Do nynějška měli mladí lidé z Evropské unie, tedy včetně České republiky, jejichž rodiče vydělávali méně než 23 000 liber (tedy asi milion korun) ročně, (což vydělává v ČR málokdo) studium na britských univerzitách zadarmo. Premiér Tony Blair však podmínky studia od září 2006 zpřísnil: školné zvýšil na 3000 liber ročně a sociální úlevy pro studium na anglických univerzitách se od nynějška poskytují pouze Britům. Češi mohou bez placení školného studovat teď už pouze ve Skotsku, kde univerzitní školné bylo zvýšeno "jen" na 1700 liber ročně a skotská vláda ho i nadále hradí pro bakalářské a magisterské studium nejen skotským studentům, ale i studentům z EU (viz http://www.student-support-saas.gov.uk/home.htm). Pozor ovšem: na živobytí v Británii potřebujete nejméně 20 000 Kč měsíčně: počítejte s tím, že při studiu budete muset pracovat.

Vstup ČR do Evropské unie byl důležitý - existovala naděje, že instituce v Česku budou vystaveny konkurenci odjinud. Ta naděje se splnila jen částečně.

Od "otevření hranic" se vstupem postkomunistických zemí do EU v květnu 2004, se do Británie přistěhovalo ze střední Evropy 600 000 lidí, hlavně z Polska, avšak také ze Slovenska, z Česka a dalších nových členských zemí EU. Tito lidé podstatně pomohli britské ekonomice. Britská vláda je však diskriminuje -- ač tito zaměstnanci platí daně a sociální pojištění, po dobu prvních 16 měsíců práce v Británii nemají právo na sociální služby.

Obdobná diskriminace platí nyní i ve vysokém školství. Příklad: Při vědomí toho, jak chabé jsou v současnosti britské znalosti o středovýchodní Evropě, vytvořila letos britská vláda dvě speciální centra pro studium středovýchodní Evropy, každé částkou pěti milionů liber, na univerzitách v Londýně a v Glasgow. Tyto peníze jsou určeny především na postgraduální stipendia; žadatelům ze středovýchodní Evropy, z nichž by se jistě rekrutovali nejzajímavější odborníci, jsou však uzavřena. Stipendia jsou jen pro Brity, respektive pro občany EU, kteří žili v Británii alespoň tři roky.

Pozorovatelé konstatují, že se touto diskriminační praxí Británie pohybuje na tenkém ledě. Je pravděpodobné, že ten, kdo by britskou vládu v obou případech za diskriminaci zažaloval, by věc k veřejnému prospěchu vyhrál. Měl by to v Británii udělat občan z České republiky bez silnějšího finančního zázemí, aby mohl ve svém soudním sporu využít bezplatné právní dotace pro chudší občany. Najde se někdo? Evropská unie by ku prospěchu všech měla být otevřeným společenstvím, bez interních nacionalistických ochranářských tlaků.