GM rýži v USA objevila firma Bayer CropScience, která je dceřinnou společnostní koncernu Bayer AG a která podle agentury Reuters informovala odpovědné americké úřady již 31. července 2006. V USA jsou podle AP povoleny dva typy GM rýže, ale objevená příměs GM rýže typu LL Rice 601 nebyla schválena, a její prodej v USA je tedy ilegální. Podle zprávy BBC byla ilegální GM rýže prokázána ve vzorcích pocházejících ze zásobníků ve státech Arkansas a Missouri, ale ty shromažďují produkci rýže z několika dalších států, takže je obtížně zjistit, kde vlastně ke genetické kontaminaci došlo.

Nález ilegální kontaminace rýže může znamenat obrovské ekonomické škody pro americké farmáře. Podle amerického ministerství zemědělství je totiž okolo 50% americké rýže určeno na export, přičemž 80% vyvezené rýže tvoří právě kontaminovaný typ dlouhozrnné rýže. Například EU v roce 2005 z USA dovezla asi 300 tisíc tun rýže, přičemž z 85% to byla rýže dlouhozrnná.

Na USA dnes připadá asi 12% celosvětového obchodu s rýží, přičemž pro rok 2006 byla hodnota americké produkce rýže odhadována na téměř dvě miliardy dolarů. Skandál s genetickou kontaminací potravinářské dlouhozrnné rýže se tedy může dotýkat předpokládaného exportu v hodnotě až 800 milionů dolarů.

V USA je dnes komerčně pěstováno asi 100 odrůd rýže, přičemž je americká produkce rýže soustředěna ve státech Arkansas, Luisiana, Mississippi, Missouri a Kalifornie. Většina americké spotřeby rýže (asi 58%) je určena přímo pro žaludky obyvatel, po 16% je určeno pro potravinářský a pivovarnický průmysl. Zbývajících 10% končí ve zvířecích krmivech.

Problémy amerických farmářů s GMO

Nejde o první případ, kdy by zavedení GMO mohlo znamenat pro americké farmáře ekonomický problém. V srpnu 2005 zveřejnila organizace Western Organization of Resource Councils (WORC) studii nazvanou Úroda v ohrožení, která varuje před dopady případného pěstování GM pšenice v USA. Autor studie dr. Charles Benbrook (prezident Council on Environmental Quality a bývalý dlouholetý výkonný ředitelem National Academy of Science Board on Agriculture) konstatoval, že by celkové ztráty pšeničné branže v případě zavedení GM pšenice mohly činit 94 až 272 milionů dolarů ročně.

Počátkem roku 2006 dokonce kvůli schválení GM vojtěšky firmy Monsanto podala žalobu na americkou vládu koalice farmářských, spotřebitelských a ekologických organizací s odůvodněním, že by tato plodina mohla znamenat katastrofu pro farmáře a životní prostředí. Žalující farmáři argumentují hrozbou ekonomické ztráty ve výši až 480 milionů dolarů ročně v důsledků ohrožení exportu, neboť největší dovozci americké vojtěšky v Japonsku (75% exportu USA) a Jižní Koreji plánují zastavit nákup americké vojtěšky v případě její genetické kontaminace.

V Texasu zažalovalo firmu Monsanto přes 90 pěstitelů bavlny, kteří utrpěli rozsáhlé ztráty úrody v důsledku defektu v GM bavlně, do níž byla metodami genetické manipulace vložena DNA, která měla zaručit, aby rostlina byla odolná vůči chemickému herbicidu Roundup. Farmáři obviňují firmu Monsanto z toho, že GM bavlna nebyla vůči postřiku rezistentní. Podle svědectví farmářů Roundup rozežíral v horkých a suchých obdobích tkáně rostlin, což vedlo k deformitám tobolek bavlníku, k jejich předčasnému odpadání a tím ke ztrátě výnosů.