1. Hlavním argumentem Greenpeace proti GMO je nebezpečí, které pěstování geneticky modifikovaných rostlin představuje pro životní prostředí. Rizika jsou v tomto ohledu nesporná a potvrzují je jak vědci, kteří GM zemědělství odmítají (takových je skutečně mnoho ), ale s jistou mírou sebezapření i vědci, kteří GMO propagují. Jde jednak o riziko kontaminace planě rostoucích druhů a o přenosy rezistence, tak do určité míry i o zdravotní rizika. Široké uplatnění genetické manipulace živých organismů ve volné přírodě je navíc lavinou, která se těžko zastavuje. Vůz metra, kterého se iracionálně bál dědeček Ivana Breziny, můžeme v případě poruchy lehce opravit nebo nadobro odstavit a už se s ním nesvezeme. Geneticky modifikovaná řepka nebo losos vám na písknutí k opravě nepřiběhnou a svezeme se pěkně všichni.

Greenpeace říká, že pěstování GM plodin a produkce GM potravin není potřebné a přináší pouze rizika. To je legitimní názor a legitimní je i snaha Greenpeace pěstování GMO zabránit. Greenpeace není v tomto úsilí rozhodně osamoceno, jak by Ivan Brezina možná rád čtenářům vsugeroval.

2. Greenpeace nikdy netvrdilo, že se staví proti genetickým manipulacím jako takovým. V některých oblastech, např. v medicíně, může technologie genetické manipulace posloužit dobré věci. Obecně jde o oblasti, kde se s GMO nakládá v uzavřených prostorech.

3. Jediným způsobem, jak zabránit pěstování GM plodin, je tlak spotřebitelů. Nebude-li ovšem existovat povinné značení potravin z GMO, včetně potravin ze zvířat krmených GMO, není možné nejen zabránit pěstování GM plodin, ale není ani možná svobodná volba spotřebitele, který se chce GMO vyhnout a který produkci GMO nechce podporovat. Značení potravin z GMO je již u nás povinné, nicméně naprostá většina GM plodin je pěstována pro zkrmování hospodářských zvířat. Při dnešní produkci GM sóji ve světě je už i pro samotné zemědělce těžké se GMO v krmivech vyhnout. A co teprve pro spotřebitele. Vývoj navíc směřuje k nulové volbě, kdy se GMO stane součástí výrobního procesu téměř všech druhů potravin.

Ivan Brezina upozorňuje na rozpor mezi snahou organizace Greenpeace zajistit spotřebiteli svobodnou volbu a jejím současným odmítáním GMO. Do jisté míry má pravdu. Má to však jeden háček. Těžko bychom asi hledali člověka, který by cíleně vyhledával potraviny z GMO.

Existuje naopak mnoho lidí, kteří GMO z nějakého důvodu odmítají kupovat. Považují ho např. za škodlivé pro životní prostředí, nechtějí podporovat velké korporace, které se s jeho pomocí snaží ovládnout zemědělský trh, nebo se GMO prostě jen podvědomě bojí (i na to mají právo). Pro ty mnohé, kteří GMO odmítají, je značení potravin jedinou možností, jak si svoji svobodu volby uchránit. Ivan Brezina se naproti tomu dovolává svobody neexistujících spotřebitelů. Zbytku lidí je to úplně jedno.

4. Pokud jde o Ivanem Brezinou tolik vysmívanou možnost přenosu genetické informace přes trávící trakt zvířat, doporučil bych mu, aby se po roce opět obrátit na profesora Jaroslava Petra. Byl to shodou okolností právě profesor Petr, kdo na letošním květnovém semináři ministerstva zemědělství o GMO již připustil možnost přenosu DNA z GM zemědělských plodin do organismu zvířete a citoval dvě nové peer-reviewed studie, které přenos genetické informace z potravy do těla prokázaly.

autor pracuje pro organizaci Greenpeace Česká republika