20. 11. 2006
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
20. 11. 2006

Dopočítávání do dvou set

Původně jsem měl nachystanou téměř sváteční úvahu o našem polistopadovém směřování, některých našich lehce dekadentních manýrách, národních zlozvycích, u nichž se už nemůžeme věčně vymlouvat na čtyři desetiletí komunistické totality, zacyklovávajících se debatách, a podobně. Ale k věci.

Autor je poradcem prezidenta republiky

Titulek mladofrontovního zpravodajského serveru iDnes mne skutečně nadzvedl: "ODS lákají mnohem víc volby než Paroubek." Mohl by vůbec někoho na pravici Paroubek lákat? Co je to za banalitu, co to je za nesmysl, lze si pomyslet, ale toto by měl být začátek, nikoliv konec úvah.

Předseda ČSSD a jeho strana je disponibilní, je k mání. Střídavě nabízí a nenabízí, ale dnes již zcela zřetelněji skutečně nabízí společné vládnutí na základě dvoučlenného půdorysu ODS a ČSSD.

Jsou však stejným způsobem k dispozici, k mání předčasné volby? Bylo by tomu tak za předpokladu, kdyby nelevice disponovala ústavní většinou (120 hlasy) pro zkrácení volebního období jednorázovým nebo použitým obecným ústavním zákonem ve Sněmovně (v Senátu ústavní většinou disponuje, leč s velmi odřeným hřbetem). Nebo za předpokladu, že by tyto předčasné volby někdo z komunistické stovky občanským demokratům nabízel. Jenže ona nelevice (nekomunistická část Sněmovny) zatím ve všech vypjatých hlasováních neprokázala ani těch 100 hlasů, kterými by ráda disponovala.

Nekomunistická "polovina" Směmovny těch sto hlasů zaručených prostě nemá. Neměla je totiž nikdy, když se o něčem skutečně vyhraněném a zásadním rozhodovalo, čili v případě volby předsedy Sněmovny, nebo při hlasování o důvěře vládě. A předčasné volby k dispozici nejsou, protože dnes levici vůbec nevyhovují. Nejsou k mání.

Dále je to už jednoduché:

Zaprvé, varianta vlády bez standardní demokratické opozice, čili vlády opírající se o půdorys všech 4 stran bez KSČM. Jde o to říct velmi jednoduše, že v demokraciích po několik let prostě skutečně nebývá v opozici jen komunistická strana. Několik měsíců by bylo možno považovat za únosných, ale které čtyři strany dnes chtějí vládnout s časovým mandátem několika měsíců? Řeč je o vládě 4 stran po dobu několik let, čili až do roku 2008, nebo dokonce 2009.

Zadruhé, dvoučlenný půdorys, který by zajistil podporou či tolerancí důvěru nové vládě (dnes lze realizovat jen variantami ODS+ČSSD, a matematicky vzato ještě i ODS+KSČM, zde však jen při hlasování komunistů "pro návrh" na důvěru vládě ODS) byl již ze strany ODS odmítnut natolik opakovaným a výrazným způsobem, že by dnes tento obrat o 180 stupňů ODS obhájila jen stěží.

Konečně zatřetí, ač nepříliš originální, v podstatě banální, a kompromisem zapáchající, je varianta tříčlenného půdorysu: buď ODS+ČSSD+KDU-ČSL, nebo ODS+ČSSD+SZ. Která z těchto variant by byla stabilnější a sjednatelná s menšími náklady, než ta druhá? To musí říct zúčastněné subjekty, ale je nejvyšší čas o tomto půdorysu konečně věcně jednat, říct otevřeně, že vládní půdorys tří stran je udržitelnější delší dobu, než vládní půdorys čtyřech stran, který ostatně v naší polistopadové historii nemá --snad s výjimkou federálních vlád- žádný precedent.

Bohužel, výsledek stranických vyjednavačů občas připomíná následující anekdotu: prostý vesničan se modlí: Bože, dej abych vyhrál v loterii. Žádná výhra. Za týden zase: Bože, dej abych vyhrál v loterii. Zase nic. A když i třetí týden zůstávají vesničanovy touhy nenaplněny, Bůh se konečně slituje nad jeho žalem a z nebes se ozve: To si ale nejdřív musíš koupit los!

