v souladu se skutečným stavem věci, nebo zatají skutečnosti, které jsou pro posouzení věci podstatné. Uvedení v omyl může být spácháno konáním, opomenutím i konkludentním jednáním. Podvodné jednání přitom může směřovat nejen vůči poškozenému, ale i vůči jiné fyzické nebo právnické osobě, popř. orgánu apod.

Ing. František Lambert tedy tím, že se nechal obsadit do funkce, která vyžadovala splnění zákonných podmínek a neoznámil překážku danou na jeho straně, ačkoliv o této věděl, dopustil se jednání, které se jeví být naplňujícím skutkovou podstatu trestného činu poškozování cizích práv podle § 209 odst. 1 tr. zákona. Pokud jde o Mgr. Jiřího Janečka, pak s ohledem na jeho vědomost o nejméně komunistické minulosti Ing. Františka Lamberta, jakož i s ohledem na vědomí o tom, že nepředložil řádné čestné prohlášení dle lustračního zákona, a přesto se svým aktivním jednáním podílel na jmenování Ing. Františka Lamberta do funkce, mohl se dopustit stejného trestného činu. Navíc jako generální ředitel musel mít znalosti příslušných právních předpisů, které stanoví podmínky pro výkon funkce, kterou zastával Ing. František Lambert a kterého do této funkce, aniž splnil zákonné podmínky, obsadil. Stejně tak mohlo dojít k naplnění skutkové podstaty tohoto trestného činu i tím, že Mgr. Jiří Janeček a členové Rady ČT (s výjimkou jednoho, tj. Doc. PhDr. Jiřího Voráče, PhD., který hlasoval proti) poté, co vyšlo najevo neplnění zákonné podmínky pro výkon funkce Ing. Františka Lamberta, nezajistili nápravu stavu věci a protiprávní stav i nadále udržovali.

Shora uvedeným jednáním Ing. Františka Lamberta mohlo dojít, dle našeho názoru, i k naplnění skutkové podstaty trestného činu podvodu, ve smyslu ustanovení § 250 odst. 1, 3 tr. zákona. Toto podezření dovozujeme ze skutečnosti, že Ing. František Lambert, přestože nesplňoval podmínky pro výkon výše uvedené funkce, tuto podstatnou skutečnost (zákonnou překážku výkonu funkce) zamlčel, tento stav udržoval po dobu několika let a pobíral plat, který by mu jinak (pokud by funkci nevykonával) vyplácen Českou televizí nebyl. Tedy tím, že zamlčel podstatnou skutečnost a uvedl Českou televizi v omyl, obohatil se (dle našeho názoru) na úkor této instituce.

S ohledem na výše uvedené žádáme proto příslušné orgány činné v trestním řízení o prověření, zda výše popsané jednání uvedených osob, naplňuje znaky skutkové podstaty trestného činu poškozování cizích práv a v případě Ing. Františka Lamberta též znaky skutkové podstaty trestného činu podvodu, jak se domníváme.

Ve smyslu ustanovení § 158 odst. 2 tr. řádu žádáme o vyrozumění o učiněných opatřeních ve věci. Podle § 43 odst. 1 tr. řádu se pokládáme i my za poškozený subjekt, kterému byla trestným činem způsobena škoda a proto dále žádáme, aby v případě odložení této věci bylo postupováno podle § 159a odst. 5 tr. řádu.

V nejhlubší úctě

Český filmový a televizní svaz

za Český filmový a televizní svaz:
Jan Kraus, předseda