Iráčtí uprchlíci jako zdroj násilí

28. 11. 2006 / Daniel Veselý

V Iráku se v současnosti nachází kolem tří milionů bezradných uprchlíků (milion dalších uprchl do okolních zemí), kteří vyrývají vrásky na čele nejen humanitárních organizací, ale i jestřábů z Pentagonu. Tito vykořeněnci sugestivně popisují, jak je těžké vláčet s sebou břímě nepřízně s jakýmsi emociálním patosem a neskrývaným bolem. Líčí, jaký mají strach o své vyhládlé a bezprizorné děti, vykreslují beznaděj a sklíčenost provázené pocity nejistoty a vzteku a budoucnost zahalenou dýmem, kouřem a spáleným masem lidských bytostí.

Keneth Pollack, ředitel Výzkumu centra Saban pro Střední východ, mluví o uprchlících jako o vážném problému. Pollack zmiňuje historické příklady v regionu, kdy větší počet uprchlíků vytvářel nevyčerpatelnou líheň pro draftující ozbrojené milice. Životní podmínky v uprchlických táborech jsou již samy o sobě vtělenou mizérií. Z osob podléhajících místním kmenovým vůdcům se v podmínkách těžko vysvětlitelných, natož strávených euroatlantickou myslí, stává tvárná masa nenávisti a všehoschopné zbraně, již se snaží získat ozbrojení militanti bojující především proti představitelům okupační moci. Zdroj: www.zmag.org   

Zatímco tato situace nabývá vážných rozměrů, vojenský rozpočet Pentagonu činí téměř půl bilionu dolarů ročně a je stále navyšován (Podle neoficiálních zdrojů budou američtí daňoví poplatníci požádáni o dva biliony dolarů na extrémně zbytečnou a bolestnou válku).

Potřebné dolary na zběsilé válčení se vždy najdou, avšak materiální a peněžité prostředky pro UNHCR (komise při OSN řešící problém uprchlíků) byly zkráceny o polovinu. Zdroj: www.un.org  

Zatím ještě není jisté, kolik peněz vybraných od amerických daňových plátců bude věnováno na prohlubující se humanitární krizi, jež se týká palčivého problému uprchlíků, avšak podle likvidačního kursu současné americké vlády se některým potřebným dostane maximálně symbolické částky, a to kvůli potřebnému PR spektáklu.

Irák se stal podle proroctví vojenských analytiků semeništěm fanatických sebevražedných atentátníků, a předstihl tak Izrael a jím okupovaná území.

Domnívám se ale, že mnozí sebevražední atentátníci jak v Iráku, tak v Palestině jednají při bližším pohledu z reálných pohnutek: neúnosnost brutální okupace, neustálý strach o život svůj i život blízkých, vzrůstající chudoba a naděje do budoucnosti mizivá. Nenáleží nám jednostranně odsoudit tyto lidi, i když jednají tak, že každý civilizovaný člověk na Západě je upřímně zděšen.

Během nacistické okupace Protektorátu Čechy a Morava také existoval odpor, jehož jménem se "páchaly" sabotáže především v průmyslu, aby co nejvíc byla poškozena nacistická válečná mašinérie. Hitler tyto odvážné lidi považoval za teroristy. Značná část našeho národa, aby unikla hrozivé realitě okupace, se v té době uchýlila do sebe sama, do slavných událostí naší historie, k bohaté kultuře, k mystice a náboženství.

Pochopit ženu, která se sama stará o bůhvíkolik dětí za výše popsaných podmínek a je schopna se odpálit na ulici plné lidí, je přesto pro mnoho lidí takřka nemožné. A zde přichází místo pro nás, kterým nestačí povrchní pohled na mnohé sebevražedné útoky, abychom se co nejvíce mohli dozvědět o pohnutkách těchto lidských bytostí, které je dovedly k tak nehumánním činům - náboženských, historických a kulturních, ale především v syntéze předešlého -- o pohnutkách lidských.

 

 

Vytisknout