Bez sjednané a písemným způsobem uzavřené dohody se stranami, které představují většinový půdorys ve Sněmovně, neprosadí občanští demokraté ze svého programu, se kterým vyhráli volby, prakticky nic.

A iluze předčasných voleb, které mají údajně nastat po třetím pokusu, nepovede v realitě k ničemu jinému, než k rezignaci nad sjednáváním dohody pro tento druhý pokus, a o komunisty opřená vláda po kole třetím, když při hlasování o důvěře této "třetí" vládě bude ona nekomunistická část Sněmovny hlasovat tak, jako vždy dosud, když o něco doopravdy šlo: bude disponovat méně, než stovkou hlasů. U hlasování o důvěře první Topolánkově vládě dokonce chyběly tři lidovecké hlasy.

Dopočítávat do jedné nás učil Václav Klaus v první polovině devadesátých let. Věřím, že dnes nebude až takovým problémem dopočítávat do dvou set poslanců ve Sněmovně.

Setkání s realitou bývá občas nepříjemné, bolestivé. A vyhnout se mu lze přitom tak jednoduše: zůstat ve světě svých vlastních představ, přání a iluzí.

                 
Obsah vydání       20. 11. 2006
20. 11. 2006 Co platí pro kmen, nemusí platit pro stát Bohumil  Kartous
20. 11. 2006 Houstone, máme problém Pavel  Kopecký
20. 11. 2006 Mirek Topolánek: Projev před volbou předsedy Mirek  Topolánek
20. 11. 2006 Korumpujme a prostituujme se! Boris  Cvek
20. 11. 2006 Dopočítávání do dvou set Michal  Petřík
20. 11. 2006 Následovania hodný príklad Peter  Stupavský
20. 11. 2006 Demokrati -- čo prinesú vo vnútornej politike
20. 11. 2006 KSM žaluje Ministerstvo vnitra ČR Radim  Gonda
20. 11. 2006 Rozhněvaní angličtí studenti vyžadují za své školné kvalitu
18. 11. 2006 Nepříjemná pravda Jiří  Pálka
20. 11. 2006 Novinári urobili pri Iraku chybu -- a ja som bol jedným z nich Branislav  Ondrášik
20. 11. 2006 Martinov Irena  Václavíková
20. 11. 2006 Světový rekord, aneb Co si koupíte Vy? Uwe  Ladwig
20. 11. 2006 Mediálně chytlavé bonmoty Štěpán  Kotrba
19. 11. 2006 Topolánek dostal na kongresu většinu Štěpán  Kotrba
20. 11. 2006 Lidská duše netouží po znechucení Tomáš  Koloc
20. 11. 2006 Umělec "nemá právo" dostávat ceny! Jan  Paul
20. 11. 2006 Psí memoáry aneb Život pod nomenklaturou a bez ní Václav  Chyský
20. 11. 2006 USA chtějí na summitu v Rize prosadit plnou globalizaci NATO Jiří G. Müller
20. 11. 2006 Podzimní listoprobuzení Václav  Dušek
20. 11. 2006 Návrat Daniela Ortegu Radovan  Geist
20. 11. 2006 Linux se prosazuje do státní správy i ve velkých firmách
20. 11. 2006 Sondy do minulosti Jiří  Jírovec
20. 11. 2006 Bez komentáře Milan  Kulhánek
20. 11. 2006 Vysoký intelekt a vůdcovství v genech Michal  Giboda
20. 11. 2006 Jak je tomu opravdu s konkurzy Jan  Rippel
20. 11. 2006 Nové technologie vzdělávání František  Augusta
20. 11. 2006 Třináct otázek Hynek  Bíla
18. 11. 2006 Blairovo přiznání, že je Irák "katastrofa", vyvolalo v Británii mediální bouři
18. 11. 2006 Sedmnáct let... aneb za tři roky to bude dvacet let Ladislav  Žák
17. 11. 2006 Nežná? Revolúcia? Lucia  Mrázová
17. 11. 2006 Sedmnáctý po sedmnácté Stanislav  Křeček
17. 11. 2006 17. listopad 1989 v Britských listech po deseti letech
17. 11. 2006 Česť, sláva a hanba Gustáva Husáka Eduard  Chmelár
17. 11. 2006 Agitky Českých médií už netáhnou, není divu Štěpán  Kotrba
22. 11. 2003 Adresy redakce
6. 10. 2006 Hospodaření OSBL za září 2006