8. 6. 2007
Problém je podstatně složitějšíPan Uwe Ladwig na základě přednášky pana profesora Schweigera (nikoliv biochemika) dělá poněkud neopatrné závěry. Především jako "lehké" jídlo se označuje to, které ve stejném objemu stravy obsahuje méně energie. Jakýsi princip "ředění" kalorií. Jinak řečeno stejný, či větší objem, ale méně energie. |
Metabolické procesy řízení příjmu potravy a pocitů hladu jsou také ovlivněny objemem přijímané stravy, ale většinově přímým biochemickým efektem. Mechanismus vyplavení inzulínu (o kterém se zmiňuje p. profesor) je dán přímo a jedině účinkem glukózy. Rozhodně nikoliv účinkem "šidítek" obsazujících receptory sladkosti na jazyku. Podobně je to s "halvariny", ředěnými emulzemi tuků. Kdy je obsah energie poloviční. A tak dvoulitrová láhev Coly Light má energie nula a normální tři megajouly (polovina denní potřeby v Evropě), chleba namazaný sádlem má dva megajouly a namazaný halvarinem jeden a dvacet deka vepřové šunky s chlebem má čtyři megajouly a chleba s krůtí šunkou jeden a půl. To je podstata lehkého jídla. Biochemie regulace příjmu potravy je velmi složitá. Zahrnuje řadu fyziologických (objemových) mechanismů a mnohem větší řadu biochemických. Nepřekvapuje mne, že jí nerozumí profesor psychiatrie. Ale zlehčovat problém nadváhy ve vyspělé "západní" společnosti je navádění k nepřímé sebevraždě. |